sobota 30. září 2017

Naposledy z Königsteinu ....



Na dnešní königsteinské zastavení zbývá takový
malý pelmel fotek.Podíváme se do hloubky více jak stopadesáti metrů,
zjistíme že na hradbách se dají najít něžné květy i jemné kapradí
a rozloučíme se několika detaily.

Stejně jako nese část hradu Jana Jiřího nad chodbou název Dům u brány,
další z budov na nádvoří nese název Dům nad studní. A studna tam opravdu je
a to ne ledajaká. Je to nejhlubší studna v Sasku a druhá nejhlubší tesaná studna
ve skále v Evropě. Můžeme být hrdí na to,že ta nej je u nás, na zámku Zbiroh
a je ještě o necelých jedenáct metrů hlubší. Byť na ní bylo opravdu silné sklo
když jsem se na něj položila a fotila pohled dolů nebylo mi zrovna příjemně po těle ...

Právě se díváte do hloubky 152,5 m


a ještě jednou...


I v pevných hradbách si své místo k životu najdou rostlinky.
Tady u vchodu do chodby k branám to je drobné kapradí. Ale na některých
místech to byla dokonce malá jedlička nebo zvonky. Oboje jsem vyfotila,
ale jen zvonky byly ke koukání. Budou v samostatném článku o květeně
kterou jsem po cestě viděla ...


Znak saských kurfiřtů nad Bránou Medúzy


Na hladomornu jsme sice už jednou koukali, ale to bylo z hradeb nahoře
tohle je pohled z Bastionu Jana Jiřího ....


.... kde stojí i tato dělostřelecká baterie. I tu jsme měli možnost vidět z výšky.



Příkopové nůžky už tady byly dvakrát, a i potřetí si je vypůjčím.
Jde mi o malou branku v hradbě, která je vidět otevřená. To byla přístupová cesta
na Bastion


A takto vypadá chodba nahoru na Bastion


Další znak s nápisem Jan Jiří II. Saský



Našla jsem na netu jednu reprodukci obrazu jak vypadal Königstein
a jeho okolí v 18. století


Právě pro ty povozy které směrují do pevnosti byl zkonstruovaný
vrátek, kterým byly tažené strmou chodbou a tím se pomáhalo koním, kteří by jinak
s těžkým nákladem neměli šanci sami chodbu vyjít. A navíc je krásně vidět jak byla Šípová hradba
vysoko nad terénem. Dnes když už jsou okolo vzrostlé stromy to tak nevypadá, což můžete
posoudit v tomto článku .
Tolik o pevnosti Königstein, z dějin toho moc řečeno asi nebylo,
pokud chcete vědět víc, stačí si zadat v prohlížečích Königstein a dozvíte se víc a uvidíte
i obrázky které nafocené nemám, protože některé prohlídkové okruhy jsou jen na objednání
a není jich málo. (Třeba prohlídka kasemat, dělostřeleckých bunkrů a dalších "vnitřností" pevnosti)
Ono totiž zapamatovat si vše, co za skoro dvě a půl hodiny vám navypráví audioprůvodce
se prostě nedá...

pátek 29. září 2017

Zastavení königsteinské čtvrté .... brány a spol.




Každé opevnění, nebo tedy většina má své
slabé místo. A to se snaží fortifikační stavitelé co nejvíc ochránit.
U Königsteinu to je spodní část pevnosti kde je hlavní vchod do pevnosti.
Ten chrání několik bezpečnostních prvků. Nejmasivnější a taky nejviditelnější
je dolní vnější pevnostní dílo s velkou šípovou hradbou.





Jak je vidět, i průchody do nižších pater kasemat a hradeb byly postaveny tak
aby byly co nejméně vidět a byly co nejnápadnější pro případné útočníky.


Jako první překážka na cestě do pevnosti stojí Ravelin s malou brankou která
se uzavírala tzv. Španělským jezdcem. Byla to otočná kovová závora na kolečkách
mající vzdálenou podobu jezdce na koni se španělskou helmou.



