pátek 3. června 2016

Šesté kolo a páté vyhlášení ......






Tak jsem článkem o tom že jsem konečně vyzrála
na tablet asi všechno zakřikla, protože hned druhý den mi,
i přes automatické ukládání, podvakrát zmizel článek do dvou třetin napsaný
a s vloženými fotkami, a tak jsem to prostě odpískala, a dál jsem už
nepokoušela nervy. A tak k vyhlášení vítěze pátého kola se dostávám
až dnes. Jsem sice doma už od předvčera, ale jako kdybych nebyla.
Vzhledem k okolnostem jsem musela zvolit variantu návratu o něco později a tak
jsem za deset minut čtyři odemykala dveře baráku, fofrem se převlíkla,
bafla koupenou pizzu na nádraží, abych s úderem čtvrté už byla
nastoupená před hospodou a mohla otevřít. Naštěstí naprosto stejně se mnou dorazila
šéfová takže jsem nebyla ani peskována za pozdní příchod.
Nicméně jsem byla z výšin dobré nálady po skvělém víkendu
i příjemném pobytu na chatě hodně rychle naprosto jinými
a dost scestnými připomínkami a kázáním vrácena na pevnou zem. Nu což....
Domů jsem dorazila o půl jedenácté a tak akorát jsem měla náladu na to umýt se
a zachumlat do pelechu. Dneska od rána zase pro změnu
zlidšťuji náš příbytek po dvoudením hospodaření mého muže.
Navíc zas musím hupky šupky na penzion a pak opět otevřít
a ztrávit další odpůldne v hospodě. Takže až to všechno i se zahradou
bude hotové, další týden dovolené by byl na místě Smějící se.

Ale teď k vítězi. Jsem vaším hlasováním nadmíru spokojená,
neboť ten obekt který vyhrál a jeho fotoprezentace si to opravdu zasloušil.
A pak, je to tak trochu v rodině Mrkající.
Vítězem pátého kola se tedy stává .....

(MartinV 5 hlasů)
na druhém místě se třemi se umístila MarijaKes a kaple sv. Jana Sarkandera

Gratuluju moc Martine, a těším se na další fotky. Tedy pokud budeš
zas chtít přijmout u mne pohostinství .....

Mým příspěvkem v tomto kole je snad nejkrásnější kostel ve zdejším
okolí. Alespoň pro mne jednoznačně. Vždycky jsem z něj viděla jen špičku
věže a netušila jaký klenot se pod ní skrývá. Moc se tedy o něm nikde na netu nepíše, jen pár
větiček, ale myslím že mnohem zajímavější je pohled na něj.
Když k němu totiž přijdete blíž, máte dojem že vás nějaký kouzelný lektvar
přenesl do středověku někam do staré Anglie nebo Normandie. A čekáte
kdy se kde objeví skupina rytířů.

Kostel je věnovaný sv. Janu Křtiteli a nachází
se v obci Damníkov u Lanškrouna. Jeho nynější podoba je neoogotická,
a stojí na místě původního opevněného gotického kostela z přelomu 13. a 14. století.
Ten nesl jméno sv. Prokopa. Původní kostel byl zbořen v roce 1895
a stavba nového probíhala od roku 1895 - 1898 podle plánů K. Weinbrennera.
Některé ze stavebních prvků z původního kostela je dodnes k vidění zazděných ve hřbitovní zdi.


Vchod na hřbitov který ke kostelu patří, nějak moc nenasvědčuje
jaký architektonický klenot se za vysokými stromy skrývá .....


..... jenže když dojdete k samotnému kostelu, je to už jiné. Některé
prvky spíš odkazují na hrad. Vrata, schodiště, vchod ....







Díky volnému placu kolem kostela se docela dobře fotilo.









Sloup sv. Prokopa z roku 1710


Okolí kostela přímo vzbuzuje vaší fantazii. No řekněte, nečekali by jste tu třeba
zapuzenou královnu Eleonoru Akvitánskou procházející se tu se svými zbylými dvorními dámami ?
Tedy až na ty sloupy na elektrické vedení ....





Hřbitovní zeď v které jsou zakomponované dochované stavební prvky z původního
kostela



Původní gotický portál



A jedna dedikace na konec


A ještě jedna zajímavost na konec. Tento kostel se dostal mezi ty české stavební skvosty,
které jsou jako papírové modely vyšlé v nakladatelství Albatros.