čtvrtek 29. listopadu 2012

Samota....

Být sám uprostřed davu? Někdo řekne: "Nemožné!"
Jiný: "Ano to jsem já!"
Být sám ve své rodině? Někdo řekne: "Nikdy!"
Jiný: "Ano to jsem já!"
Být sám uprostřed lesa? Někdo řekne: "Určitě!"
Jiný: "Tam nejsem nikdy sám!"
Zeptej se mnicha s modlitebním mlýnkem zda je sám
Zeptej se poutníka po horách zda je sám
Odpoví ti: "Tady? Mezi nebem a zemí?
Mezi peklem a rájem?
Jen se rozhlédni kolik je kolem krás,
jak měl bych se cítit sám?"
Cítí se snad sám orel v nebesích
když pohlédne dolů?
Ne, svůj majestát předvádí všem,
ale s krásou kolem není nikdy sám....


Zadání 6....

Předchozí zadání od Luc jsem přiznávám moc nezvládla.
Jednohubky nic moc. Ale hned jak jsem viděla šestý úkol
věděla jsem hned co. Kniha, o té, či lépe o těch není u nás
nic moc těžkého psát. Jsou všude kde je místo a kde jsou schované
za sklem. Nemáme klasickou knihovnu a tak odjakživa
měly své místo ve stěně. A tak jen byla otázka které vybrat.
Ale ta se nakonec také ukázala být jednoznačnou volbou.
Poslední řada v poličce. A proč? Jsou to totiž knihy, které
kdysi vázala moje babička když se učila knihvazačkou.
Krásné zlacené ořízky, i krásně udělané hřbety. A navíc
je to kompletní Dumas o Francouzské revoluci. Navíc ty
konvičky a cukřenka jsou zase památkou a mužovu matku
která je kdysi dostala od své maminky.

Žlutá....

Kam schová se sluníčko, když jde spát?
Kde nechá svůj svit, když zmizí ?
Rozhlédni se kolem, nemusíš se bát,
jeho všude dost a dost...
Je schované v měsíčcích, je v slunečnicích,
v kolotočníku i gazániích. Je v každičkém
kvítku janeby....
Nemizí když jde spát, nemusíš se bát.