pondělí 17. června 2019

A konečně ....





.... se dostáváme k již několikrát v komentech zmiňovaným trpajzlíkům. Trpaslíci jsou vratislavským fenoménem, lákadlem i figurkami pro zasmání. Jsou milí, líní i pracovití a strašně rychle se množí... Nejsou ve Vratislavi dlouho, první Krasnale nebo Krasnoludki, jak jim vratislavští říkají, se objevil v roce 2001. Ale ne jako recese nebo nějaké nové alternativní umění,nýbrž jako pomník významného protirežimního hnutí z 80.let Oranžová alternativa. A trpaslík, byl krom oranžové barvy, jejím symbolem. Dnes se mu říká Táta trpaslík. Dva roky se nic nedělo a přibyl další z maličkých obyvatel Vratislavi, ale bez většího zájmu lidí. Až v roce 2005 mladý výtvarník Tomasz Moczek vytvořil pět trpajzlíků a spustil trpajzičí lavinu.
Když dnes někdo otvírá nový obchod, kavárnu či něco podobného, okamžitě má i svého trpajzlíka, neobejde se bez nich ani žádná významnější akce, vždy musí mít i svého trpajzla. Najdete je všude. Na hlavních třídách, ve vedlejších uličkách, u řeky i před kostely nebo u banky kde mají svůj vlastní trpajzličí bankomat. Dnes je ve městě 333 trpajzlů a existují mapy nebo aplikace kde je hledat. A musíte koukat opravdu dobře, nahoru i pod nohy. Jenže jak narůstá jejich popularita, množí se i vandalské útoky na ně. Bohužel, tací mi lidé, narozdíl od trpajzlíků jsme ....


neděle 16. června 2019

Vratislavské kostely a katedrály část 4 ....





.... a zároveň poslední. V dalším zastavení nás čeká kostel Nejsvětější Panny Marie na písku. Pod trochu zvláštním názvem se skrývá další gotický kostel, tentokrát i když se to nezdá, stojící opravdu na ostrově. A to přímo Pískovém, a po mostu zvaném též Pískový (Piaskowi). Jméno ostrova se odvozuje od gotického kostela Nejsvětější panny Marie na písku, jehož jméno je podle jednoho římského kostela, který byl postaven na místě antické arény vysypané pískem. Kostel ve Vratislavi byl postaven mezi lety 1334 - 75 dle plánů mistra Peška. Má nádhernou gotickou klenbu zvaná skákavá, či obkročná. Ať jsem se pídila sebevíc, co to znamená jsem se nedozvěděla. Za války byl kostel zničen bombardováním a znovuobnoven v letech 1961-63 do podoby před požárem z roku 1730, tedy před jeho barokní úpravou ....

sobota 15. června 2019

Vratislavské kostely a katedrály část 3 .....




.... dnes věnujeme katedrále sv. Jana Křtitele. Jeden ze dvou kostelů, kam jsme se podívali nakrátko i dovnitř. A jak je zvykem trocha historie. Katedrála sv. Jana Křtitele nebo také Vratislavský dóm je ústředním chrámem Vratislavi a katedrálou zdejší diecéze. 
První předchůdce byl kostel z 10. století který nechali vystavět Přemyslovci. Když se vlády ujali polští Piastovci, kostel nechali zbourat a na jeho místě vznikla první bazilika. V roce 1039 ale byla zničena pro změnu vojsky Přemyslovce Břetislava I.
V první polovině 11. století byla bazilika přestavěna na románský kostel, a ten dnešní gotickou podobu získal v době kdy končila mongolská invaze do Evropy. Postaven byl ve stylu slezské cihlové gotiky (jako ostatně většina zdejších kostelů, holt nedostatek stavebních šutrů  se v oderské nížině nějak musel vykompenzovat) Katedrála, stejně jako náš sv. Vít se budovala staletí. Začalo se v roce 1244 a skončilo v roce 1759 a to ještě k tomu musíme připočítat 70% devastaci za II.světové války a následnou obnovu až do roku 1951.
Uvnitř najdeme 20 kaplí, v nichž jsou pohřbeny mnohé osobnosti vratislavské církevní nobility. Není bez zajímavosti, že je zde pohřben i jeden z Rožmberků, a to Jošt II. Rožmberský, který byl biskupem vratislavským a převorem českých johanitů. A typ pro Majku, v katedrále jsou největší varhany na území Polska ....

pátek 14. června 2019

Vratislavské kostely a katedrály část 2 ....




