Když už jsem opravdu
nezvládala koukat na práci, natož vozit hlínu na zasypání děr po prasatech, nechala jsem všeho, vzala foťák a šla se projít. Bylo sice příjemně a klídek, ale byla jsem tak unavená, že mě ani to focení moc nebavilo, natož abych hledala nějaké zajímavé záběry. Bloumala jsem po lese a tu a tam něco cvakla....
Třeba slečnu Houbovou s apartním průhledným kloboučkem
Podívala se na sluníčko z pod lipových listů
Možná by se na první pohled mohlo zdát, že se za těmi stromy rostoucími po různých kopcích a kopečcích které se zvedají z jinak rovného terénu skrývají zbytky nějaké zříceniny, ale spíš než přemýšlet co je NAHOŘE si musí člověk položit otázku Co je DOLE. Jsou to totiž zbytky po těžbě a takových míst je tu víc. A na jednom z dalších mne čekalo překvapení....
Že by zbytek brány? Kdepak, tady stávala těžní věž...
Tohle býval nejvyšší kopec, zvláštně tvarovaný a se vstupem do šachty. Dokonce jeden čas sloužil jako pevnost pro děti z chat, pak jako místo k bivakování, posléze paintballové hřiště aby skončil jako místo pro těžbu štěrku! Zírala jsem na to, když jsem k němu došla jak puk....no moc už z něj nezbylo...
Pěkně je vidět jak byl materiál těžen a ukládán po vrstvách
Ovšem také opět a zase zmizel kus lesa, a kdyby jen jeden....pak nám nemaj ty svině rejdit po zahradách, když se jejich teritorium už tak vcelku nevelké tím kácením stále zmenšuje.
Z těhle květů už nikdy žádné šišky nebudou 
A tuhle znáte? Potkali se dva Chrobáci lesní (Anoplotrupes stercorosus)....
Torzo starého stromu slouží jako příbytek ptactvu, nebo snad i veverkám. Nevím, viděla jsem jen vstupní dveře....
A je zakončenej pěknou korunou hodnou krále lesa. I s malým letícím průzkumníkem...
Okolo něj se ale vesele rozrůstají další následovníci. Mám rada ty kraje pasek, kde pařezy jsou v kontrastu z novým porostem a sekundují jim trsy travin....