Za Ravelinem následují Příkopové nůžky s Branou Medúzy a za ní suchý příkop
s dřevěnou rampou. Oboje je vidět na následující fotografii při pohledu z horních
hradeb


A takto vypadá Brána Medúzy když stojíte za Ravelinem


Dům u brány je součástí hradu Jana Jindřicha. Pod ním vede tmavá vstupní chodba,
velmi strmá, což také napomáhalo obráncům.


Tmavá chodba se uzavírala dalšími dvěma branami, byla v ní i okna
kterými mohli obránci nejen střílet ale i okna tzv. smolná, kudy jak název napovídá,
se lila rozžhavená smůla.




Kousek zařízení v dolním rohu, je zbytek dřevěného vrátku kterým
se nahoru vytahovaly těžké povozy se zásobami, střelivem a jiným
nezbytným materiálem pro bezchybný chod pevnosti protože samotní
koně to pro strmost chodby nezvládali. Později se používal
vrátek větší,otočný a hlavně železný. Horní okna jsou právě ta obranná.


Tímto průchodem se dostanete z nebo na hlavní nádvoří pevnosti


Příštím článkem se z pevností Königstein rozloučíme a jeho pohodová
procházková trasa bude minulostí. Čekat nás bude přesun na vedlejší stolovou
horu Lilienstein a zpočátku nevinně vyhlížející ale později dost prudký výstup
na její vrchol....



čtvrtek 28. září 2017

Třetí königsteinské zastavení ... stavební



Krom velmi zajímavých a propracovaných fortifikačních staveb
nalézajících se na hradbách a uvnitř pevnosti, tu jsou ale hlavně stavby
tvořící jádro pevnosti. A na ty se zaměříme dnes. Některé z nich se stále ještě
opravují, jiné se už skví v celé své kráse. Ostatně rekonstrukce celé pevnosti
vyšla Saskou pokladnu do roku 2006 na 2,2 mil €. Stálo to ovšem za to, a dnes je tu velmi
ucelený vojenský skanzen.

V minulém článku byla na poslední fotce vidět stavba, která svou podobou
až tak nezapadá do strohé vojenské zástavby. Je to tzv. Fridrichsburg, nebo také
zámek krále Fridricha (Bedřicha) o něco později přejmenovaný na zámek tří Jindřichů.
Je to malý pavilon postavený, jak jinak, na skalních základech. Uvnitř se skrývala velká jídelna,
kuchyň a pohodlné apartmá. Zvláštností byl tajný stůl v podlaze. Pokud se v jídelně
konalo nějaké sezení, nic nenasvědčovalo tomu že by se zde měla podávat i večeře,
ale na znamení zámeckého pána se stalo kouzlo a najednou kde se vzal, tu se vzal
jako v pohádce prostřený stůl. Nápad zaujal jednoho z účastníku a nechal si jej také
ve svém zámku zhotovit. Po novodobé rekonstrukci už stůl zůstal kde je, a mechanismus
byl zakonzervován.





A to je onen kouzelný Stolečku, prostři se


Od zámečku se opět otevírají pohledy do kraje a na věž hladomorny



Budova Nové zbrojnice, která tvoří součást hradu Jana Jiřího


Bastion Jan Jiřího


Detail bastionu a znaku Jana Jiřího


Hrad Jana Jiřího v celé své kráse


Brána (jedna z pěti) od hlavní cesty do pevnosti


Další z bran v tzv. příkopových nůžkách. Brána se jmenuje Brána Medúzy



středa 27. září 2017

Zastavení königsteinské druhé .... po hradbách




Jak je vidno z leteckých záběrů pevnosti, a o čem
jsem se několikrát zmínila jsou hradby, které obemykají celé
temeno hory a tvoří tak jakousi stezku kterou se projde okolo celé pevnosti
a která vlastně tvoří panoramatickou vyhlídku do kraje. Jsou na nich
hlídkové věžičky, ale najdou se zde i hrozivá děla, která
kdysi pevnost chránila. To spolu s dokonale umístěnými střílnami činilo
pevnost nedobytnou ...

