neděle 29. prosince 2013

KVĚTEN, ČERVEN....


Pokračujeme v kalendářování
a to květnem a červnem. Vybírat s května nebylo snadné protože tam jsem měla obrázků
velké množství a hlavně moje milované magnólie, ale z června to bylo špatné proto, že jsem v něm nefotila skoro vůbec....

KVĚTEN

1

2

3

4

5


ČERVEN

1

2

3

4


5

Račte si vybírat....

Pes sem, pes tam....


Konečně! Konečně!!
Se taky panička uráčila, zvedla se od toho věčnýho špendlení a vyrazila s náma na procházku. Bylo krásně a tak jsme s Matesem vyfasovali obojky a takovou šílenost kterou nás k sobě připnula a pak ještě k vodítku.Připadal jsem si jak tažnej vůl! Mates samozřejmě jako plebejec vezme za vděk čímkoli, ale já, papírovej šampion si něco takového nemůžu nechat líbit! A tak jsem se po tom malým otravovi párkrát ohnal aby neotravoval a nechal mne abych se s takovou potupou srovnal.
Když jsme došli na místo kde nás vždycky panička odepíná z vodítek a máme tak celou dobu volný proběh, svitla naděje že se toho otravy zbavím, jenže....byli jsme sice odepnuti od vodítka ale panička nás nechala zrádně připoutané k sobě! Prej že Mates neuteče když ho budu kotvit já a já zase že budu mít víc pohybu! A taky že prej z důvodů bezpečnosti, že kdyby jsme potkali myslivce může nás hned najednou připnout aby nebyli kecy, že lítáme v honitbě na volno.... Pche....ví moc dobře že já mám své tempo kterým si užívám procházky a teď najednou to vadí a že prej víc pohybu.
Vyčůrat jsem se pořádně nemohl protože me hned Mates táhl jinam, já chtěl sem a on zase tam, panička s toho měla srandu a že prej se máme navzájem porovnat a že nám to neuškodí. Tak jsem nakonec jako starší, rozumější a zkušenější ustoupil a ve finále jsme se nějak porovnali, přestali se zamotávat jeden do druhého a taky se to dalo zvládnout.
Mates se tak soustředil aby se nezamotával že ani jednou neštěknul jak normálně mívá ve zvyku (ne že by to nevadilo, to jeho ječení je někdy fakt otravný) a když už sme se blížili domů dokonce už ani nechtěl jít po svejch a nechal se ode mne normálně táhnout po zádech! Tak nás konečně panička odepla a my si ten zbytek cesty odšlapali pěkně na volno. Že už prý taky tak nehrozí jak setkání s myslivcema tak i s divočákama... s těma kvůli nějaký divný nemoci která je pro nás pejsky a i kočky smrtelná. Copak jsme nějaký honiči? Nebo barvíři? Jsme norníci a jako takový na prasata kašlem, ale zase z druhý strany proč se do takovýho divočáka nepustit, že jo.
Poslední příkoří ovšem na nás čekalo doma, protože jsme se tak zasvinili, že nám musela panička osprchovat podvozky, a to já mám tak nerad....nevím co všichni furt mají proti nějakému blátu na packách a chlupech. Kdyby mě nechali v klidu na pelechu (nebo u nich na posteli) uschnout tak to ze sebe oklepu a je pokoj.
A že jim dělám bordel v posteli? No bóže, já taky mám v pelechu trochu krámů a nedělám z toho vědu....
No prostě ty lidi mají úplně jiné priority než my pejskové!!!


Příště nám může dát rovnou pouta!



Nech mě bejt a nemluv na mě...na tvý jezevčí rozumy není nikdo zvědavý...


Dělej, makej.....třeba nás konečně odepne!




Hele, taky cejtíš to co já?


Podobnost v postoji čistě náhodná



Trošku ozdob neuškodí...





Dáme fotbálek?


Všichni pryč, nefungujou mi brzdy!!




Tak kde je ta obrana, to zaspali nebo co?





A kde je vlastně i ten balon? Ať čichám jak čichám nikde ho necejtím....