Před odjezdem na chatu nám tady
kvetlo jen pár šeříků a to hlavně takových těch jednoduchých okolo cest.
Za to na chatě u sousedů to bylo jiné. Nádherné velké květy v různých barvách, vůně linoucí se do dálky
a příjemný pohled na krásně kvetoucí keře. Ovšem taky mě to připomělo že budu muset dokopat muže k tomu, aby se tam to naše šeříkové hnízdo omladilo. Už by to bylo nutně potřeba. Ale je vemi těžké překonat jeho odor k jakémukoli
řezání do keřů a stromů. Prostě kdo nezná zákonitosti zahradnictví s tím je těžké pořízení....
Je zajímavé jakou variabilitu šeřík má. Jak v barvách tak velikosti i tvaru jednotlvých květů. A to nemluvím o vůni.
Ani jeden nevoněl sejně....
Tato odrůda mne provází životem od dětství. Měli jsme ho doma před okny, otec ho zasadil i na chatě a já si ho tam kousek odkopla a vzala sem k nám do gubernie. Ještě jsem ho viděla i v bílém a tmavě fialovém, ale nejrozšířenější je tenhle světlounce fialový....
Před několika lety se podařilo vyšlechtit žlutou formu šeříku. Ale ta žluť je tam opravdu jen v nádechu. Z dálky je ale znát víc, obzvlášť kdy že hned vedle bílý keř. Ale porovnat se to dá i zblízka
A jedna s broučkem
To že jsou všechny fotky nafocené stejným směrem způsobil noční déšť a tíha květů, které se skláněly dolů.
Ale zase jsem díky tomu měla možnost pohodlně nafotit detailní záběry bez toho že bych se musela stavět na špičky či jinak balancovat.....
