čtvrtek 9. července 2020

30 Day Photography Challenge ...






.... aneb 30 dní, 30 témat, 1 fotka ke každému ...
Nad touhle výzvou přemýšlím už od doby, kdy jsem si vloni z Pinterestu stáhla dvě fotky právě s touhle výzvou. Nejdřív jsem si potřebovala přeložit daná témata a pak, a to je to nejdůležitější, najít čas kdy s ní vyrazit na světlo boží. A to si myslím právě o prázdninách, kdy je na všechno trochu víc času to pravé. Dovolenkujeme, jezdíme víc po výletech, prostě ten foťák máme nějak víc v ruce. Samozřejmě, jako každý kdo nějakou výzvu sám pořádal, vím, že pro něj osobně je to nejtěžší. Musí jít příkladem, neb on to spískal a tak si to taky musí vyžrat až do dna. A pro člověka žijícího na malé vsi, je to ještě těžší...
Takže, jak na to a co ve výzvě vlastně je. Jak už název napovídá fotí se 30 témat, každý den jedno a jedna fotka. Nicméně... někdy je hodně těžké dodržet ten každodenní rytmus, nebo posloupnost témat. V tom si myslím asi striktně dodržovat nic nebudeme. Vždyť to děláme pro radost a ne pro stresování z toho že zrovna dnes jsem nic na dané téma nenafotil, nebo proboha jak mám v lese nafotit street foto, které zrovna na ten den připadá. Pravidla jsou od toho aby se porušovala, ne? Takže prostě nafotíme třeba čtvrtý den téma dne dvacátého, když se mi zrovna tohle namane. Navíc nemusíte kvůli tomu, tedy v případě že se ke mě přidáte, psát speciální článek, stačí pokud fotku označíte že patří k výzvě, dáte k ní číslo a název tématu. 
A teď jaká jsou daná  témata ...

1. Někdo koho/co miluješ
2. Pravidlo třetin
3. ČB
4. Textury
5. Zelená
6. Květy
7. Silueta
8. Západ slunce
9. Bokeh
10. Vzpomínka z dětství
11. Krajina
12. Portrét
13. Napětí, dynamika
14. Oči
15. Po setmění
16. Modrá
17. Moderní technologie
18. Zvířata
19. Panorama
20. Mraky
21. Fontány, vodotrysky
22. Inspirace (jakákoli)
23. Rodiče
24. Červená
25. Voda
26. Graffitti
27. Street foto
28. Architektura
29. Bílá
30. Zrcadlový odraz

I když jsem říkala, že pravidla jsou od toho aby se porušovala, přece jen určitý řád by se měl dodržet. Fotky by měly být pokud možno focené ten daný den. Ale... tady si to rozvolníme. Pokud tedy nebudu moci dejme tomu osmý den nafotit západ, ale budu mít možnost nafotit nějaké zvíře, nafotím a přidám k němu datování osmnáctý den a ten západ prostě nafotím tehdy když k tomu budu mít příležitost (ostatně obávám se, že já budu ten největší přeskakovatel). Dále k aktuálnosti fotky. Platí to samé jako témata, fotka by měla být focená ten samý den, ale zase... nebudu moct ten který den fotit, ale vím že mám nafocenou fotku v archívu která se hodí, mohu jí použít. Nicméně neměla by být starší jednoho měsíce. Ale podstatou té výzvy je to, nafotit každý den, snažme se tedy to dodržet. V tom by právě mohlo pomoci když si téma přehodíme podle toho, jak víme že se nám podaří ho nafotit.

A kdy začít? To už je na vás, můžete hned, můžete si nechat až od prvního srpna, nebo od víkendu... To je, v případě že se přidáte, zcela na vás. A ještě jedna rada. Pokud si nebudete jistí co má dané téma vlastně obsahovat (některé věci jsou známe opravdu jen fotofandům) pomůže vám strejda Gůgl. Pokud si zadáte třeba heslo Bokeh, najdete spousty obrázků nebo i vysvětlení, a můžete najít i dobrou inspiraci. Jen tedy prosím nedávat stažené fotky z netu...
Fotit samozřejmě můžete vším co máte po ruce. Foťákem nebo telefonem, tabletem ... to je naprosto šumák. A abych to těm kdo do toho půjdou se mnou ještě víc ulehčila, přidám jednoho žolíka kterým budou moci nahradit jedno! téma o kterém stoprocentně vědí že ho nebudou mít šanci nafotit
31. Volné téma
Takže co zbývá? Hurá do toho, a dobré světlo všem kdo se budou chtít přidat! 




středa 8. července 2020

Za co, soudruzi, za co....