.... v které se podíváme na kostel Sv. Alžběty a Sv. Kříže. A začneme sv.Alžbětou. Tento kostel při vstupu na Rynek nemůžete přehlédnout, jeho skoro 92 metrů vysoká věž ční vysoko nad náměstí a slouží jako vyhlídková. Ale ještě v roce 1482 věž měřila 130,5 m a byla tak nejvyšší věží tehdejšího známého světa. Ale v roce 1529 vichřice část věže shodila, ta se zřítila na přilehlé náměstíčko a hřbitov který poničila, a tak po opravě a snížení věže již znovu obnoven nebyl. Jako památka na něj je barokní brána spojující domy Jeníček a Mařenka. Mimochodem věž patří k mnoha vyhlídkám ve městě odkud můžete přehlédnout skoro celou Vratislav, která leží na rovině. Kostel (povýšený Janem Pavlem II. na baziliku) byl původně římskokatolický, ale v roce 1525 přešel do rukou luteránů. Kostel má jeden primát, a to že byl prohraný v kostkách. A stalo se to tak.... Místní kněz Scultetus, který měl kostel na starost náramně holdoval hře v kostky a při jedné partičce s jiným knězem! (hazard koukám kvetl ve všech patrech společnosti, ale že i kněží....) se jeho počáteční úspěchy zle otočily a on prohrál všechno co měl. Jenže ... znáte gamblery. SAeberou a zastaví všechno co můžou a tak Scultetus dal do banku jediné co mohl a to kostel! Nó, a samozřejmě ho prohrál ....
Po II. světové válce, jejíž konec zázračně přežil bez úhony přešel opět pod vatikánskou správu. Ještě v letech 1975 a 1976 ale zažil ničivé požáry kdy shořel vnitřek věže a krásné barokní varhany ....

čtvrtek 13. června 2019

Vratislavské kostely a katedrály část 1....




.... jsou kapitola sama pro sebe. Vratislav jich má 21, což na město s víc jak půl milionem obyvatel je hodně. Většina z nich je soustředěná v tzv.církevním okrsku, v nejstarší části města. Tou je, vzhledem k tomu, že Vratislaví protéká řeka Odra a není to zrovna nějaká taková malá říčka, a jejím působením vzniklo několik ostrovů a polostrovů, ostrov Tumski. Zde se nachází Arcikatedrála sv. Jana Křtitele, která spolu s kostelem sv. Kříže tvoří nezaměnitelné panoráma starého města. Na něj a do něj se podíváme později, dnes je to spíš o kostelech které jsme viděli letem světem, tedy okolo kterých jsme prošli a v rámci výkladu jsem si je mohla vyfotit. Nejvíc mne mrzelo, že nebyl čas zajít si prohlédnout i vnitřky, protože světe div se, tady se v katedrálách a hlavních kostelech neplatí vstup a kostely jsou otevřené stále. Tedy neplatí se v hlavních lodích. Někde (sv. Jan Křtitel) je zpoplatněná prohlídka bočních kaplí a ve většině vstup na věž. Na ostrově, dnes už tedy správněji poloostrově, protože jedno rameno Odry bylo zasypáno, Tumski, je i jediný pozůstatek piastovského hradu který tu stál od 10.století. Ale první osídlení ostrova je datováno už v 8. - 9. století kdy tu stál dřevěný kostel sv. Martina který byl ohraničen obrannou zdí. V té době na těžko přístupném ostrově žilo asi 1500 lidí. V roce 1163 přišel do Vratislavi Boleslav I. a začal zde budovat sídliště v římském stylu. V roce 1315 odkoupil OstrowTumski církevní řád a od té doby patří církvi. Zvláštností je, že se zde v minulosti nesměla nosit žádná pokrývka hlavy.
krom kostelů a katedrály zde ještě najdete Arcibiskupský palác, kde je v případě návštěvy ubytováván papež. Sem se vrátíme až si budeme představovat kostely, které zde jsou a kam jsme nahlédli i dovnitř. Dnes tedy jen ty které jsme míjeli ....


středa 12. června 2019

Vratislavská univerzita ....




