31 prosince 2017

Odrazovky, města obrazovky 1 ....



Díky moderní zástavbě a různým uměleckým dílům se
krásně fotí odrazovky. Protože když není k dispozici vodní hladina
vždycky se najde nějaká velká prosklená nebo naleštěná plocha kde se
najdou vhodné podmínky pro nafocení všelijakých odrazů.
U Kafky se mi to sice nepodařilo, ale ona motající se hlava má svůj krásně naleštěný
podstavec ....



Tak trochu panoptikum. Zvěčnila se i autorka Mrkající


Velká okna administrativních budov jsou také dobrý matroš




Tady představovat netřeba




Po Národní budeme pokračovat ještě i zítra ...


30 prosince 2017

Linie ....



Od kouzla vánočních trhů, plných drobných světýlek
a rozevlátosti se dnes přesuneme ke strohým liniím. Ty jsem
povětšinou objevila na budově OC Quadrio. Přes den vypadá jako každá
jiná administrativní budova, ale když se večer rozsvítí, tak to už je jiná...
Musím říct, že tahle dostavba nebo přestavba se mi hodně líbí, stejně
jako nově vznikající Palác Národní. Kvůli němu jsem vlastně při první procházce
Prahou udělala onu smyčku, protože když jsem jela kolem tramvají, bylo mi hned jasné, že sem
se musím vrátit budovu nafotit.

Je zvláštní, že když jsem byla podstatně mladší, nelíbila
se mi budova Nové scény. Připadalo mi to na té Národní až moc moderní.
Velké nadšení nebylo ani u Máje, a první vlaštovky moderní architektury
na Národní třídě, nakladatelství Albatros. Dneska mne naopak tyhle dostavby
začínají přitahovat a jsem vždy zvědavá jak vypadají hotové. Nicméně
o jedné doufám, že se jí nepodaří prosadit.





Některé fotky jsem trochu pootočila


Palác Národní. Vypadá tak trochu jak pobočka Čapího hnízda. I tady byl
použit prvek "prutů" na fasádě a i vchodová brána je celá z prutů. Bohužel fotka
byla natolik rozmazaná, že jsem jí nechtěla zveřejňovat. Počkám si až bude
hotovo a pak se vrátím



A zase Quadrio




29 prosince 2017

3,2,1 .... a svítí!



Když jsem se konečně dostala na místo
odkud bylo krásně vidět na strom a přitom okolo bylo spousty místa
a nikdo do mne nestrkal a nevrážel, blížil se čas k druhému rozsvícení
vánočního stromu. Oproti minulým letům došlo ke změně a strom nesvítí
celý den, anóbrž vždy jen pár desítek minut, pak zhasne a rozsvítí se
vždy zas po hodině znovu. Nevím jestli je to v rámci úspor nebo aby to bylo lidem
vzácnější, ale připadá mi to divný.
Od nehody kdy se při vichřici skácel a poranil několik lidí je i podstatně menší
a tím pádem ztratil i svou určitou vznešenost.
Jeho rozsvícení se konalo za tónů hudby z večerníčku Krkonošské pohádky
a porůznu se rozsvěcel až do úplného rozsvícení. Zase jsem zapomněla na možnost natočení videa
a tak vám holt musím to rozsvícení zprostředkovat pouze staticky ...
















27 prosince 2017

Vánoce na Staroměstském náměstí 2 ..




Zatímco na straně náměstí od Železné ulice byl hotový sajgon,
z druhé strany od Pařížské byl relativní klid a volno. Tam jsem se také přesunula
pro focení rozsvícení vánočního stromu. Před tím jsem se ale trochu porohlédla i
na téhle straně co se tu nabízelo hledáčku aparátu.
Inzerované pečené kaštany jsem bohužel neochutnala ...



Na dolním konci stojí velké pódium, a v době kdy jsem se tam motala na něm
pohopsávala nějaká mladá hvězdička,ale která, bůhsuď ....


Nasvícené věže Týnského chrámu jsou velmi vděčný model


Trochu blíž



Ozdobená Pařížská. Opravdu máte dojem že jste v Paříži


Věčný nával na vyhlídkové plošině


Na Staroměstském náměstí není jen jeden strom, tenhle menší je proti vchodu
do radnice pod orlojem





26 prosince 2017

Vánoce na Staroměstském náměstí 1 ..




