.... jsem byla hodně zvědavá. Nejen kvůli tomu,
že se o něm všude psalo a píše, ale i díky setkání s ním na blozích jiných. Takže jsem jeho návštěvu velmi vítala. Asi jsem měla ale větší očekávání, možná právě kvůli tak velké popularitě jsem čekala něco jiného, ale za sebe (opravdu jen a jen za sebe) jsem byla docela rozčarovaná. Hned řeknu proč. Skanzeny mám ráda, o tom žádná, ale nějak mám pod kůží ten na Veselém Kopci plus Betlém v nedalekém Hlinsku. Asi jsem jimi nějak zhýčkaná, připadá mi že tam je víc rozmanitosti ale i takové jakési útulnosti. Možná proto, že jsou tam chaloupky a chalupy víc u sebe, že se k sobě tak nějak choulí. Je možné že na Valašsku byly a dosud jsou ty chalupy takhle rozeseté po kopcích. Možná že to pravé kouzlo je zde v zimě, možná při různých slavnostech. Ale asi zas bambilion lidí při nich taky moc kouzlo nepřidá. Nevím, ale pro mě osobně je prostě větší
srdcovka Veselý Kopec.
Když jsme si rozdělili vstupenky šly jsme si s kamarádkou svým vlastním tempem a programem samy. Nejdřív se nabízelo Dřevěné městečko jehož ústředním bodem je kostel sv. Anny s tzv. Valašským Slavínem kde buď přímo leží nebo nepřímo přes svůj pomník mnoho známých osobností s regionem Valašska a Rožnovska spojených. Namátkou Emil Zátopek, Jiří Raška, Jarmila Šuláková ....
