17 března 2024

A máme tu poslední ....

 


.... den loňského roku. Již několikrát nám na
terasu nebo strom zavítal dravec. A vždy když jsem ho vyfotila a při neznalosti těchto druhů jsem ho vyhodnotila jako poštolku. To je taky asi jediný druh o kterém jsem si myslela že poznám. Ovšem chyba lávky. Z těch zhruba pěti návštěv jsem se do poštolky trefila jen jednou. Ještě že se našli odborníci kteří mě opravili. Takže krom poštolek nás navštívil i moták pochop a teď naposledy krahujec. 
Co mě překvapilo je to, že krahujec je de facto náš nejmenší dravec. (Pokud ovšem nebereme celou sortu dravců, tedy i sovy. Ty ovšem k nám na terasu nelétají .... Tam drží primát v "maličkosti" kulíšek) . To jsem si myslela že je poštolka, ale ne. No ještě že má člověk kamaráda myslivce .....

14 března 2024

O další čtyři dny později ....

 


.... kdy vznikly sněhové fotky, bylo opět
jaro. Ostatně takhle to bylo poslední měsíce velmi často. Tak jsem šla trochu vyvětrat zas jedno starosklíčko. Sluníčka bylo poskrovnu, ale bylo teplo a provětrat se už bylo zas nutné. Mám teď na to většinou víkendy, chodím z práce utahaná a na nějaké procházení většinou není ani nálada. Začínám chápat co myslela jedna kolegyně tím, že po šedesátce je najednou každý rok na hrbu víc znát než před dní. Mám tři a někdy jsem utahaná jak kdyby mi bylo sto ....

10 března 2024

Když není co fotit ....



.... a jsou svátky a vy jste pěkně nabaštění
a vůbec, ale vůbec se vám nechce nic dělat, natož vylézt ven, kde je stejně pořád hnusno, tak vás napadají různé věci. Mě tedy dalo by se říct blbosti. Mám tu na poličce už od podzimu rozpadlé květenství kozí brady kterou jsem měla v plánu vyfotit. Jenže jsem do ní nechtě drcla a ona se mi rozložila na prvočinitele. A já na ně pořád koukala a koukala, až mne napadlo strčit pod ně jeden tmavý papír a za ně druhý, vzít sprej s vodou, postříkat je a zkoušet si na nich různá starosklíčka. Co vzniklo můžete vidět dnes. Použila jsem Pentacon 50/1,8 a Helios 44-2 50/2 plus použila výřezy ....

09 března 2024

A co kdyby náhodou ....

 


.... zase přišla. Kdo? No přece sněhová
zima! Tak ať jste připravení .... minulé kapkové fotky byly z 19.12. kdy to vypadalo na jaro. O čtyři dny později, na přelomu 23. a 24.12. to tu zas vypadalo na to, že alespoň Štědrý den by mohl svítit nejen světýlky ale i bílým sněhem. Jak všichni víme, dopadlo to úplně jinak.
Nějaké vňuknutí mi řeklo v jedenáct večer Vem telefon a jdi si tu krásu nafotit! Ráno už taky nemusí být po sněhu ani památka. Poslechla jsem, sbalila telefon, nazula holiny a šla. Jaké bylo překvapení, že sněhu bylo mnohem víc než jsem myslela a než vypadalo z okna, takže po pár krocích jsem měla své kotníkové zahradní holiny plné sněhu, a za druhé že bylo mnohem tepleji než se mohlo podle neustávajícího celodenního sněžení zdát. Ono to ale bylo znamením velmi brzké změny .....

06 března 2024

Jelikož se prý má ....

 


.... zas ochladit, ba přímo má i mrznout,
tak si připomeneme co všechno bylo vidět a co by zas mohlo být. Pokaždé když je trochu zimavo, obcházím po zahradě a na ozdobných travách vyhlížím a lovím kapky. Na sluníčku většinou ve stavu kapalném, ovšem jen o kousíček dál ve stínu ve stavu pevném, přímo ledovém. To je pak o čekání kdy zasvítí na ní sluníčko, ale hned jí nerozpustí a ona vám neskápne v okamžiku kdy konečně zaostříte .....

02 března 2024

Venku začíná vládnout ....

