Po lehké prohlídce .....

 

.... města a výborném obědě následoval

přesun na nepříliš vzdálený zámek Ksiacz. O tomto zámku jsem psala již po první návštěvě v květnu 2019. To se zde konaly Slavnosti květin. A byly tu ohromné davy lidí kdy se v malých komnatách dalo sotva hnout. Nynější návštěva byla o něco klidnější, výzdoba zámku byla věnovaná vánočním aranžmá a místo slavností květin tu byly Slavnosti světel. Nejdřív se podíváme na zámek zvenčí, jak ve dne tak i večer ....

Opustíme kostel Míru ....

 

.... a zajdeme si na malou procházku po 

městě. Velmi mne překvapilo, že ačkoliv už byl advent a ačkoliv je Polsko známé svou někdy až fanatickou zbožností, ani v jednom z navštívených kostelů a ani ve městě se nenašel jediný náznak. Žádná výzdoba, žádné adventní trhy, nic. Jestli se tam konají třeba jen v jediný víkend a tenhle to zrovna nebyl, nebo jsou soustředěné na nějakém centrálním tržišti netuším. Město jako takové je malé, a tak trochu ušmudlané. Je vidět že stále se nějakým způsobem vzpamatovává jak z války, tak i z několik desetiletí vlády komunistů.

Mnoho domů je opravených, ale ještě větší počet na opravy teprve čeká ....

Když jsme si obešli ....

 

.... obešli Kostel míru pěkně zvenku, zajdeme

se podívat dovnitř. V tom je výhoda Polska. Většina kostelů v téhle zemi je volně přístupná, byť u tohoto kostela je hlavní účel právě jeho prohlídka. Každý kdo někdy navštívil evangelický kostel mi dá za pravdu, že jsou mnohem střídmější než hotely katolické. Ovšem svídnický kostel vás okamžitě vyvede z omylu. Tady není po střídmosti ani stopa. Když totiž vstoupíte do hlavní části kostela nezbývá vám nic jiného než říct Panebože. Protože první dojem z toho ohromného prostoru a jeho vzhledu vám trochu vyrazí dech. Ono se to těžko přibližuje na fotkách, to se prostě musí vidět na vlastní oči ....

Druhý adventní výlet ....

 

.... mě zase zavál do Polska. Tentokrát do menšího

města Svídnice. Ta je spojená s naší dávnou historií postavou třetí a nejmilovanější manželkou císaře a českého krále Karla IV. Annou Svídnickou. Nejen že byla matkou jeho tehdy prvního syna Václava IV. ale zdatně mu sekundovala i ve věcech politických. Podle pověstí byla Anna ve své době nejkrásnější ale i nejvzdělanější královnou tehdejší Evropy, a byla první korunovanou císařovnou a českou královnou. Město leží na jihu Polska v Dolnoslezském vojvodství a má 55000 obyvatel. Zdejší nejkrásnější památkou zapsanou na seznamu UNESCO je Kostel míru.

Jde o největší dřevěný hrázděný kostel v Evropě. Vznikl na základě Vestfálského míru kterým skončila Třicetiletá válka, na nátlak švédského krále na Habsburky. Krom tohoto kostela jsou ještě v Polsku další dva kostely míru a to v Hlohově a Javoru. O stavbě kostela a položení základního kamene se rozhodlo 23.8.1656 a 24.6. 1657 se zde sloužila první mše. Jelikož se jednalo o kostel evangelický, vztahovala se na něj přísná pravidla pro stavbu. Kostel nesměl být nijak výstavný, musel stát za hranicí města, nesměl mít věž, ozdobná okna a být vystavěn z pevného materiálu. 

Svídnický kostel je stavba založená na dřevěné kostře vyplněné hlínou a slámou. Rozměry jsou impozantní (1090 m2), do kostela se vejde 7,5 tisíce lidí díky čtyřpatrovým emporám. Díky tomuto uspořádání máte při vstupu dojem že nejste v kostele ale v krásném divadle. Oken má nepočítaně a stejně tak i dveří. Když v roce 1709 během "severní války " se situace protestantů zlepšila a tak opět na nátlak švédského krále byla u kostela postavená hrázděná zvonice a škola. I když kostel byl výsledkem náboženského konfliktu, je i symbolem usmíření. V roce 89 se zde společně modlili premiér Tadeusz Mazowiecki a německý kancléř Helmut Khol, v roce 2011 kostel navštívil švédský král Carl XVI. Gustav s královnou Silvií, v roce 2014 se společné modlitby za mír zúčastnila Angela Merkelová a polská premiérka Ewa Kopaczová konečně v září roku 2016 zde podepsali Výzvu za mír zástupci křesťanstva, judaismu, islámu a budhismu spolu se 14. dalajlámou ....

Dnes tedy poslední krumlovské ....

 

.... zastavení. No zastavení, spíš poslední 

procházka. Tentokrát po městě a jeho různých zákoutích, uličkách a zajímavých stavbách ....

