úterý 14. dubna 2020

Asi vím ...




.... komu dneska svým příspěvkem o radostech radost udělám. Mou velkou radostí (ale i starostí) a zábavou je zahrada. Vedená dědou od mala k lásce k zahradě a květům, se snažím o ně stejně pečovat jako on. A snažím se stejnou cestou vést i Bobuli. Její máma nikdy o kytky zájem neprojevovala, ale teď co má vlastní dům a zahradu i ona začala, byť zpočátku hlásila že nic než trávu na zahradě nechce. Takže vlastně i z toho mám velkou radost, že naše rodinná tradice má přece jen pokračování. Navíc obě sdílíme lásku k jednomu z nejkrásnějších stromokeřů, a to magnóliím. A  jedné z nich, mojí velké radosti Stellatě kterou mám sice jen tři roky, ale už mi zpříjemňuje pohled z okna svým čím dál tím větším počtem květů je dnešek věnovaný ....