pondělí 16. listopadu 2020

Dneska jsem měla ....


.... podávat už druhý raport z chaty, ale místo toho

sedím doma, čtyři prášky za den proti bolesti jsem snížila na jeden, a jsem nebetyčně naštvaná na svou zubařku, neb když jí potřebuji, není k dosažení. Určitě jste už pochopili, že stejně jak v červenci, i teď plánovaný prodloužený víkend na chatě, navíc už poslední v tomhle roce před zimou mi opět zhatil můj bolavý zub. Do toho se mi po měsíci, kdy se mnou jen tak lehce laškovala, spustila prasácká rýma, z nosu mi teče proudem, kejchám div si neomlátím čelo o stůl, a hlavu mám jak průzkumnej balón.  Ještě ale štěstí že mám rýmu, protože je to znamení že to není kokotvir. To už bych tu asi starostí hlodala zdi. Takže se na chatu vypravil manžel sám. Ale já si tak můžu bez výčitek uvařit horkej čaj se zázvorem a medem a zachrout se do peří a vyležet se z toho. Zvlášť když do práce jdu až ve středu, tak bych aspoň něco mohla zažehnat, protože představa toho, jak mi z nosu teče, nemůžu dejchat a ještě mám na hubě pyskokrytku mne tedy rozhodně nenadchává....

Tohle  nejsou viry, i kdyby se na první pohled zdálo, ale přišlo mi to tak nějak jako vhodný obrázkový doprovod


Určitě jste ti z vás, kdo máte v odběru blogy Draka, zaregistrovali jeho moc hezké obrázky, které kreslí. Poprosila jsem ho, jestli by mi nezkusil nakreslit Bobího. Vyhověl mi, a já mám už dva měsíce doma tenhle obrázek ... ale dostala jsem se k tomu ho zveřejnit až dneska. Musím uznat, že se mu podařil parádně, na to že to dělal podle fotografie a ještě psa poprvé, co říkáte?Teď na něj ještě pořídit rámeček ...

Před chvílí vylezlo na pár vteřin sluníčko a mezi mraky se ukázala modrá obloha. Jak krásný pohled! Teď už zas je jen šedivo. Takže vlastně nakonec můžu být ráda, že jsem doma, nemusím tahat dřevo ke kamnům, na výletování by to taky nebylo. Díky tomu jsem upekla své první ....



... svatomartinské rohlíčky. Tedy těsto jsem měla doma koupené křehké, na zkoušku, ale dobré a krásně se s ním pracovalo. Doma jsme je nedělávali, pamatuju se že jen jednou je maminka pekla když jsme byli na chalupě, byly mňamkózní, ale víc už je neudělala. Alespoň si s nimi oslazuji to marodění ... myslím, že na muže tedy nic nezbude 😉😁