Byť už máme dva dny po Štědrém dnu,
dnes si připomeneme jak to vypadalo na Staroměstském náměstí po
slavnostním rozsvícení vánočního stromu. Řeknu to takhle, neskutečný blázinec.
Už jen dostat se tam bylo něco. Takže vánoční atmosféra veškerá žádná, spíš
rozladění a hlavně agresivní chování mnoha turistů.
Po probojování se na konečně trochu volnější místo jsem si začala pořádně prohlížet
výzdobu. Už tradičně se nesla ve stylu gotiky, která krásně ladí jak s radnicí tak
s Týnským chrámem.


Na Havelském trhu nebylo ještě tak husto, takže jsem si tady dala se švagrem
první a jediný svařák letošních vánoc. Kostel sv. Havla který dal náměstí jméno


Ani v Melantrichové nebyl ještě žádný velký blázinec ...


Ovšem Železná už byla totálně zacpaná,tady se nedalo ani otočit ani jít
dopředu a tak se muselo prostě čekat až vás dav někam odnese. Nebyl to příjemný
pocit, a tak jsem si jen říkala, že doufám že se nenajde nějakej magor
který by byť jen v žertu vytáhne nějakou atrapu zbraně, natož zbraň opravdovou.


Dostat se na vyhlídku na náměstí jsem ani nezkoušela. Ono by to bylo asi o život


sv. Mikuláš č.2





A tohle jsem prostě nemohla nevyfotit. Pohled do zákulisí televizního vysílání
asi viděl málokdo ...


Zítra se po náměstí budeme procházet dál ...

25 prosince 2017

Staroměstká zastavení 3 ....




Když jsem se trochu pomotala po Betlémském náměstí,
vydala jsem se dál ulicí Konviktskou. Přiznávám, že
jelikož už jsme přeci jen z Prahy pryč celé čtvrtstoletí a dva roky
k tomu, už mám problém s tím přesně vědět jak na sebe ty uličky navazují,
jak se kde kříží a kam mne dovedou. Jediné co zhruba vždy vím je směr
kterým mne vedou. Občas se tak stane že si říkáte o některém místě
že se tam budete muset někdy podívat, jen si najít cestu a ono se najednou zcela
nečekaně před vámi objeví. To je přesně případ rotundy Nalezení sv. Kříže která
stojí na jednom z rohů křížení ulic Konviktská a Karoliny Světlé. Je to velmi pohledná
stavba a tak není divu že neunikla pohledu filmařů a zahrála si v mystery minisérii
Ztracená brána podle scénáře autora děl z tajemnými prvky Antonína Vašíčka.
Jen těch dopravních značek kdyby nebylo ....





Vedle rotundy mne upoutal zcela netradiční poutač na restauraci se zajímavým názvem.
U Chlupatýho ducha


Původně jsem měla v plánu pokračovat ulicí Karolíny Světlé
až na Národní třídu, neboť bych se dostala k místu, kde jsem z tramvaje viděla
nově stavěný, a to velmi zajímavě, dům. Ale nakonec jsem zvolila trochu delší
cestu, takže jsem odbočila do krátké uličky Krocínova. Kousek před tímto odbočením
jsem objevila velmi zajímavý obchod, hlavně pro tvořilky které šijí tašky, kabelky
nebo si rády opravují stará křesla a židle. Na ní mne upozornilo toto krásné
křeslo a látka visící za ním.



Z Krocínky vede průchod pod AV k Národnímu divadlu. Tady jsem se pomotala chvíli
po náměstí Václava Havla a pak jsem se vydala k objektu mého zájmu. Ale neodolala jsem,
a nafotila nejdřív vrcholnu secesi dvou velmi známých budov na Národní třídě.
Bývalé pojišťovny Praha a nakladatelství Topičův dům



Krásně zakomponovaný nápis


A detaily na domě




Další články už budou věnované vždy jednomu tématu, které jsem ale nafotila
na různých místech.