... jste úplná nula. Bez auta jako kdybyste nebyli.
A to si bez auta dovolujete hledat zaměstnání? Spadla jste z višně?
( to druhé říkal pohled třicátnice která mi tam už po ixté vyprávěla
že už jsem na pracáku devět let, asi neumím počítat, a že se musí nad sebou
zamyslet). Chmmmm, kolik z toho si asi dovolí říct našim černým spoluobčanům.
Ano mladá paní, já vím že jsem už tak dlouho na pracáku, ale se zdravotními omezeními,
s mým věkem, nemám ekonomické vzdělání ani jazykové a s závislostí na
MHD a jiné autobusové dopravě mi nikdo práci nenabídne. Spíš si významně poťuká
na čelo že se tam vůbec cpu. Hmmmm. No to máte opravdu.
A frkla mi umístěnku do firmy která je
víc jak dva kilometry od Rybníka mezi kolejema.
A kam nejede ani ten autobus. S tím, že do tří pracovních dnů si to musím osobně vyřídit.
Napadlo mne zavolat na číslo kontaktní osoby a to jsem si připadala jako ještě
větší než absolutní nula a mimoň. Tedy spíš jako mimoň mi připadal onen člobrda,
který na můj dotaz jestli mi tedy může přesně říct kde to je,jen neustále opakoval
Až po osobním pohovoru, až po osobním pohovoru. Zřejmě se učil od hradního
mluvčího Ovčáčka Čtveráčka. Tahle tajemnost hradu v Karpatech je tu velmi
rozšířená, ale nevím kdo se tím tedy baví. Já tedy určitě ne. Obzvlášť poslední měsíc.
Takže ještě musím v pondělí vyrazit do Ústí na ten osobní pohovor, osobní pohovor ...