pátek 28. září 2012

Když si hrát, tak si hrát....

Říká se, kdo si hraje nezlobí.....
Já když si hraju, zaberu se do toho hodně.
A tak je ode mne na čas klid.
Jenže, co já vlastně kde a kdy po kom chci?
Raději si většinu věcí dělám sama.
Je to rychlejší a bez neustálého ptaní...





Co mi je jedno?



Je mi to jedno! Říkáš a odcházíš,
můj pláč a prosby obloukem obcházíš....
Proč měl bys na ně dbát, možná
že měl si mne někdy rád, jen nevěděls
to sám....

Je mi to jedno! Říkám a zuby zatínám
když bolest těla na sto zámků zavírám,
zaháním jí pryč na ní hledám bič, jenž
vyhnat by jí mohl.....však co na bolest
duše? Jak červ v ní hlodá, a nikdo
nepomohl....

Není mi jedno, že radost sice mám,
leč hloupé slovo zkazilo jí, jež vypuštěno
neuváženě, snad ublížilo....i když nechtěně....

Je nám to jedno, co na duši tě tíží,
nás musíš poslouchat co nás bolí
a tíží....tvé problémy jsou nic, to naše
bolest je větší, ty řešit ji s námi musíš
vždyť povinností je to tvou....
Pak teprve svou si můžeš vyplakat,
se svými bolestmi si nákládat...
Nech si tu svou, pro nás nezajímavou!