06 října 2015

V jeden slunný den .... aneb co bylo už není



Začnu trochu zeširoka. Když jsme se sem nastěhovali
a já začala s úpravami zahrady, mimo jiné
jsem si zasadila do jednoho rohu
k plotu maličkou škumpu.
Je to zvlášť na
podzim strom
nádherně hýřící mnoha
barvami. Ovšem také je to zároveň
mrcha invazivní do který se ani v nejmenším
nesmí ani pilkou ani nůžkami. Protože pokud to urobíte
máte na problém zaděláno. Začne vyrážet od kořenů a za chvíli
máte na zahradě škumpovou džungli. Já jsem navíc
člověk který nemůže mít jen obyčejný strom.
Já si strašně ráda stromy přizpůsobuji
sobě. Takže pokud ěco má tři
mladé větve, já je
spletu do
copu.
A pak mám copový
kmen. Přesně tak jsem si
upravila i tu svou škumpu. Ta se
ovšem nelíbila naší sousedce a neustále brojila
za to abychom jí skáceli. Nevím proč, protože jí ani
v nejmenším nestínila ani jinak nepřekážela. Škumpa si vesele
rostla a z druhé strany od sousedů vesele bujelo psí
víno. A jak jí tak prorůstalo, nevšimla jsem si ani
že ta škumpa najednou nějak začíná na
jaře pomaleji zelenat, listy že jsou
nějaké menší, větve usychají.
Nechci být podezíravá
ani nikoho vinit
ale milá škumpa najednou
z roku na rok zašla. Tím že byla
obrostlá kolem dokola tím přísavníkem
na jaře se zazelenala a na podzim zčervenala jako
vždycky a tak jsem jí i uschlou stále nechávala na jejím
místě. Jenže včera jsem z hrůzou zjistila, že mi od spodu uhnila
a visí vlastně jen na tom psím víně. A to tam pořád lozej
psi k plotu a pozorují cvrkot. Kdyby víc fouklo
strom by na ně spadl. Takže jsem vzala pilku
a milou starou uschlo škumpu ořezala.
A vyvrátila. A mám v rohu u plotu
díru. Snad jí ale zacelí kalina
která byla tou škumpou
trochu utlačená ...


Ještě před tím jsem ale nafotila tyhle fotky a vůbec mne nenapadlo
že budou poslední.












Musím říct, že škumpa má krásné dřevo s výraznými letokruhy
zbarvené mírně do zelenkava. ostatně Helenka si
při své letošní návštěvě v Čechách koupila
právě ze dřeva škumpy krásnou sponu.