Vyhlášení výsledků dvanáctého kola soutěže....

Dokonáno jest!

Ať stylově zakončím poslední hlasování základního kola soutěže o nej sakrální

stavbu slovy Ježíše Krista na kříži. Po celý rok jsme se společně snažili přiblížit

navzájem ostatním sakrální stavby které nás nějakým způsobem oslovili, něco v

nás ty stavby vyvolávají nebo mají pro nás nějaké zvláštní kouzlo. Nebyl to můj nápad,

převzala jsem ho od jiné blogerky která s ním začala ale díky malé účasti ho v osmém

kole ho ukončila. Jelikož jsem se ho také účastnila a po jeho skončení jsem měla

v zásobě několik staveb, přišlo mi jako dobré řešení v něm pokračovat. Pokračovat,

a pokud možno zvládnout kol dvanáct aby se dala nakonec vybrat ta nej stavba.

Ač to někdy tak nevypadalo, nakonec se to opravdu podařilo dotáhnout do

toho posledního dvanáctého kola. A to hlavně díky vám, věrným a stálým přispěvatelům,

i některým nováčkům. A tak se dnes vyhlašuje slavnostně onen poslední dvanáctý

vítěz.

A tím je ......

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově

(Frypat)

Bylo to jen o chloupek před Veki a jejím příspěvkem. Nakonec jste byli patrioti a v převaze

zahraničních staveb jste zvolili náš český. Musím říct že dobře. Sama jsem zjistila jakým způsobem

na člověka tato stavba působí pokud v ní stojí. Je to něco hodně zvláštního a silného a ten kostel

si to plně zaslouží. I když já jako milovnice vrcholné gotiky jsem měla jiného favorita a to

katedrálu v Bayeoux. Blahopřeju Patrikovi a zítra si představíme všechny vítěze v kategorii Drobných

sakrálních staveb z kterých se vybere ten který postoupí do závěrečného kola. Pak to budou zástupci

kaplí a nakonec kostelů. Postup bude naprosto stejný, jen už se bude dávat jediný hlas. A pak z těch kteří

vyhrají se vybere ta nej stavba roku.

Šplouchnutí třetí ........ Filmový plakát

Dnešní fotošplouchnutí stíhám tedy tak tak za měsíc březen. Vybrala jsem si téma

filmový plakát. No není to asi nic moc, neovládám vkládání jiných fontů než mi nabízejí

online editory protože tam je problém s diakritikou protože třeba umí čárky ale už ne

háčky nebo naopak. Takže těch které umějí češtinu je sakra málo .....

A jestli to je trochu i nápadité, to už je na vašem posouzení

Velikonoční tvoření ....

Uch, uff, a už je to za mnou. Skončilo letošní velikonoční

zakázkové tvoření i tvoření pro letošní setkání Ženského klubu, kam jsem se nedostavila

ale byla jsem přítomná jen svými věcmi které si vzala pod patronát Jitka (Yorga). Málem jsem

to ani v rámci přemýšlení a tvoření nestihla, takže jsem udělala jen pár věcí. Navíc aspoň toho

nemusela Jitka posílat zpět. Ale měla jsem nahnáno jestli se vůbec přihlásí zadavatelka jediné

letošní velikonoční zakázky. Měla jsem už všechno hotové ale ani peníze ani jakýkoli kontakt se

nekonal. I přes všechny možné urgence. Už jsem tedy dokonce poslala nafocené věci kámošce

do práce, čímž jsem si zas způsobila malou komplikaci. Když už si tam ženský vybraly, ozvala se

paní s omluvou že skončila ve špitále a bez netu, takže nemohla dát vědět co se děje.

Takže jsem neplánovaně ještě honem musela stihnout udělat double věcí které si vybraly

ženský u kámošky v práci. Navíc jsem odjela včera sem do Prahy a tak abych to stihla ještě

jsem brala tvořní sebou abych jí mohla v pondělí věci rovnou dovézt. Musím říct, že

všechno to vymejšlení vzorů mě tak vycuclo fantazii, že už jsem ráda že to je za mnou.

Ba dokonce jsem už toho měla skoro dost, takže momentálně pohled na kuřata a

slovo velikonoce ve mne vyvolává dosti negativní emoce .....

Tyhle všechny vejce šly na moravský slet šikovnic

A tyhle jsou na cestě do Zvolena

Kuřat jsem nakonec místo pěti dělala devět

Když to vezmu, tak nemám ani doma nic vyzdobeno, ani ještě pověšenej jarní věneček na dveřích

a nic ani už zdobit nebudu protože se vracím domů ve středu takže už to na těch pár dní ani nemá cenu

vytahovat. A to jsem letos začala dost s předstihem. Jen se to tak nějak zvrtlo .....