Myslím, že když si .....

 

.... uděláme maličkou přestávku v 

našem putování prvním adventním výletem do Krumlova nebudete se zlobit, protože se projdeme po zahradě. Od 25.12. tu každý den je bílé království, každý den se ráno vzbudíme do ojíněné přírody kolem, ale hlavně skoro každý den svítí sluníčko, což působí po těch dlouhých týdnech zamračených a upršených jako balzám na duši. 

A hlavně je to móc pěkný a fotogenický ....

Třetí dominantou Českého Krumlova ....

 

.... je kostel sv. Víta. Ten je významnou pozdně

gotickou stavbou. Nynější stavba byla vystavěna v letech 1407 - 1439 na základech starší stavby z roku 1309. Během staletí byl různě upravován a rozšiřován, poslední úpravy pochází z let 1883 - 4 a týkaly se posledního patra věže. V roce 1995 byl vyhlášen Národní kulturní památkou. Co mne trochu překvapilo, jak je člověk zvyklý pomalu i z každé vsi, že jsou takovéto památky krásně nasvícené, že v případě tohoto kostela tomu tak není. Už jen kvůli jeho dominatnímu umístění nad městem by si to zasluhoval. Jakés takés osvětlení tam bylo, ale hodně chudičké ....

Kvůli čemu se také ....

 

.... vyplatí zajet podívat do Krumlova? 

No kvůli zdejšímu hradozámeckému komplexu! A aby ne, vždyť po Pražském hradě je svou rozlohou 6 ha druhým největším hradním komplexem v Čechách a stejně jako Pražský hrad je i ten krumlovský zapsaný na seznamu UNESCO. Navíc je po Pražském hradě a zámku Lednice třetí nejnavštěvovanějším hradem či zámkem v ČR.

První zmínka o hradu je z roku 1253 kdy jej vlastnil zakladatel krumlovské větve Vítkovců, Vítek z Krumlova. Po vymření krumlovské větve přešel do rukou Voků z  Rožmberka kteří postupně rozšířili Dolní hrad, postavili Horní hrad, ten následně přestavěli. Poslední z Voků, Petr se jeho úpravami tak zadlužil, že musel zámek prodat císaři Rudolfu II. který jej následně věnoval svému šílenému nemanželskému synovi Juanovi d' Austria (Juliu Cesarovi). Císař Ferdinad II. hrad v roce 1622 rodině Eggenberků kdy začaly barokní přestavby, bylo postaveno dřevěné barokní divadlo (mimochodem jedno dnes z nejzachovalejších divadel svého druhu na světě) a zámecké zahrady. Od roku 1719 do roku 1947 patřil rodu Schwarzenbergů, kteří ale za své rodové sídlo zvolili Hlubokou a Krumlov ztratil na významu.

Hrad má pět průchozích nádvoří, z posledního pátého se vyjde na vyhlídku která pokračuje do zámecké zahrady v které se krom letohrádku Bellarie nachází i známé otáčivé hlediště. 

Ale dost dějepisu, zvu vás na malou prohlídku ....

Pokud nebudu brát ....

 

.... samotné staré centrum Krumlova 

jako dominantu, určitě tak budu brát tři stavby které "tvoří" Krumlov. Plášťový most, hrad a zámek a katedrála sv. Víta. Když jste fotomagor jako já, a trávíte půl dne v něčem tak krásném a ikonickém čím toto jihočeské město je, naflákáte hromadu záběrů z něj. Já tedy ten půlden rozdělila na víc částí. A dnes se budu věnovat první dominantě. Ono to ani nijak jinak nejde, protože ta se nedá minout ani náhodou a vidět je skoro odevšud ....

Plášťový most je stavba tak specifická a málo vídaná a nevím jestli ještě někde se v Česku vyskytující, že vás uchvátí hned na první dobrou. Je krásný a zároveň víceúčelový. 

Plášťový most (něm. Mantelbrücke) spojuje nekrytou částí se sochařskou výzdobou V. nádvoří a zámecké zahrady, a horní krytou částí s dvěma spojovacími chodbami Horní hrad se zámeckým divadlem a zámeckou obrazárnu se zámeckými zahradami a pokračuje přes ně až do minoritského kláštera na Lateránu.

Plášťový most se stavěl postupně v letech 1686, 1707, 1748 a 1765. Barokní podobu mu dal krumlovský vévoda Josef I. Adam ze Schwarzenbergu který velmi významně ekonomicky pozvedl jak město tak i celé vévodství. Za jeho vlády byl i barokně přestavěn celý zámek a vybudované zámecké divadlo ....

Krásné a klidné svátky ....

 

.... Vám všem kdo ke mě chodíte pravidelně

či jen občas zabloudíte ....

Jsem vám vděčná za čas který u mne strávíte a mohli by jste ho trávit třeba úplně jinak a jinde, i za Vaše komentáře které zanecháte ....

A tak jsme pomalu ale jistě ....

