Rozmýšlela jsem dlouho
jestli a jak se k tomuto tématu nějak vyjádřit. Problém nemocí zvaných Mentální anorexie a bulímie se mě dotkl před několika lety osobně. Tedy ne přímo mě, ale dcery. A začalo to naprosto nevinně. Pár připomínek ve škole od spolužaček, pár připomínek od kamarádek, nějaká narážka od kamarádů titulky dívčích časopisů plné k dokonalosti vyretušovaných celebritek a modelek a začala se nenápadně roztáčet spirála choroby která může vézt ve svém důsledku až ke smrti. Asi jsem tady zklamala stejně jako i spousty dalších matek jejichž dcer se dokázaly vymlouvat proč hubnou stejně tak dobře jak ta moje. Přestala jíst salámy, maso jedla jen kuřecí, k ničemu si nedávala přílohy, pila mléko, jedla jogurty a sýry, ovocem a zeleninou také nešetřila, zkrátka jedla tak jak by podle výživových poradců měla jíst většina lidí. Jenže hubla až příliš rychle. A už to nebylo ani hezké. Dokonce i babička u které o prázdninách byla se začala podivovat jak to že z ní lezou takhle kosti. Nechápala jsem to do té doby než jsem náhodou něco hledala na půdě a našla velmi dobře skrytý kbelík který nestačila vylít do záchodu a kam se chodila zvracením zbavovat toho co s námi u stolu normálně jedla..... A všimla si i doktorka při jedné prohlídce a poslala nás do nemocnice kde se ještě sice snažila svou historkou o zdravé výživě přesvědčit lékařku, ale ta jí naštěstí nevěřila a pohrozila jí tím, že pokud nezačne jíst, celé dva měsíce prázdnin absolvuje v Motole v nemocnici na uzavřeném oddělení určeném právě takto psychicky nemocným mladistvým. Nakonec tedy z ní začalo všechno lézt jak s chlupaté deky...
Posměšky ve škole, narážky od kluků...a to pozor! nepatřila k těm prostorově výrazným nikdy. To prostě jen zvrácené prosazování módního diktátu ultraštíhlých modelek a zpěvaček či hereček působilo a působí na dívky od nějakých dvanácti let výš jako rudá na býka a ony se snaží co nejvěrněji ty pochybné ideály napodobit. I za cenu toho že pokud se u nich mentální anorexie opravdu rozjede na nejvyšší obrátky může skončit i smrtí.
Ve špitále zůstala týden protože přeci jen určitá její část která se bojí všech chorob a možných komplikací se zaktivovala a v pudu sebezáchovy převzala nad ní vládu. Byl to běh nadlouhou trať ale nakonec všechno dobře dopadlo. Pro ní i pro nás...
Dost mne tedy vyšokovalo, že někdo si může tohle zvolit za svůj životní styl. A ještě k tomu se sdružovat v určitých komunitách, navzájem si radit jak toho co nejmíň sníst a jak to udělat aby se to ti dinosauři rodiče nedozvěděli. Je pravdou že v tom jsou opravdu dobré jak to utajit. A navíc že se najde někdo, kdo tomu nabídne místo pro prezentaci a reklamu! Dokud budou média a to všechna, neustále propagovat vychrtliny z předváděcích mol, hlásat že jen co je štíhlé je krásné, dokud i všichni personalisté budou dávat přednost štíhlým a krásným lidem problém mentální anorexie hned tak nezmizí. V jednom číle časopisu Instinkt mne dost rozesmál rozhovor s naší první XXL modelkou. Dost mne to potěšilo, jenže.....když jsem s ten rozhovor přečetla nevěděla jsem jestli se mám smát nebo brečet. Ona XXL modelka byla dívčina která při 185 centimetrech vážila 68kilo! Tak měla oproti jiným třeba o pět šest kilo víc, jenže vidět to nikde moc nebylo.
Dokud tedy se bude neustále všem těm které mají trochu ženštější tvary předhazovat že jsou tlusté, dokud budou návrháři prosazovat ultraštíhlé věšáky na oblečení, dokud se nezmění trochu pohled na to že i ti trochu kulatější mají v hlavách něco a to že mají trochu přes váhu tomu nijak neškodí, nezmění se ani myšlení ani náhled těch náctiletých ale třeba i mnohých starších dívek a žen na svoje těla, bude mentální anorexie čím dál tím větší problém. A rozhodně to že Blog.cz dá prostor těmto blogům k prezentaci to také nezlepší ale naopak ještě zhorší.....protože vždyť to je přece cool!
