..... ze tří trójských expozic, Botanické zahradě
si vyšlápneme menší kopeček. Ovšem za to nás nahoře čeká paráda pro milovníky květů a peklo pro ty kdo je fákt nemusí 😁. I když si nakonec Padesátka našla svoje favoritky do truhlíků. Předexpozice
která vás přivítá u vstupu, většinou keře a stromky v mobilních květnících, vás doprovodí spolu s vodními prvky po schodech nahoru ke vstupu do skleníku Fata Morgana. Skleník je včleněný do povrchu skály, čímž vznikl prostor pro vnitřní kaskádovité výsadby. Fata Morgana patří mezi evropské unikáty. Má plochu zhruba 1750 m2 a protínají jí cesty pro návštěvníky v délce 225 m. Expozice doplňují vodní prvky s největším, 4 m hlubokým tropickým jezírkem a 6 vysokým vodopádem. V jezírku můžete pozorovat z podzemní chodby mnoho akvarijních ryb v jejich přirozeném prostředí, stejně tak je uvidíte i z můstku nad hladinou. Ale nejsou to jediní obyvatelé té části skleníku, k vidění tu jsou i tropičtí motýli.
Skleník je rozdělený do tří hlavní částí, pouštní, tropické a vysokohorské.
Po prohlídce skleníku jsme vyrazily na prohlídku venkovních expozic taktéž rozdělených do mnoha částí, nás ale nejvíc lákala Japonská zahrada, o které Padesátka řekla že i kdyby nic jiného, tak ta za návštěvu opravdu stála. Prošly jsme co se nám tak nejvíc líbilo, poseděly chvíli mezi květy a sešly se projít do vinice sv. Kláry. Ta původně patřila přímo k zahradnické části Trojského zámku pak jí ale přerušila komunikace vedoucí k ZOO. Dnes je součástí botanické i s expozicí o vinařství a vinařskou naučnou stezkou. Nově se zde rekonstruuje Viniční domek kde sídlí Vinotéka sv. Kláry, která je momentálně přesunutá do Ornamentální zahrady. Je to jediné místo v Praze kde se vyrábí a prodávají vína jen z této vinice. Dominantou vinice i zdejšího okolí je ale kaple sv. Kláry. Během roku se zde konají mše, výjimka jsou dva prázdninové měsíce kdy se mše nekonají. Pojmenovaná je po sv.Kláře patronce a jmenovkyni stavitelovi manželky Kláry Bernardiny, svobodné paní z Malzanu.
Z vinice jsme si došly do další části zahrady kde jsme si daly něco k jídlu a popití, v přilehlém pavilonu si prošly fotky z Czech natur photo a vydaly se dolů k východu. Jelikož jsme ale stále měly dost času a domů se nám nechtělo a byla sobota a krásně teplo, zamířily jsme na naší oblíbenou náplavku kde jsme při klasickém Aperolu probraly co život dal a vzal ....