.... jsem už druhý rok, na den přesně trestaná tím,
 že dovolená na kterou se tak těším a která se váže k době, kdy je v práci odstávka a já na večeře nechodím, tudíž stejně mi nejdou hodiny opět zkrachuje. Vloni jsem ani neodjela, neb si Bobeš zablokoval páteř a trpěl krutými bolestmi, do toho se muž vymlel po cestě domů na skutru, a já měla strach nechat je tady oba dva samotné. Letos jsem sice odjela, v sobotu jsme posekali valnou část trávy po kolena která od mé poslední návštěvy kdy jsem jí vydřela až na dřeň zas narostla, v neděli mne začal pobolívat zub, v pondělí jsem vyrazila z Čerfem po Praze a neopatrným dokousnutím si způsobila muka taková, že mi málem vyskočil bolestí mozek z hlavy, v noci zkoušela všechny prášky proti bolesti než jsem našla ten, který působil déle než hodinu, a v úterý už jsem se vracela domů. Dnešek už mne úplně dorazil. Ráno se dostavím k zubařce, tam se po dvaceti minutách čekání dozvím že jim nejde systém, dostanu lísteček s názvem léku a ať mi ho napíše obvoďačka. Tam si počkám půl hodiny než se doktorka dostaví na pracoviště, obdržím vysvětlení že ona mi to nenapíše, neb mne v tu chvíli neléčí ona ale zubařka a když jsem jí vysvětlila proč, dala mi jeden papírový recept aby mi mohla zubařka napsat atb. Letím tedy už řádně nabroušená zpět, tam vrazím sestře do ruky ten recept aby mi to napsaly, ovšem dozvím se že už jim systém funguje a obdržím nový recept na kýžená atb a prášky na bolest. Když se zeptám proč mne tedy chtěla paní doktorka vidět když stejně se mnou nic nedělá, jen lítám od čerta k ďáblu, tak se dozvím že proto, jestli nejsem oteklá. Tak to se mě mohla zeptat rovnou když jsem jim telefonovala, já bych si zašla k zubaři na chatě, tam mu vysvětlila situaci a mohla jsem si tohle všechno ušetřit. Prý že jsem mohla, buď by mi ten zub chtěl vytrhnout nebo kdybych mu vysvětlila že na zákrok čištění jsem objednaná na prosinec, napsal by mi ta atb taky. To mám za to, že jsem zodpovědný pacient a jdu k doktorovi který mou situaci zná. Aby to nebylo všechno, v lékárně se mne lékárnice ptá zda nevadí, že prášky nejsou v tabletách ale jako suspenze do vody, že je výpadek v dodávkách. Nevadí, hlavně že budou účinkovat. U druhé položky opět vrtí hlavou, že nemají ani ta nutně potřebující atb. Výpadek dodávky. Snad jinde. Dobře, jedem s mužem do další lékárny, kde atb mají, jenže v té předešlé mi zapomněli odblokovat recept. Takže proběhne telefonní hovor, recept je odblokován a já vítězně třímám v ruce kýžená atb. Celá tahle polozbytečná anabáze trvala hodinu, mně zkazila náladu na dlouhou dobu a vzpomněla jsem si na povzdech našeho veterináře. 
" Já bych chtěl být psem když se potřebuju léčit. Vezmou mne hned, operaci udělají buď ten samý den nebo druhý, nemusím čekat půl roku a jsou příjemní ! " Po dnešku tenhle poznatek, který už jsem taky udělala na vlastní kůži, můžu jen podepsat. A k tomu dodávám že se nevyplácí být až tak zodpovědným pacientem, protože se vám to může pěkně vymstít a asi to chce nejdřív situaci lépe vyhodnotit. Jenže když vám skáče mozek bolestí kotrmelce těžce se přemýšlí, navíc víte, že nebudete mít k dispozici auto a řidiče, volíte raději jako řešení okamžitý odjezd ....



pátek 3. července 2020

Jedna rarita ...





.... z dalekého Izraele přistála i v mé zahradě.
Jak už jsem zmiňovala, vloni jsem si nakoupila nové cibule okrasných česneků. Jak těch klasických fialových koulí, tak nízkých skalkových, ale i pár trochu zvláštních. Něco mi vykvetlo, něco uhnilo, něco se teprve chystá kvést. Ale dnes vám chci ukázat jeden který mne opravdu vyrazil dech. Jen ho na příští rok budu muset dát jinam aby vynikl jeho ohromný květ.
Když mi rozkvetly ty klasické koule, stále tu ale byla jedna rostlina která se ke kvetení neměla. Rostla si hodně pomalu, narostla oproti ostatním tak do půlmetrové výšky, na jejímž konci bylo ohromné poupě. Pomalu, pomaloučku se zbavovalo ochranné vrstvy a začalo do prostoru vystřelovat jednotlivé paprsky květu. Chodila jsem pomalu obden kontrolovat stav, ale ono si dávalo hodně načas.
Ovšem v půlce června už bylo vidět, že květ bude úplně něco jiného než ty ostatní. Sice stále na deklarovaných 50 cm v průměru mi to nepřipadalo, ale i tak už to byl malý rekordman. Nakonec když rozkvetl jeho průměr byl 42 cm a měl 
tři až čtyři patra květů ....


