.... po Festivalových zahradách jsme jeli
s mužem do Litomyšle znovu, tentokrát ale na návštěvu k dceři. I když to nebylo nijak domluvené, nakonec jsme se u ní zas jednou sešli celá naše rodina, protože přijel i syn s přítelkyní. Ale nebojte, dnešní článek nebude o povídání si s rodinkou ale o něčem úplně jiném. Po cestě totiž bylo velké pole máků, a já při zpáteční cestě počítala se zastávkou abych si je nafotila. I když jsem tedy měla představu nafotit si je během zlaté hodinky, ta se mi nesplnila. Přece jen v půlce července sluníčko zapadá mnohem později než jsme se vraceli domů. První co mne praštilo přes nos když jsem vystoupila z auta byla charakteristicky nahořklá "vůně" máku. Obzvlášť když do něj pražilo sluníčko. To byla opravdu hodně intenzivní. Nechtěla jsem nějak poškozovat rostlinky a tak jsem si hledala vyjeté koleje od traktorů vzniklé při setí. Těmi jsem pak courala sem a tam a fotila a fotila .....