.... se stejně jako ta pražská, nachází ve starém centru. I když patří mezi nejstarší evropské univerzity, přece je o dost mladší než ta zmiňovaná pražská. Byla založena v roce 1702. Ovšem už v roce 1505 Vladislav Jagiello vydal zakládací listinu, kterou však papež Julius II. zamítl (je to zvláštní, z jedné strany zamítne vědění, z druhé strany o rok později dává vymalovat Michelangelem Sixtinskou kapli) Možná ale v tom hrála roli i nevraživost královské krakovské Jagellonské univerzity. Celá dvě století tak Vratislav na svou univerzitu čekala.1.10.1702 podepsal císař Leopold zakládací listinu. Instituce která jí ve vzdělávání předcházela, byla jezuitská škola, která následně splynula v jedno a to filozoficko - katolickoteologickou univerzitu Leopoldina.
Jako katolická instituce v tehdy silně protestantské Vratislavi působila jako centrum protireformace. Po porážce Pruska Napoleonskými vojsky a následné reorganizaci došlo ke spojení s protestantskou Evropskou univerzitou Viadrina která dříve sídlila ve Frankfurtu nad Odrou. Vznikla tak Slezská univerzita Fridricha Viléma ve Vratislavi.
V roce 1885 měla univerzita 12 různých vědeckých institutů, šest klinických center, tři sbírky, astronomickou observatoř (po UK v Praze druhou v Evropě) pětihektarovou botanickou a od roku 1862 i zoologickou zahradu, botanické a historické muzeum. 
Po II.světové válce v novém poválečném uspořádání hranic se přestěhovala ze Lvova, který se stal součástí Ukrajiny celá lvovská Univerzita Jana Kazimierze, včetně knihovny a bibliotéky Ossolinea a všech zaměstnanců do Vratislavi. Od srpna 45 je Vratislavská univerzita znovu státní školou. Univerzita vychovala mnoho nositelů Nobelových cen a dokonce zde studoval první český sinolog Karel Slavíček nebo vědec Jan Evangelista Purkyně.


pondělí 10. června 2019

Vratislav - Stará radnice ....




.... je určitě nejkrásnější a největší stavbou na Rynku. Její historie sahá až do roku 1299, další zmínky spojené s výstavbou jsou z let 1342 - 47 a pak s dalšími úpravami až do roku 1357. Největší, pozdně gotické přestavby, probíhaly v letech 1470 - 1510. Tehdy vzniklo třetí křídlo radnice. Vnitřní prostory, které lze dnes vidět jsou ze 14. století. Její kamenická a sochařská výzdoba je často přirovnávána ke stavebním klenotům Prahy a Kutné Hory.
Radnice vznikla jako výsostně reprezentativní budova, kde jsou významně zastoupeny heraldická znamení jak členů městské rady, tak a to hlavně, českých vladařů. Je tu i znak Matyáše korvína, který se na nějaký čas Slezska zmocnil, nicméně to stejně opět jako dědictví po něm připadlo Vladislavu II. Jagiellovi, tedy i právoplatnému českému králi. Navíc je v heraldické výzdobě zastoupená orlice Svaté říše římské, poukazující na dobu vlády římských králů a císaře Karla IV., Václava IV., Zikmunda Lucemburského a Albrechta II. Habsburského. Z doby středověku nenaleznete žádnou jinou stavbu, a to ani v Praze ani nikde na Moravě, kde by byl tolikrát zpodobněn český dvouocasý lev. Z čehož je vidět, jak moc byla Vratislav v rámci Koruny české vážená a důležitá ....


neděle 9. června 2019

Starý Rynek ....