čtvrtek 2. července 2020

A už se ...





.... po včerejším celodenním sluníčku 
zase mračí. Sice nesjel tlak tak prudce jako v pondělí, takže nějaké kolabování se dneska narozdíl od pondělí nekoná, nicméně štve mě to. Když by bylo potřeba aspoň týden hezkého počasí v kuse, skáče to sem tam ...
Je to protivné a je to únavné ....

středa 1. července 2020

Dnes zcela ...





.... jednoduše. Květy ....
návrat do minulosti kdy všechno ještě vypadalo krásně zalité sluncem a o nějakých velkých problémech se mluvilo jen v souvislosti s Čínou. A my si naivně říkali, copak tam, to je úplně jiná kultura, to mi na Západě máme přece jen lepší návyky sociální, hygienické i kulturní, to se nás netýká. No, zmýlili jsme se a sakra hodně ... ode dneška už zas můžeme o něco volněji dýchat i v autobusech, obchodech a vlacích. Zatím. Tak si toho užívejme než zas dostaneme náhubky a krátký řetěz k boudě ....

úterý 30. června 2020

Ještě mi někdo ...






.... řekne že je málo vody
tak ho roztrhnu jak hada. Nejen že jsem včera málem kolabovala z nízkého tlaku, ale když už jsem se konečně trochu zvetila, málem jsem zkolabovala při pohledu na zahradu ....

pondělí 29. června 2020

Dneska mám ...





.... díky počasí hnusnou, černobílou nenáladu.
Byť poprvé za uplynulých pět dní nevolala šéfová kvůli nějaké malichernosti která byla špatně. Minulý týden to bylo den co den.
Jenže od hodně brzkého rána venku leje, ne prší, ale hnusně leje, vzbudilo mne to spolu s bouřkou a jak jsem se lekla, jsem celá jak praštěná (jasně, proč jak, že?) už tak nízký tlak mi ještě sráží dolů to hnusno a tak se tu plácám doma od jednoho k druhému bez valných výsledků které by byly vidět. Po včerejšku, kdy bylo nádherně a konečně jsem měla šanci se půl dne spokojeně slunit a koupat je dnešek pěkná pecka mezi oči. A protože je mi černobíle, tak co? Samozřejmě, budou tu i černobílé fotky. Jak dlouho jsem je střádala poznáte sami ....

neděle 28. června 2020

Z jiného soudku ...





.... si dneska dáme obrázky, 
aby to nebylo jen o kytkách. Po dubnovém superúplňku který jsem tu měla, dokonce i s netopýrem a čarodějnicí, přišel v květnu další. Ten už jsem fotila na chatě, bohužel tentokrát bez dlouhého skla, takže jsem musela dost ořezávat. Ale opět jsem do něj zakomponovala listí. Vlastně i tady to byla z nouze ctnost, nejlepší pohled byl právě směrem, kde rostou na zahradě břízy. Takže jsem musela volit mezi dráty VN anebo břízami. Ty mi přišly mnohem pohlednější ....


sobota 27. června 2020

Barevná výzva ...





.... modrá a naposled. 
Díky tomu že jsem jí objevila trochu později, protáhla se mi až do soboty. Modrá je zhruba stejný problém jako ta bílá. Akorát že se mnohem lépe fotí. Mám nějaké květinky téhle barvy, ale ...
Stejný problém s
tím, že po deštích jsou opadané, ošklivé nebo ještě nekvetou. A teď mi jich navíc tolik nekvete, většina mi jich kvete hned zjara a dávat znovu fotky které jste tu už jednou viděli se mi nechce ....


pátek 26. června 2020

Barevná výzva ...






.... v červené. Ta by měla být žhavá, teplá, zrychlovat tep. Obzvlášť dnes, kdy od brzkého rána venku opět padají proudy vody, občas hřmí a celkem počasí vypadá jak na podzim a ne jak v létě. Jenže... jak jsem zjistila, i skoro všechny moje červené fotky jsou až na pár výjimek nafocené po deštích, právě kvůli těm kapkám na květech. Takže tep nám akorát dneska tak může zrychlit velmi nepěkná předpověď počasí na prázdniny. Tedy mě ho zrychlila stoprocentně. Ten letošní rok je prostě od začátku tím podělaným navrch! ....

čtvrtek 25. června 2020

Barevná výzva ...





