19 června 2018

Ačkoli je už červen za svou půlkou ...




.... já pomalu teprve končím s květnem. Asi proto, že se dost dělo, hlavně jsem
byla na dvou krásných výletech a z nich bylo spousty fotek. Dnes to ještě bude o
kytičkách, ale příště už zas vyrazíme do světa. Ne zas tak daleko, jen do Horní
Lužice. I když z mého směru je to dost dlouhé, než se autobus dokope na všechna
svozová místa a než se konečně dostane na svou trasu. Ale vrátíme se ke kytičkám.
Moc se mi líbí okrasné česneky, koule složené z mnoha drobných fialových či jinak
barevných hvězdiček a proto jsem vloni z radostí sáhla v Kaufu do regálu s cibulovinami
kde měli sady cibulek různých květin tón v tónu a kde právě byl v této sadě okrasný
česnek. Hodně jsem se na něj těšila a musím říct že mne nezklamal. Není to sice
ten největší, ale i tak se jeho fialové koule vznášely nad záhonem a
dělaly velkou parádu. Ty velké jsem si ale také sehnala. I když
nevím jak dlouho to bude trvat než pokvetou. V Litomce
jsem si totiž utrhla odkvetlé na semínka ....


Když rozkvétá, vypadá jak obyčejná pažitka ...


.... ale když rozkvete naplno je to něco jiného ....




Tyhle bílé japonské kosatce mám hodně ráda. Mám dvě odrůdy, tenhle a pak ještě odrůdu
s květy úplně plochými. Ty mám jak bílé, tak fialové. Ale letos pokvetou jen mírně, musela
jsem už trochu zkrotit jejich růst vyrytím a zmenšením trsu. Fotila jsem po krátké
přeháňce když opět vykouklo sluníčko



Tento víkend měl klidný a pohodový. Měl ale rozhodně nebyl. Dandičí slet se nekonal, protože
mi z deseti pevně přihlášených odřeklo osm lidí tudíž nemělo cenu na Dobříš jet jen ve třech.
Po příjezdu na chatu jsme v sobotu zjistili že nejde elektrika a že se jedná o závadu jističe
u elektroměru. Když jsem volala na ČEZ pro opravu, řekli mi že to už není jejich majetek a
že si to musíme opravit sami. Kontrovala jsem tím, že za a) nevím jak, když je to
zaplombované za b) že nevím kde sehnat v sobotu elektrikáře, protože v týdnu jsme 200 kiláků
daleko. Tak že mi tam prý někoho pošlou. Pán přijel rychleji než se mi vůbec podařilo
se na ČEZ dovolat, řekl to samé co paní, jen vysvětlil, že desku za jističem můžeme
odplombovat, akorát po opravě to musíme nahlásit na ČEZ, aby to mohli znovu
zaplombovat. Pro jistič jsme ale museli jet až druhý den (díky bohu za Hornbach) takže
mne muž dovezl až do Prahy a já pokračovala za maminkou na návštěvu. Jenže díky tomu, že
v neděli jsou intervaly autobusu jezdícího ke špitálu hodně dlouhé, díky tomu že při zpáteční
cestě mi nezastavil tam kde jsem potřebovala, protože profičel zastávkou tak rychle, že jsem
ani nestačila zmáčknout stopku, musela jsem jet až na další zastávku, ale protože jsem
potřebovala k mamině do bytu pro složenky tak jsem honem vlítla do dalšího autobusu
jedoucího zpět ke špitálu dokud mi platil zakoupený lístek. Tam vzburcovat souseda, protože já
blb,jsem si nevzala klíče od bytu. Vyzvedla vše co bylo potřeba a zas svištěla na tramvaj
k metru a na autobus nazpátek na chatu. Ovšem samozřejmě jsem se trefila do
mezery kdy na autobus jedoucí až k chatě bych musela čekat hodinu a půl, jela
jsem jiným, který končí na Mníšku na náměstí a zbylé dva a půl kiláku šlapat pěšky.
Akce která mi normálně trvá ve všední den tak dvě, dvě a půl hodiny se protáhla
na hodin šest. Spařená jak ještěr jsem se doplazila na chatu, dala kafe a dorta kterej jsem
na Mníšku koupila a šla sekat zahradu. Manžel totiž skončil akorát s opravou elektriky,
dokonce i vymetl komín a tak se dalo říct, že se dané úkoly podařilo splnit, jenže ne.
Ta elektrika totiž zlobí pořád, a aby bylo všechno opravdu O.K. bude muset ještě
na chatu zajet a všechno v klidu proměřit. A pokud se nic nenajde na povrchu, bude
se muset sehnat specialista na hledání kabelů, ten potom vykopat a zjistit
jestli není někde chyba v něm.... skvělá vyhlídka ....