 

.... jaro, mám už nafoceno něco mými dárky 
k narozeninám, a já se stále plácám s příspěvky v loňské zimě. Tedy spíš v loňském zimopodzimu. Těch pár dnů se sněhem byla taková výjimka v počasí, jinak se celá zima táhla ve znamení plískanic a dešťů. Však taky potok okolo kterého jsem chodila do práce párkrát hrozil vylitím. Občas ale ráno ( náhodou o víkendu) byla teplota pod bodíkem mrazu a tak se když ne sníh, dala fotit námraza. Jako tentokrát ....

29 února 2024

Nejen sníh se dal ....

 


.... fotit. Po obrázcích krajinových a vodních
nás dnes čekají obrázky sušin a plodů ovšem na pozadí sněhu. Sušiny fotím docela ráda, protože ono v zimě se toho celkem moc fotit nedá. Zvlášť pokud je spíš zima jako podzim plný plískanic, dešťů a bláta ....

27 února 2024

Moc jsme si jí neužili, tak .....

 


.... alespoň takto si jí připomeneme. Koho? 
Zimu se sněhem. Moc dlouho se sice neudržela, ale na jednu procházku s fotkami mi to přece jen vyšlo. Dnes se podíváme jak slušela zdejšímu potoku ..... 

25 února 2024

Zima, tedy ta sněhová ....

 


.... byla asi všude velká vzácnost, natož 
pak tady u nás, byť v ne zas tak velké dálce od Orlických hor. Vypadá to, a meteorologové to jen potvrzují, že si na takovéto zimy prostě budeme muset začít zvykat. Mě jako lyžařskému pařezu to moc neva, ale hůř se s tím asi bude srovnávat příroda. Ale jak bylo vidět v minulém příspěvku, koncem listopadu a začátkem prosince se přece jen zima ukázala v plné své kráse, nasněžilo přes noc docela dost sněhu a jelikož to bylo z pátka na sobotu, nemusela jsem do práce a tak jsem neváhala a popadla foťák. Sice tomu k dokonalosti chybělo sluníčko, aby to byly ty echt kýčovité sněhové fotky, ale aspoň že něco jsem vůbec ze zimy stihla .....

22 února 2024

Stejně jako všude ....

 

.... i u nás koncem listopadu napadl sníh. Protože 
jsem už v té době chodila pravidelně do práce, a sníh většinou vydržel jen dopoledne a když už jsem mohla jít fotit bylo většinou po kráse. Ale zrovna mezi 26. a 28. listopadem se zadařilo z domu a pak i cestou do práce ještě tu nadýchanou peřinku nafotit. Sice jen mobilem, což se u fotek které fotím cestou do a z práce stává pravidlem, ale myslím že to zas tak moc nevadí ....

17 února 2024

Že jsem měla velký vztek ....

 


.... při probuzení do druhého dne po dandičím
sletu určitě pochopíte. Bylo tak nádherně, sluníčko svítilo a na stromech ještě zlatě zářily poslední zbytky listů. Proč! Proč takhle nebylo včera, ale je dnes, když se vracíme domů a strávíme tak půl dne na cestě, místo toho abych tedy si tu krásu užívala na procházce. Než jsme se definitivně nalodili, pro loňský rok definitivně zazimovali chatu ještě jsem si naposledy oběhla zahradu a trochu nafotila tu krásnou atmosféru slunečného dne. Na sluníčku si po té mokré procházce užíval samozřejmě i Myšpulín .....

15 února 2024

Po Vídni jsem měla .....

 


