.... prapodivnou hru. 10 : 1. Deset dní je ohavně
zatažených, deštivých, ba i někdy sněhových a mrazivých a jeden krásně slunný a teplý. Zrovna jak ten včerejší. Vytáhlo mne to zas na zahradu v dobré víře že zas něco udělám se záhony, třeba vypleju, nakypřím apod. jenže i při nejlepší vůli jsem s tím musela seknout. Zem je tak nacucaná a mokrá, že s jedním trsíčkem trávy člověk vytáhnul půl záhonu bahna. S největším úsilím jsem tak vyplela maličký kousek záhonku kam se mi vysemenily vlčí máky (hurá!) v počtu víc než dostatečném, abych jim tak udělala prostor pro rozvoj.
Jelikož si každý rok kupuji různé směsi květin kde jsou letničky, dvouletky i trvalky, ty smíchám dohromady a pak vysévám na různá místa a jelikož už je půlka dubna kdy je čas na setí, dala jsem sen do toho. Na ty jsem si už naštěstí záhonky připravila už minulý týden kdy se tak mezi stále upršenými dny našel jeden slunečný, takže jsem mohla včera vysít novou generaci. Ukázalo se, že mi zbylo dost semínek a tak jsem pro ně připravila ještě jeden malý záhon. Tedy spíš jsem ho jen prokypřila a vytahala z něj hromady orsejí a sasanek které se v tom stávajícím usalašily. Před dům jsem do úzkých pruhů pod okny vysela směs chrp s vlčími máky. Od nich jsem si vloni posbírala hromadu semínek tak jsem zvědavá jestli z nich něco bude. Jelikož mě celé velikonoce, ač jsem je tedy proflákala přímo ukrutně, bolelo rameno s kterým momentálně absolvuju rehabky, nechtěla jsem ho dál zatěžovat dalším rýpáním v zemi a šla jsem si hrát na terasu na ještěrku. A jak se to hraje? Inu vytáhne se ven lehátko a vyhříváte se na sluníčku, vstřebáváte teplo a říkáte si Už aby konečně svítilo i déle než jen jeden den. Dneska totiž zase od noci prší a prší a teplota je zas jen něco nad pěti stupni .....