Dneska doufám trochu dočerpám energie na tom našem dandičím srazu a zase se mi vrátí i nějaká

tvořící fantazie. I když teď už to asi moc platné nebude, jelikož ukládám všechno do krabice,

zacvakávám za tím víko a dávám si pauzu. Jestli bude trvat dýl, jestli definitivně všechno schovám

nebo se nechám časem zas zlákat tak to se teprve uvidí .....

Krokusově modře .....

Jak jsem slíbila, venku zataženo a tak je čas na

slunko alespoň ve fotkách. Tentokrát v modrých krokusech. Když jsem je

v Lídlu kupovala ve výprodeji v sadbovém koši moc jsem nepočítala s nějakým

velkým úspěchem. O to víc jsem byla, a to velmi mile, překvapená že vykvetly

všechny včetně narcisků které byly ve středu koše. A tak už dělají tři roky

parádu na hrobečku jezevčičky Matyldy. A zatímco krokusy už odkvítají,

narcisky začínají s květem. A ještě k nim přibyly sněženky. Ne ty ze stráně

od řeky na který jsem se chystala, ale od Libby. Tak doufám že tam budou

dělat stejnou parádu jak ty krokusky. Matynka si to zaslouží ....

---

Zítra konečně odjíždíme zas po dlouhé době na chatu a to hlavně kvůli nedělnímu dandičímu rojení na pražském Petříně.

Doufám že počasí k nám bude milostivější a nebude aspoň pršet, když už nebude slunečno.

Takže ti z vás kteří jste z Prahy a nemáte na nedělní odpoledne žádný program, můžete se přijít za námi

podívat do okolí restaurace Petřínské terasy. Ta je hned pod stanicí lanovky Nebozízek. Další, tentokrát společná

akce moje a ještě jedné dandíkářky se podařila domluvit na 16.5. v anglickém parku na zámku Dobříš. I tam jste, samozřejmě kdo by jste měli zájem se podívat, srdečně zváni.

Mrazíkově ....

Sice venku svítí sluníčko a nálada je tím pádem o dost lepší,

ale já se rozhodla že vám jí trochu zchladím. A fotečky sluníčkový si schovám na dobu

kdy svítit nebude. Nedá se o nich říct že by byly přímo zatažené, to ne, ono svítilo ale

jsou takové pěkně jinovatkově namrzlé. Že jsem fotila s jinovatkou jak krokusy tak i

bledulky tady na zahradě jste asi postřehli, a tak dneska sem vkládám i to ostatní co

jsem pěkně ojíněný nafotila .....

---

Až bude zataženo tak slibuju že budou určitě optimističtější fotky ......

Krokusově proužkovaně .....

Díky teplu a sluníčku minulých dní už začínají

pomalu odkvétat a tak se pár "čerstvých" obrázků v plném květu i hodí.

I když jsem se zařekla že krokusy už fotit nebudu, tyhle velkokvěté žíhané

jsem nemohla opomenout. Jak pro barvu tak pro krásný tvar květů. Stejně

jak modré. Ty přijdou na řadu později. Chěla bych si ještě dokoupit bílé

a tmavě fialové aby těch barev a květů bylo k dispozici (a focení) co nejvíc !

---

Hezký sluníčkovo - květinový den ......

Bledulkově - poslední detaily .....

Dnešními kolážemi se rozloučím zas na rok s naší

bledulkovou rezervací. Jde už jen o pár posledních detailů které jsem nafotila

v sobotu. A už se těším zas na příští rok až znovu pokvetou a já se znovu nechám okouzlit

tou bílou záplavou .....

U téhle jsem si trošku pohrála a jelikož si to zasloužila, umožnila jsem jí zhlížet se v zrcadle

Končíme s bledulkami, ale nekončíme s kytičkami. Začíná to pomalu na zahradě rozkvétat takže na detailíky toho bude dost a dost .....

Lesně pralesně ......

Včera jsem využila krásného počasí a vytáhla syna na druhou

návštěvu v bledulkové rezervaci. Tentokrát jsem mohla bez zbytečných řečí a popohánění

procházet kudy jsem chtěla a dle libosti se válet a fotit. O této rezervaci se píše že Farský

les kde se tato rezervace nachází a stromy v její části patří mezi lesy pralesního stylu. A když

jsem se tak rozhlížela kolem tak trochu to prales připomínalo. Popadané stromy obrostlé mechem,

napůl už zapadlé do měkké půdy, pařezy a vývraty. A mezi tím vším miliony bledulek .....

---

Tahle fotka není nic moc kvalitou, ale já v té větvi viděla pejska a to pejska jezevčíčka. Takovýho

jako byl Maťulka. Sem byla totiž jeho první procházka po tom co jsme si ho přivezli a co mohl konečně i na veneček

víc než jen na zahradu.