.... při čtvrtku bílá.
S bílou to mám popravdě v téhle výzvě nejtěžší. To co jsem měla nafocené a co se mi líbilo už jsem tu prezentovala, a nové fotky s bílou zatím moc nevznikají. Kopretiny jsem už posekala neb byly odkvetlé, růžičky mnohokvěté a bílé pivoňky dostaly dešti pěknej záhul, a bíle kvetoucích trvalek mám zatím stále málo (což se bude muset rapidně změnit) ....

středa 24. června 2020

Barevná výzva ...





.... dnes růžová. 
Tahle výzva u Katky  se mi naprosto skvěle hodí do krámu. Všechny barvy v ní obsažené mám totiž v archívu v množství více než velkém, a tak nemusím přemýšlet co dát do článku. Výzvy všeho druhu na blozích mám ráda, díky nim totiž poznávám další zajímavé blogy, i když je to taky pro mne dost kontraproduktivní, neb na jejich stránkách trávím více a více času. A tím zanedbávám své domácí povinnosti. No zrovna dneska jsem měla v plánu okamžitě vystartovat na zahradu a makat. A co dělám? Sedím u počítače! Takže to vezmu fofrem, aby něco dneska za mnou bylo vidět ....


úterý 23. června 2020

A žlutá do ....





.... třetice a zatím naposledy. 
Dneska tedy uzavřu žlutou archivní kapitolu, ale jen do doby, než mi začnou kvést další žlutokvětí obyvatelé záhonů a než mi to nedá abych je zas nafotila. Když se tak dívám na vše co jsem doteď nafotila, ta čtvrtroční absence možností někam vyrazit se promítá v tom, že vlastně už čtvrt roku nefotím nic jiného než kytky. Jeden výlet do Rakouska se nekonal, a vlastně ani výjezdy na chatu nebyly. A zatím to až do začátku července ani lepší nebude. To bych díky odstávce v práci měla na týden vyrazit na chatu, a na pár výjezdů do Prahy, tedy doufám. Počítám že až přijedu a uvidím zas to co mi tam narostlo, většinu času zase strávím prací na zahradě.
Každý rok si říkám, že tam musím jet alespoň dvakrát do měsíce, a každý rok to tak není. A to je věc, která mne docela mrzí. Včera jsem asi to počasí nějak uřkla, nebo co, protože po tom včerejším slunečnu, modré obloze a teploučku je opět spousta mraků a zrovna ne moc teplo. Od zítra by to mělo být ještě horší, opět by mělo začít pršet a teploty ještě klesnout. Vážně, letos má snad karanténu všechno. Od lidí až po přírodu a sluníčko! 
Po publikování tohoto článku jsem objevila na blogu U nás na Šumavě https://unasnasumave.blogspot.com/2020/06/vyzva-barevny-tyden.html Barevnou výzvu, takže tenhle článek bych do ní ráda zařadila....


pondělí 22. června 2020

Ještě včera ....






.... při dalším odpouštění napršelé vody z bazénu, 
a koupi nových plavek, jsem si říkala jestli to má vůbec cenu! Pořád jen déšť, déšť, déšť a já si koupím plavky .... jenže dneska, tedy teď kolem poledne to začíná vypadat na to, že to nebyla zas tak zbytečná koupě. Dosavadní nepřerušená šedá barva oblohy se změnila na přerušovanou modrou s bílými mraky a mezi nimi ...
no jo! Sluníčko!!! I když se to tedy neobejde bez trochu silnějšího větru, prostě tam je. A začíná se prosazovat. No a tak mě napadlo, že by se ta žlutá ještě mohla podpořit dnešními obrázky. 
A bude to cesta hluboko proti proudu času ....

neděle 21. června 2020

Neumím tak ...







.... lehce a smysluplně vládnout slovy 
a vyznávat lásku jako to umí Blondí, já se o to snažím spíš obrázky.
Hlavně v případě Bobule. Ne že bych jí neměla ráda, naopak, je to moje velká láska, když od ní odcházím, nebo ona ode mne, cítím náramný smutek, miluju její vítání když mi skáče už zdálky do náruče a tulí se a tulí. Její ukazováček kterým diriguje Babiko sem, babiko tam, babiko běhej tudy, babiko běž tamtudy ... její xichtíky, pokrčení ramen a k tomu hm... nedá se to prostě popsat, ale abych to vyfotila, musela bych mít foťák přilepenej k oku pořád. Ale občas se mi něco z toho podaří. Navíc z Bobule začíná být hotová modelína, diriguje mne kde chce být focená, jak chce být focená, ale zas je to výhoda, protože si jí člověk krásně může nastavit jak potřebuje. Což byl případ dnešních fotek. 
A proč zrovna dneska o Bobuli? Zítra už má třetí narozeniny ....