Konečně hotovo!!! Bobeš je zbaven všech starých odrostlých chlupů a vypadá jak večerníčkový krysák Hodan. Taky mu tak říkám, protože i tou svou barvou teď opravdu krysku připomíná. A jelikož nemám své žádné aktuální fotky tak nezbylo než sáhnout do archívu obrázků z netu, které mi přicházejí a které ráda předávám dál. Tentokrát to jsou od profíků labutě....
A jedna černá kráska na závěr....
Zažila jsem si jednou s labuťákem dost nepříjemnou historku. Když jsme ještě jezdili lodí, měli jsme jí "zaparkovanou" ve Smíchovském přístavu a tam občas labutě zabloudili a loudili od nás lodníků něco k snědku. Lodě byly zaparkovány v takových stáních, kterým se říkalo domečky a okolo kterých vedla malá dřevěná mola. A v jednom tomhle domečku jsme stáli a obědvali, když se vedle nás na mole objevil labuťák a začal nám klepat na bok lodi a žebral o jídlo. Manžel už měl s labutěmi své zkušenosti a varoval mne před tím něco mu dávat, jenže já byla nadšená tím jak je labuťák "vlezlej" a i přes varování mu dala kousek chleba. A na problém bylo zaděláno. Chtěl samozřejmě víc a víc a nedal se vůbec odbýt. A začal být i čím dál tím agresivnější. Neplatilo na něj žádné HUŠ ani MAZEJ a vypadal na to, že nám snad do lodi přijde udělat inventuru zásob. Dokonce to zašlo tak daleko, že jsme museli natáhnout střechu na otevřenou část lodi, jenže ani to ho neodradilo. Začal zobákem klofat do střechy, do boků a dokonce se mu podařilo protáhnout hlavu pod plachtou dovnitř. To už jsem si připadala jak v nějakém hororu a i dětem se už přestala labuťka líbit. Nakonec jsme museli vzít oba pádla a plácáním do vody a šploucháním na labuťáka ho zahnat. Nechtěl chlapec nechtěl, ale nakonec se přeci jen se vzteklým syčením sebral a odešel somrovat k jiné lodi.
