31 srpna 2018

Motýli a vážky 29.6. - 28.8.18




Že běláskům, krom všech brukvovitých rostlin, chutná velmi i levandule, to už
asi mnoho z vás kdo jí máte na zahradě zjistilo. Já měla obsypané všechny keříky
velkým množstvím bělásků. Poletovali a sosali jak zběsilí sem tam po keřících
vyháněli se navzájem a nachytat alespoň jednoho v klidu bylo kolikrát
hodně těžké. Ale nebyli to jen bělásci, ale i včelkám tu chutnalo ...








Babočka paví oko na červencové slunečnici



A zase včelky na třapatce



Babočka jilmová na komuli u dcery před terasou


Na tom samém místě srpnový Perleťovec stříbropásek ...


..... a Babočka paví oko ....



..... a znovu Babočka jilmová


Jako posledního srpnového motýla jsem nafotila u nás na domovních dveřích
Štětconoše trnkového


Tolik všichni hmyzouni za teď, už se dá říct, uplynulé léto. Jejich výskyt se bude pomalu
snižovat protože začnou zazimovávat. Myslím, že letos o ten měsíc dřív určitě. Stejně jako
všechno....

30 srpna 2018

Motýli a vážky 1.6. - 29.6.18




Jsem lovec všeho možného, a nejen toho, co můžu ulovit foťákem. Zážitků, zajímavostí, květů,
krajiny, ale i naší smečky či motýlů a hmyzu všelikého. A právě motýli a jiní hmyzové ulovení
mým foťákem jsou dnes tématem tohoto článku. Byť bylo letos hodně slunečno a teplo, takže
pro motýly to byl přímoráj, moc jsem jich nenafotila. Nejen proto, že jsem se raději mazlila s vodou
v bazénu a s krémyna opalování, místo procházení se v parnu po lesích a loukách, ale oni ti hmyzouni
byli tím teplem doslova naspeedovaní, takže lítali jak rakety sem a tam, a nachytat je v klidu
bylo docela těžké. Navíc ten druh, který mne tu už dva roky provokuje právě v okamžiku
kdy vlezu do bazénu, a který se tu ony poslední dva roky ukazuje, a dělá si ze mne evidentně
srandu jsem opět nenafotila, i když už jsem letos byla jen kousek od toho okamžiku.
Jde samozřejmě o otakárka. Nevím o jakého, nikdy jsem ho nestihla vidět déle než dvě vteřiny
a to ještě většinou jen v letu. Ten je tu, stejně jak drvodělka, naprostým
nováčkem v motýlím a hmyzím osazenstvu. Říkám si, že možná
rok, dva a už tu budu fotit třeba i ty vysněné kudlanky ...


Výběr je od 1.6. do 28.8. Dnes to máme právě od toho prvního do předposledního
červnového dne. Jako první to byl sameček Vážky ploské. Jen jsem si při jejím
focení neuvědomila, že nemám zoomovací objektiv, takže jsem musela dělat
z fotky výřezy, čímž samozřejmějejich kvalita ...





Perleťovce stříbropáska jsem nafotila v lese na Mníšku. Nějak mi pořád nedocházelo, proč
se temhle motýl jmenuje Perleťovec, když na něm nic perleťového není, tedy až do doby,
kdy jsme ho viděla na plném slunci u dcery poletovat na motýlím keři. V okamžiku kdy sedl
a složil křídla a zasvítilo na něj ve správném úhlu slunce, jeho spodní strana křídel se začala
okamžitě perleťově bíle třpytit





Samička Žluťáska řešetlákového je opět nafocená na zdejší louce


Babočka síťkovaná a její letní forma. Nafocená na zdejší naučné stezce



Stejný den, stejná stezka a Babočka bílé C. Ty potvory s tou cestou úplně splývaly ....


Babočka admirál. To si vždycky vzpomenu na film Adéla ještě nevečeřela a Naďu Konvalinkovou
v roli naivní Květušky volající: " Dědečku, dědečku, babočka jenerál! "


Šidélko modré na trávě u zdejší přehrady


A teď trochu hrátek. Tedy s focením. Tyhle tak trochu rozmazané duchovaté
fotky vznikly použitím předsádky na makro s objektivem Helios u mne na zahradě.
Bělásek zelný





29 srpna 2018

Rarášci ....



.... či jak se tomuto jevu říká, vznikají při určitých podmínkách, proudění
větru, teplotě vzduchu, suchosti vzduchu i zeminy. A ty jsme sledovaly před
deseti dny u dcery. Má skvělý výhled do okolí, a jak bylo za tu dobu co jsem tam
byla vidno, právě skvělé podmínky pro vznik těchto vzdušných vírů. Co chvíli
vznikl jeden, ale klidně i tři, a putovaly po hraně pole až nakonec zanikly na
okraji, kde jim zabránil v další cestě pangejt. Při cestě domů jsme dokonce
narazily na úžasný vír který zvedal do výšky skoro deseti metrů
usušené seno na louce. Bohužel místo nebylo v hodné k
zastavení auta a tak jsme to nestihly zdokumentovat..













27 srpna 2018

Oranžové pokračování ....




Po opravdu řádně vypráskaném víkendu, hlavně po propršeném a studeném
výletu (holt jednou se to zlomit muselo, i když tedy zrovna podruhé na tom
samém místě je pešek jak hrom) tu máme druhou část oranžových květin. A
tentokrát musím říct že fakt ta oranžová hřeje. Byť venku svítí sluníčko
(co já bych za něj v sobotu dala) není zrovna žádnej hic (aby ne, v jižních Čechách
ve Volarech naměřili dokonce - 8,5°C !) Prostě ten měsíc napřed se
někde musí ukázat a ukazovat se začíná v klasickém podzimním
počasí .... skončilo mi koupání jak po návratu z práce, tak
i ono slastné večerní při měsíčku. Jak se potom krásně
usínalo! Holt zase až za rok....


Déšť na všech fotkách jsem si vyrobila sprejem. Focené ještě za
absolutního sucha a vedra


Moje nová akvizice. Montbrécie.... obdivovala jsem je strašně dlouho, a stejně
tak strašně dlouho mi nevyrostly ani nevykvetly. Až letos, kdy mi muž koupil
sadu oranžových cibulovin ....









24 srpna 2018

Oranžově ...




Další žhavou barvou kytek, které mi kvetly nebou kvetou je oranžová.
Protože se dnes už se s teplým létem loučíme, myslím, že její žhavost asi
už tak moc vadit nebude. Mě to tedy docela udělalo čáru přes rozpočet,
protože večer odjíždím směr Orlí Hnízdo a to, že by mělo pršet mne tedy vůbec
nenadchlo. Už podruhé tam jedu a tak by to znamenalo, že už podruhé nic moc
nebude vidět. Sice asi nehrozí, že napadne nečekaně sníh, a nahoru
na Keihlstein se nebude smět. Nicméně člověk tam jede
mimo jiné i kvůli těm nádherným alpským výhledům.
A ani výlet po jezeru Königsee za deště není
opravdu nic moc ...


Nejdřív pár detailů, samozřejmě starým sklem. To mne totiž
ohromně baví ...









A příště už květinky celé.... a opět mám mezi nimi novinku na zahradě, o jejíž
květy jsem stála strašně dlouho a pořádse mi nějak nedařilo ji udržet naživu,
natož aby mi kvetla!