.... je asi nejlepší místo kde procházku po Vratislavi začít. Náš autobus přistál kousek od Městské opery a od ní jsme po hlavní třídě, která se jmenuje Swidnicka šli směrem do centra a k hlavnímu náměstí rynek. Ti kdo z nás již jednou (nebo i víckrát) tenhle zájezd absolvovali, začínali nápadně blednout a protáčet panenky v okamžiku, kdy jsme začínali potkávat nejdříve ojedinělé, ale později houstnoucí davy mladých ale i starších lidí s kytarami na zádech. 
Nechápala jsem jejich tichý odpor, protože co kdo může mít proti kytaře, že jo? Jenže když jsme se nápadně hustými davy protlačili právě na Rynek, kde byla největší koncentrace kytaristů a stále noví a noví přicházeli, a zaslechla jsem dunění hudby, pochopila jsem onen odpor. On totiž nějak vždy první máj je zasvěcen kytaristům z celé Vratislavi a navíc se ještě měl konat zápis do Guinnesovi knihy rekordů o největším počtu kytaristů zahrajících v jednom okamžiku na jednom místě. 
Nebýt toho, že jsem byla nevyspalá a utahaná po těch davech na zámku a vlítli jsme do dalších davů na náměstí, užívala bych si skvělých rockových rifů a hudby s velkou chutí. Ale takhle jsem prchala z doslechu jak to jen v té zácpě šlo. Rynek jako hlavní vratislavské náměstí má základy už ve 13. století a podle mnoha tůristů patří vůbec mezi nejkrásnější polské náměstí. Pořádají se zde právě různé kulturní akce, vánoční trhy a najdete zde nejvíc různých pouličních umělců... Dominantou Rynku je gotická radnice z 13. století a je to čistá gotika. Ono vůbec v Polsku najdete nejvíc echt gotiky bez dalších příměsí jiných stylů. Na tu se podíváme zvlášť v samostatném článku. Dnes se jen tak porozhlédneme po Rynku jak to tam vypadá ....


sobota 8. června 2019

Vratislav ....





.... Wroclaw nebo také Breslau je čtvrté největší město Polska s 640 000 obyvatel. Je to turisticky nejnavštěvovanější město Polska a zároveň také jedno z nejstarších. Nejstarší dochované osídlení kmenem Slezanů na zdejším hradišti se datuje kolem roku 1000. Proč se jmenuje Vratislav jsou dvě možnosti. Pro nás by byla samozřejmě lepší rozšířenější verze, že to je po přemyslovském knížeti Vratislavu I. který na strategické křižovatce obchodních tras Via Regia a Jantarové stezce a navíc na řece Odře město založil. Ale také se může jmenovat po polském biskupovi Vratislavu.
Skvělá poloha městu zabezpečila rychlý ekonomický vývoj.  Vratislav vždy byla v úzkém vztahu k přemyslovským Čechám, ať ještě ke knížectví, nebo později jako království,  za vlády Václava II., Jana Lucemburského, Karla IV a nějaký čas ještě i za Václava IV.  patřilo celé Dolní Slezko a hlavně město Vratislav pod země Koruny české. Císařským výnosem Karla IV. byl zdejší arcibiskup jmenován císařem, a po dobu vlády Přemyslovců to většinou vždy  některý z Přemyslovců byl. Hlavně z jejich opavské větve. Ta díky nemanželskému, ale zlegitimizovaného původu vévody Mikuláše Opavského (syn Přemysla Otakara II. a Anežky z Kuenringu, pro nějž Přemysl vymohl u papeže dispens k následnictví, v případě že nebude mít syna z manželského lože) a z které pocházelo mnoho významných církevních činitelů nejbližších českým králům. Po Přemyslovcích ovládli město Jagellonci a po nich až do roku 1742 Habsburkové, kteří celé Dolní Slezsko prohráli v prusko - rakouské válce, a to se stalo součástí německého císařství. Vratislav se stala po Berlíně druhým nejvýznamnějším městem Německa. Vzhledem k poloze, ale za II.světové války na to doplatila protože jí Hitler vyhlásil Pevnostním městem Breslau, s povinností bránit se do posledního muže. Proto město potkal stejný osud jako Drážďany, celé centrum bylo vybombardované, většina památek lehla popelem, ale stejně jako Drážďany i ona vstala jako Fénix z popela a od 80. let 20.století se opět skví v celé své kráse ....



pátek 7. června 2019

Tou cestou, tím směrem ....





.... bylo k vidění mnoho zajímavého i oku lahodícího. A jak je mým zvykem, fotím i během jízdy. To mne také dalo dohromady s tou paní z Chrudimi, která mi pak poslala fotky a vy je mohli, označené hvězdičkou, vidět v minulých článcích. Byly jsme jediné a ostatní nechápavě koukali co to vlastně fotíme. A hlavně proč...
Takže tyhle fotky použiju jako takový oslí můstek, protože jsme už opustili zámek a jedeme dál do Vratislavi. Jsou to fotky focené od začátku výletu, nejen z Polska ale i z Čech ....


