Když jsem si řekla, že už asi je toho obilí přeci jen dost,
vzala jsem to z pole rovnou do lesa. Na to, že jsem přijela jen pár dní
po mohutných deštích, které zasáhly okolí Prahy a velkou část okresu Praha - západ.
Jenže lesy byly suché stejně jako předchozí roky, a tak jakýkoli výskyt hub
byl nulový. Jen na jednom místě v lese jsem objevila dvě jezírka, která jsem
ještě v těchto místech a lesích nikdy co si pamatuji neviděla.
V lese jsem se napojila na mojí
obvyklou procházkovou trasu, a po ní došla na dosud nezastavěnou louku.
Bohužel na jejích posledních pár stovek metrů čtverečních, protože na zbytku už stojí
dosti rozsáhlý satelit. Mám zkušenost, že vždycky tady nafotím něco vcelku
zajímavého. Tentokrát to byly květy slézu, krásně nasvícené podvečerním
sluníčkem. A několik motýlkových fotek, ale ty budou v samostatném článku.
Poslední dvě jsem fotila před chatou. Kde se vzal, tu se vzal tenhle druh celíku.
A jelikož se mi tak líbil, dostal milost a při sekání jsem ho nechala na místě.
Opět byly v akci mezikroužky a starý objektiv