Každý má ji rád, každý by si s ní chtěl hrát.
Její barvičky nás těší,
a při dešti, když slunko vyjde
vždy si pro nás chvliku najde.
Zasvítí a zazáří, brzy ale k našemu smutku
zmizí beze zbytku.
Ale kdo to řekl? Beze zbytku?
Vždyť stačí se podívat na tuhle nebo tamtu kytku!
Pobraly si její barvy, rozsypaly všude kolem!
A tak pojďme je hledat, honem, honem....
Začneme hned jako první barvou barev
bílou....na duze jí sic nenajdem
ale přes to je nám všem milou.
Na ty duhové výběry mne přivedla Hanka svými sériemi fotek z cest, kde se soustředí na jedno téma ale v průběhu roku pěkně měsíc po měsíci. Já jsem si konečně zase nechala od syna nahrát zpět všechny fotografie které byly na různých místech a na různých počítačích a napadlo mne tu duhu sestavit z koláží květin té které barvy...