čtvrtek 6. června 2019

Díky poloze zámku ....




.... Ksiaz na vysoké skále, není moc prostoru přímo u něj na nějaké zahradní experimenty, nicméně i tenhle problém stavitelé vyřešili velmi šalamounsky. Ve skále pod zámkem vylámali velkou plošinu kterou přeměnili na krásné terasy v podobě francouzských zahrad. Nejsou sice velké, jen tolik kolik dovolovala dispozice zámku, ale je to takové krásné pohlazení na duši. A i těle, obzvlášť když z vás leje pot, protože se tísníte v davu lidí a posunujete se k východu systémem krok, sun, krok. Ten závan čerstvého vzduchu který
vás ovane když se zastavíte v malé brance která vede ke schodišti dolů je něco, co v té chvíli vítáte nejvíc ....

středa 5. června 2019

Na chvilku ....





.... si od květů odskočíme do sféry výtvarné, byť i tady na ty květy dojde. Jak jsem už jednou předestřela, z expozice květů se v jedné z komnat přešlo do místní malé galerie výtvarné. Jestli stálé, nebo jen při příležitosti festivalu nevím, ale i zde to hrálo nejen barvami ale i květy. Ale dříve se podíváme na plátna, která bylo možné vidět v mnoha komnatách, a která mne (většinou to bylo světlem v obraze) zaujala ....


středa 29. května 2019

Orchideje ...



.... se objevily také v mnoha aranžmá, hlavně těch, které lemovaly schodiště a dveře do různých místností. Ale nejvíc jich bylo k vidění v několika prodejních stáncích. Opět jsem velmi dlouho přemýšlela a rozhodovala se, protože zde měli jak ascocendy tak vandy v krásných barvách a o mnoho levněji než v těch Drážďanech. Hodně, hodně jsem byla na vážkách, ale nevěděla jsem kolik a čeho zde bude ke koupi na zahradu, a tak jsem nakonec od toho úmyslu upustila ....

úterý 28. května 2019

Bonsaje ....





.... ve velkém množství a ve všech možných druzích byly také na zámku Ksiaz k vidění. A žádní prckové to nebyli. Nepředstavujte si ovšem zas že to byli nějací obři, jen zde nebyly takové ty mrňky malé, které se dají koupit v květinářstvích, ale krásné stromky. A hodně, hodně staré byly. Dokonce se v rámci výstavy  pořádaly i odborné kurzy, kde jste mohli vidět jak si upravit stromek který se vám líbí na bonsaj, či jak ho dál tvarovat. Tuším že to bylo každé dvě hodiny, takže jsme měli smůlu, žádná ukázka, a ono navíc v těch davech by stejně nebylo co vidět.
Bonsaj jste si i mohli koupit, docela mne překvapilo že za dost levný peníz. Ono ostatně vůbec v Polsku nakoupíte kytky oproti nám za velmi levno. No aby ne, stát zahradnictví štědře dotuje, každý kdo se zahradničení a školkařství věnuje, dostává od státu stoprocentní dotace. Však taky po cestě jsme těch menších, větších ale i velkých zahradnictví viděli hodně, stejně tak i sadů. To se pak nakupují kytky, keře a cibule. Když jsem pak vlezla tady u nás do zahradnictví, a viděla ty ceny, tak se mi protáčely panenky. A pochopila jsem, proč to moje sousedka je schopná absolvovat skoro každý rok ....


pondělí 27. května 2019

V modrých tónech ....




.... jsou poslední z květinových aranžmá. Dnes v trochu netradičním čase, páč tenhle týden sloužím od rána za kolegyni na dovolené, se rozloučíme s romantickými květinovými aranžmá polských floristů.
Ale zatím se ještě se zámkem loučit nebudeme. Ještě se podíváme na některé exempláře bonsají, které měly svou vlastní část výstavy, obrazy které mne na zámku něčím zaujaly, orchideje které se zde daly koupit a na zámecké terasy,  a pak se vydáme na cestu do čtvrtého největšího polského města Wroclavi (Vratislavi).
Pokaždé když někde vidím modrozelenou kombinaci, vzpomenu si na hlášku že Zelená a modrá, pro blázny dobrá. Ovšem zrovna u květin tohle pořekadlo vůbec neplatí. Naopak, modrá a zelená se skvěle doplňují ....