Park který tvoří část pevnosti se jmenuje Park dělostřelců, jsou zde
přístupné dělostřelecké bunkry, které sloužily k obraně, ale právě i některá děla






Jedna z několika soch saských králů, vévodů a kurfiřtů které
v parku stojí


Strážní vížky z kterých byl rozhled do kraje ale i na okolí pevnosti


Ve zdi je vidět kde dřív děla stávala, to jsou ty zamřížované části


Výhledy z hradeb jsou náramné a je jasné, že obránci
měli skvělý přehled. Pohled na městečko Königstein


Letní Napoleonská restaurace na tzv.Hromové vyhlídce. Je to místo, kam nejčastěji
z celé pevnosti udeří blesk. Stával zde i Bleskový dub, strom do kterého mnohokrát
udeřilo a přesto se mu nic nestalo. Až nakonec přišla ta poslední rán a dub zašel.
Teď tam místo něj stojí nový. Dokonce kdysi došlo na vyhlídce k tragédii, kdy
blesk uhodil do skupiny turistů a dvanáct jich zabil.


A jaký je výhled z ní?
Krásný ... Budova vlevo je zámeček krále Jindřicha Saského


To je on


A ještě jeden výhled, tentokrát od zámečku. Na ten se podíváme příště ...



úterý 26. září 2017

Zástávka první: pevnost Königstein ...



Jak už jsem minule zmínila, první zastávkou sobotního celodenního
výletu do Saského Švýcarska byla pevnost Königstein na stolové hoře nad městečkem stejného
jména. Dala by se vzdáleně přirovnat k našemu Terezínu a jeho opevnění nebo
brněnskému Špilberku a jeho areálu, ale je o mnohovětší. Vlastně zabírá celou plochu stolové hory
a pevnostní zdí vyrůstají do výšky 42 m přímo ze skal.
Díky tomu byl také Königstein dlouho nedobytný. Patří mezi nejkrásnější skalní pevnosti v Evropě.
Ční do výšky 274 metrů na Labem a její rozloha je 9,5 ha. Nachází se zde kolem padesátky
budov včetně zámku a hradu. Nejstarší zmínka o hradu na hoře Königstein (Králův kámen)
je z roku 1241 kdy zde hrad založil český přemyslovský král Vácav I. a patřil tím pádem
k Českému královstí. Od konce 16. století přešel do držení saských kurfiřtů a vznikla zde
nejmohutnější saská pevnost která nebyla nikdy dobita.
Do roku 1922 byla nejznámějším státním saským vězením. Za prusko - fancouzských válek
a obou světových válek sloužil jako zajatecký tábor. Zvlkášť za druhé světové války zde
byli internováni váleční zajatci z Polska, Francie, Velké Británie, Holandska a USA.
Na konci druhé světové války se zajatci vzbouřili a převzali velení pevnosti. Rudá armáda
zde hned po osvobození zřídila vojenský lazaret a v letech 1949 až 1955 zde vznikl ústav
pro převýchovu trestané mládeže, jejíž profil neladil se socialistickým zřízením. Po uzavření
ústavu zde vzniklo muzeum.
Pro nás návštěvníky z Čech je velmi důležitá věc, že při prohlídce můžete vyfasovat českého
audioprůvodce a můžete se toulat po pevnosti jak chcete a vždy si poslechnout co potřebujete.


Protože fotek je mnoho, jak je u mne zvykem, rozdělím je na více částí.
První obrázek jsem si půjčila z netu a druhý ofotila na info tabuli.



A takhle vypadá temeno hory s opevněním při pohledu z hory Lilienstein


Nahoru se dostanete dvěma způsoby, buď projdete okolo skály po novější podhradní fortifikaci
a branami na nádvoří, nebo vnitřním výtahem. Zpátky buď zase cestou okolo pevnosti, anebo
tímto venkovním výtahem.


42 metrů vysoké hradby vyrůstají přímo ze skalního profilu



A už jsme nahoře a hurá na prohlídku. Budova sýpky a skladů kde jsou výstavní místnosti



Samozřejmě nesmí chybět ani pevnostní kostel



Při pohledu dolů se lidem trpícím závratěmi asi moc dobře nedělá. A to ještě není
ta opravdu správná hloubka. Místy je to těch 247 metrů nad hladinou Labe


Příště se dáme na cestu kolem dokola po hradbách ....