15 října 2012

Nostalgie po létě....

Z nostalgií uklízím všechno co na zahradě připomínalo léto. Květinky už jsou odnešené na půdě, terasa zeje smutně prázdnotou, altánek osiřel....zahradní nábytek už také buď odpočívá v kůlně, nebo se velký stůl s terasy vyměnil za menší, pro případ že by přeci jen bylo ještě pár dnů, kdy by se dalo sedět s kávou venku....

Bazén už je uklizený a připravený na zimu od půlky září. Vítr si hraje se spadaným lístím které čeká taky na to až ho začnu uklízet. Říkala jsem si, když jsem ostříhávala odkvetlé a uschlé trvalky, že místo aby mi ta práce ubývala, roste mi pod rukama. Zasázet cibulky alespoň z velké části se mi podařilo a jestli to bude na jaře vypadat tak jak si myslím bude to něco. Jeden celý záhon plný tulipánů, narcisů a krokusů....ale ještě spousta mi jich zbývá a místa ubývá.
Jaro a podzim jsou snad jediná údobí kdy opravdu na zahradě makám beze zbytku. Na jaře protože jsem po zimě natěšená a na podzim, protože to je nutnost...přes léto se mi moc nechce, to přiznávám bez mučení, protože je spousty jiných a podstatně příjemnějších zábav a tak záhony zarůstají ohromnou rychlostí plevelem, a já se hrozím okamžiku kdy se do nich budu muset pustit. No a to je právě teď na podzim.
Po těch prvních mrazících opadalo všechno krásně červené listí přísavníků a jasnou zeleň listů magnólie vystřídala rezavá hněď .... pozdní sluníčko ještě tu a tam osvítí červené listí javorů a na zdi vykouzlí stínohru.
Ozdobné trávy také pomalu schnou a na mne čeká je na zimu i s květináči někam zapustit. Protože ještě do teď vlastně pro ně nemám stanoviště.
Je prostě ve vzduchu cítit ten zmar a smutek, a nezbývá mi nic jiného než nostalgicky vzpomínat na léto a těšit se na to další.....