22 července 2013

Sojčí....


Šerlich - Masarykova chata a okolí....


Minulé úterý, po té co jsem
se vrátila z fotonákupu mne muž překvapil nabídkou výletu. A co víc, výletu do hor! U něj jsou totiž takové nabídky zcela vyjímečné. Spíš jsme si vždycky tvrdě nějaký výlet vyhádali, než aby nám byl nabídnut. Ale prý abych si mohla vyzkoušet nové focení. Tak bylo to spojené s cestou do jednoho družstva kousek od Deštného kam se vezla nová kopírka, ale aby se pak ještě vydal muž na výlet to jsem opravdu dlouho nezažila. Ale pokud byl ochotný musela jsem toho využít naplno. Jako cíl byl zvolen Šerlich a následně sešup podél česko - polských hranic dolů do vnitrozemí. Na Šerlichu jsem byla už hodně dávno, když u nás byla na návštěvě tchýně a také při servisu pro změnu v Říčkách jsme se tam jeli podívat. Bylo to na podzim a tak jsem měla možnost srovnávat. Bylo sice krásně ale opar a tak moc do dálky na hory okolo vidět nebylo. A že by bylo! Kralický Sněžník, Rychlebské a Zlaté hory, Bystřické hory v Polsku, na druhé straně Krkonoše......
To mi ani moc nevadilo a rejdila jsem s foťákem kolem dokola jak kybernetická myš. Však hned po tom, co jsme vystoupili z auta a já okamžitě začala zběsile cvakat, ozval se za námi komentář." Tak tohle jsem viděl už mockrát, ale vždycky to byli Japonci!".
Když jsem onomu pánovi vysvětlila že začínám novou etapu s novým foťákem vylezlo z něj že je taky fotograf a tak jsme si docela pěkně popovídali. Vlastně prý také začíná novou ertapu, protože o své všechny předchozí fotky a dývka se zálohami přišel při povodních.

No a pak jsme se vydali nahoru k Masarykově chatě.....

Mráčky bylo první co jsem při příjezdu vyfotila, no takové to nadšení z prvních snímků



Silnice k Masarykově chatě pro auta a lemrouny na kolech (jako jsem třeba já)....


.....a pro pěší a zdatné cyklisty (jako já nejsem)


Pohled do kraje směrem ke Krkonoším. Někde tam vzadu byly, ale v oparu takže z nich vlastně vůbec nic neuvidíte....


Trocha fotolaškování s mužem :)....ostatně pravý důvod toho výletu asi právě tkví v jeho rukách. Přebral ode mne můj původní foťák a stejně jak zdůvodňoval ten výlet mě (abych se mohla učit) platilo to i o něm....


Tyhle horské loučky s jednotlivými stromy mne vždycky dostanou. Krásně z nich voní tráva do které se opírá sluníčko a jsou plné různých květinek.



Masarykova busta u stejnojmenné chaty


Detaily o stavbě




Pohledy na stranu polskou. Tam se skrývají také v oparu některá naše horstva. Nejbližší jsou Bystřické (Bysztryczke) hory


Ten nejvyšší stín na fotce je Kralický Sněžník


A tady ten stín vzadu jsou Rychlebské a Zlaté hory


Při naší první návštěvě objížděl po té cestě za hraničním kamenem polský pohraničník na čtyřkolce celý úsek podél hranice.




Procházková trasa po české straně


Jelikož byl všední den nehrozily davy lidí. Ještě jeden pohled na Kralický Sněžník.


Poznámka o zmijích mne trochu znervózněla....


Nakoukla jsem i do lesa.....moc se v něm tedy chodit nedá


Pro ty, kdo mají rádi cesty. Kamkoli....


Tady se tak trochu polští stavitelé spletli ve výpočtech. Ten vlek a sjezdovka měl končit na polské straně, jenže špatným měřením došlo k tomu že konečná stanice je už na našem území. Takže není ani sjezdovka a nejezdí ani vlek a pomalu chátrá. Ale prý je to v jednání....no určitě je to ale levnější než ona dvacetikilometrová odchylka při stavbě dálnice před mistrovstvím světa v kopané, kdy se o těch dvacet kilometrů nepotkali budovatelé z opačných směrů....nějak to mají asi v krvi.


Kudy kam....




To je ze Šerlichu všechno. Orlické hory nejsou tak dramatické jako třeba Krkonoše nebo Jizerky či Krušné hory. Jsou teprve teď mnohými objevovány a tak si zachovaly svou určitou tajemnost a divokost, je tu sice pár středisek pro sjezdové lyžování, ale jsou tu spíš vynikající podmínky pro běžkaře. I v létě tu je znát absence rybníků či přehrad, a tak se sem jezdí většinou za nádhernými pěšími anebo cyklo túrami. A mají tu zvláštnost že když k nim přijíždíte vlastně ani pořád nic nevidíte. Nezvedají se z roviny a naráz, ale tak plíživě. Ale najednou jak mávnutím kouzelného proutku jsou před vámi nejvyšší kopečky....
Další zastávkou byl Neratov. Měl ho krásně na blogu jak Frypat tak Katka, která tam shodou okolností byla den před námi.