 

..... dospěli k výletům zvaným adventní.

Jen si, po zhlédnutí dnešních fotek, prosím neťukejte významně na čelo, a nepodezírejte mne z nějaké mozkové nedostatečnosti, ono to opravdu jsou fotky typu Advent? To jako fakt? ale když on sv. Petr to poslední dobou s echt zimním počasím nějak fláká. Anebo si říká, že když tak rádi jezdíme do Středomoří na dovolené v létě, částečně středomořské počasí nám tedy dopřeje i v zimě. Když mi po zhlédnutí mého příspěvku na fb poslala dcera fotku z jejich květnové návštěvy zámku, rozdíl byl jen jeden. Chyběla vánoční výzdoba.

Stejně jako za ten nejpohádkovější hrad u nás považujeme Karlštejn, tak ze zámků to je určitě Hluboká. A je proč. Bílá stavba plná cimbuří, okolní park plný zeleně a princezna žádající zahradníka aby jí zavázal střevíček.... 

Je sice zima, ale .....

 

.... počasí tomu absolutně nenasvědčuje. Místo

bílé zimy zablácený podzim. Jen jeden nebo dva dva dny to zatím vypadalo slibně. A navíc dokonce i k tomu svítilo sluníčko. Takže to alespoň jednou vypadalo trochu zimně. Naštěstí to bylo o víkendu, takže jsem měla šanci něco nafotit. Teď už je zas venku hnus hnusnej a do práce se kloužu místo po ledu po blátě. Bohužel to vypadá, že takové zimy nás čekají už napořád ....

Jak se blíží konec ....

 

.... roku, a blázinců s tím spojeným, 

vzrůstá únava nejen prací, ale i činnostmi s tímto blázněním. Čili tím chci říct, že prostě přijdu z práce, a jsem utahaná jak kotě a na cokoli co je něco jiného než odpočinek kácím. Pečení? Letos vypouštím, snad jen vzhledem k nadbytku lískových oříšků budou vanilkové rohlíčky. Úklid? Ten vždy přichází s datumem 23.12. Dřív je to naprosto zbytečná práce vzhledem ke smečce a manželovi. Okna jsem si umyla už dřív, takže to můžu vypustit. Výzdoba? Tu jsem si udělala přesně k prvnímu dne adventu, takže se tím nemusím také nijak zabývat. 

Jediná žádaná činnost je tak relax. Do toho mi ale tak trochu vlezly tři adventní zájezdy, které jsem, frajerka, tak nějak úplně dobře nerozložila. Dva víkendy za sebou v rozmezí týdne, třetí v odstupu dne a půl od druhého. Nějak mi nedošlo, že regenerace mého opotřebovaného organismu chce podstatně delší čas, takže ve středu už jsem byla docela grogy. S tím vším se i táhne nechuť psát a číst. I když teď jsem se to snažila napravit a něco si přečíst i na všech spřátelených blozích, stejně to nějak nedoháním.

Takže než se podíváme na adventní Hlubokou, Krumlov, Svídnici, Ksiacz, Budyšín a Žitavu, vrátíme se do říjnových brdských lesů. A tentokrát to bude pro změnu o krásných zářivých barvách pozdně podzimních bukových partií .....

Tak jsem si říkala ....

 

.... že když už mám hotovou výzdobu a

nemusím nic nahánět (cukroví letos úplně vypouštím a vánoční úklid s naší smečkou prostě nelze dělat dopředu, to musím tak dva dny před Štědrým dnem) první adventní výlet už mám taky za sebou, mohu se tedy věnovat zas blogu i blogům spřáteleným. Doteď to bylo trochu hoňka, měly jsme s dcerou tvořivé vánoční dílničky (vždycky někde něco vidí a pak po mě chce abych jí to ukázala, tedy rozumějte udělala) poté si něco vytvářím já, pak přijde víkend kdy v pátek zmizím z baráku a vrátím se až v neděli utahaná a zlámaná z autobusu, čímž se ovšem všechno co jde odkládá a já relaxuju. Ale teď mám zas do pátku klid, už jsem prolétla vaše blogy a zkoukla co jsem zameškala a je na čase se pustit i do mého povídání a obrázkování. Vzhledem k době by se sice hodilo něco adventního, ale svojí výzdobu jsem nefotila, fotky z výletu ještě nejsou úplně cajk, a tak co dát. Barvičky byly minule, ale vzhledem k tomu jaké je počasí posledních deseti až čtrnácti dnů, rozhodla jsem se držet jeho nebarevnosti a předložit vám vcelku s jistou dávkou škodolibosti druhou půlku černobílých fotek ....  

Dlouho tu nebyly žádné ....

 

.... květinky, tak si mezi další dávkou

černobílých fotek nějaké dáme. Byl zatažený a deštivý podzimní den, ale najednou se ukázalo sluníčko a tak jsem vytáhla foťák a obešla zahradu jestli nebude někde něco zajímavého k vidění. Co bylo, tak to vám teď ukážu ....