..... za to, že pro loňský rok mám s výlety
vybráno. Ale pak se mi ozvaly dvě dandíkářky s tím, že na 11.11. se podařilo sezvat nějaké majitele a také domluvit možnost posezení i s psíky v restauraci u zámku Veltrusy a jestli tedy taky dorazíme. Napsala jsem jim, že to je hloupá otázka a v kolik a kde. Desátého jsme se nalodili, a vyrazili směr chata. Předpověď ale naznačovala nic moc pěkného a to se taky vyplnilo. Svatomartinská sobota byla hnusně zatažená a upršená. I cesta na místo srazu začala být po sjezdu z dálnice docela dobrodružná a i když jsme měli navigaci, ta nás místo do kempu zavedla na dvůr domova pro seniory. Navíc do daných 11:00 nám zbývalo tak deset minut a my vůbec nevěděli kde jsme a jak se dostaneme tam kam máme. Takže nezbylo nic jiného než zavolat dandíkářce která to všechno spískala a okolí znala aby nás zanavigovala. Dojeli jsme úderem jedenácté a nakonec zjistili že nejsme ti úplně poslední. Na parkovišti se to už vrtělo a štěkalo a vítalo. Velkým překvapením bylo, že dorazili majitelé i ze Saska, včetně majitelky významné CHS. Když jsme nasadili psékům pláštíky, rozmotali a vymotali je z chumlu vodítek vyrazilo se na procházku parkem patřícímu k zámku Veltrusy.
Trochu poprchávalo, hodně zataženo a trochu foukalo, prostě jako na potvoru po dlouhé řadě krásných a slunečných podzimních dní ten echt hnusnej podzim. Tentokrát sv. Petr nějak na dandíky zanevřel. Pár jedinců došlo jen k restauraci, to proto že byli zrovna víc nebo míň zdravotně handicapovaní, ale chtěli přece jen se alespoň na chvíli setkat, pozdravit nebo případně zjistit jak se daří jejich odchovům u nových majitelů. I Myšpulín se setkal s částí své převeliké psí rodiny. Vzhledem k tomu, že polovice patřila mezi odpadlíky, zbylo na mě abych ho vedla na vodítku, tudíž moc foceního jsem si neužila. Ale ono to bylo jedno, saský paparazzi Jens všechno dokonale zdokumentoval 😁 .....

13 února 2024

Intermezzo hmyzí .....

 

.... aneb jak jsem vloni (ne)byla úspěšná
v lovu motýlů a jiných hmyzounů. Prostě už se nedá přehlédnout ohromný úbytek motýlů v přírodě což je dost alarmující. Dříve jsem fotívala motýlů jak tady tak na chatě spousty. Dokonce jsem mívala stejně jako na houby i na motýly svá místa, kam když jsem zašla vždy jsem na ně narazila. V různorodé směsi druhů. Jenže čím dál tím víc druhů dříve četných, dnes postrádám. Vloni se mi seznam smrsknul jen na zástupce tří druhů. Perleťovce, soumračníka a okáče. Ale po dlouhé době jsem nafotila, byť ne tak jak bych chtěla a jen jednu, babočku osikovou, pro svou tmavě fialovou barvu zvanou též černopláštník. 

11 února 2024

Intermezzo technické ....

 


..... nebo - li, najdete nás na každém kilometry.
Nebojte, nebudu psát o kdysi velmi populárním maďarském seriálu který šel v televizi, ale o zcela prozaické věci která pro fotografy krajináře znamená černou  můru. Ano, ano.... jedná se o dráty a sloupy různého napětí. A pokud se někde poblíž místa nachází nějaká elektrická rozvodna, úměrně tomu se i zmenšuje vzdálenost mezi jednotlivými sloupy a roste jejich počet. Ale! Napadlo vás někdy si do takového sloupu vlézt? A co víc, lehnout si a zvednout oči a aparát nahoru? Ne? Tak to někdy zkuste. Nejlepší jsou ty opravdu hodně hodně široce rozkročené které nesou páteřní rozvody. Neměla jsem úplně možnost si takový prohlédnout, protože ani tady ani na chatě nevedou, ale i ty menší najdete všude. Jo, a není to úplně můj nápad, viděla jsem v jedné skupině na FB a nápad mě tak nadchnul, že jsem si ho musela taky vyzkoušet .....

09 února 2024

Intermezzo vodní ....

 

.... je první mezihrou z fotek, které 
jsem fotila během roku a které se mi nevešly tématicky do článků, nicméně je všechny stejné téma spojuje. V dnešním případě to je voda.
Byť trochu jinak. Možná by se na první pohled zdálo, že jsem použila  některý Čerfův fígl focení na dlouhý čas nebo s použitím filtru. Ale to bych si jaksi moc nedovolila. Já volila trochu jiný postup. Z fotky jsem udělala výřezy tam kde bylo nějaké zajímavé zrcadlení, ale zkreslené zčeřenou vodou, které vytvořilo zajímavé kresby a někdy po obyčejném ztmavení nebo naopak zesvětlení i vcelku nečekané barevnosti. A někdy výsledná fotka vypadala spíše jak látka než voda .....