středa 10. července 2013

Po(d)vodní....


Tesařík pižmový...


U broučků, nebo spíš u broučka
ještě zůstaneme. Slíbila jsem medailonek jednoho druhu který se tu najednou na zahradě ukázal. Profrčel mi s velkým rámusem kolem hlavy a zapíchnul to do trávy. No to bych nebyla já abych nevzala foťák a nešla zjistit co že to bylo za vzdušný torpédo. Objevila jsem brouka který byl hodně velký a moc krásný. Byl to

TESAŘÍK PIŽMOVÝ (Aromia moschata)


Je to jeden z nejkrásnějších druhů našich tesaříků, 34 mm dlouhý s krásným kovovým leskem hrajícím do modra či do zelena a modrými nožkami. A tím asi tak jeho klady hasnou. Patří totiž mezi význačné škůdce vrb(kauzu mojí zavražděné kroucené vrby díky jinému škůdci ostatně už znáte) takže je druhým adeptem který se mohl na jejím zavraždění podílet. Krom vrb mu chutnají i olše a topoly a v horských oblastech i jeřáby. Při letu se ozývá hlasité "vrčení" kvůli kterému je tak nepřeslechnutelný a díky dlouhým tykadlům i nohám i nepřehlednutelný....
A strašně rychle po zemi utíká, to jsem poznala sama při jeho focení. Ale na listu seděl jak přibitej. Pomalu to vypadalo že má strach z výšek Smějící se!



Školácká chyba tady na té fotce, ale mě se líbil ten zvídavý postoj který jakoby říkal: "No to je rozhled pánečku, a co to tam vlastně je?"



Za prsty na některých fotkách se omlouvám, ale nešlo to okrouhnout tak abych zároveň neokrouhla kus brouka...





A závěrečný portrét an face.