sobota 14. prosince 2013

Kostely kam se podíváš....


Z mé pražské návštěvy mám fotek
spousty, a tak jsem je rozdělila na různé kapitoly tak jak jsme zrovna kde procházely. A tak mám kapitolu pražských panoramat (ta už byla zveřejněná), kostelů, Karlův most, svítící Prahu a pod. Druhá kapitola jsou kostely jak na Smíchově tak ale hlavně okolo a na Staroměstském náměstí. Dalo mi to trochu práce ale podařilo se mi určit skoro všechny. Je to už přeci jen spousta let kdy jsem je zvládala levou zadní a věděla který kostel je komu zasvěcený. To bylo dědictví babiččina dějepisu.


Prvním z nich je kostel Zvěstování Panny Marie zvaný kostel.sv.Gabriela v Holečkové ulici.Je součástí zrušeného opatství řádu benediktínek. Dodnes slouží k bohoslužbám a patří smíchovské favornosti. Budovy opatství patří České poště a pořádají se zde třeba velké filatelistické výstavy. Kostel byl postaven v roce 1891.



Kostel i s budovou někdejšího opatství. Ta ohavnost v popředí patří k technickému zázemí Strahovského tunelu.


Kostel sv. Mikuláše na Malostranském náměstí netřeba představovat nějak víc....


.....stejně jako kostel sv.Františka s Assisi na Křižovnickém náměstí...



....či kostel sv. Salvátora na stejném náměstí. Ten patří do komplexu budov Klementina.



Kostel sv. Mikuláše č.2 na Staroměstském náměstí. Zatímco ten na Malostranském patří katolické církvi, ten na Staroměstském církvi husitské. Oba ovšem stavěli Diezenhoferové...




Kostel Matky Boží před Týnem, spíše známější jako Týnský chrám




A teď několik kostelů z výšky....
V popředí kostel sv. Havla na Havelském trhu, vpravo kostel Panny Marie Sněžné u Jungmannova náměstí. Založen byl Karlem IV. v roce 1347 a měl být památkou na jeho korunovaci. Proto tak velkorysá výška a měl být po chrámu sv. Víta na Hradčanech druhým největším a nejvyšším kostelem v tehdejší Praze. Nikdy však nebyl dokončen a to co z něj dnes stojí je jen chór. Po mnoha peripetiích byl v roce 1610 dostavěn po předchozím zřícení klenby. Karlovo přání aby byl nejvyšším pražským kostelem se ale splnilo, od podlahy ke klenbě měří 39 metrů. A v pozadí na horizontu kostel sv. Ludmily na Náměstí Míru na Vinohradech


V levém rohu s hranolovitou věží kostel sv.Michaela Archanděla a uprostřed kostel sv.Jiljí. O kostel sv.Michaela se vedou dlouholeté spory zda zbourat, nebo nechat stát. Svému účelu neslouží a po požáru prý ohrožoval možností zřícení okolí. V roce 1990 sloužil jako skladiště, v roce 2006 zde mělo vzninout muzeum českého křišťálu, v roce 2009 zde měla být nákupní galerie a v současné době slouží jako hudební klub pod názvem Temple Music Club. Za kostelem sv. Jiljí vykukují věže tuším kostela sv.Jakuba.


A ještě jednou a pořádně kostel sv. Havla v Havelské ulici




To jsou ale panorámata 2....


Jak jsem již pravila,
poštěstilo se mi odjet v pondělí do předvánoční Prahy. Na což jsem se moc těšila protože bylo jasné
co se bude dít. Courání a courání a focení. Musím přiznat že když jsme ještě v Praze žili,
nějak moc jsme na předvánoční courání nebyli. Tedy spíš člověk byl rád, že si babička na pár dní k sobě vzala ty naše dva lumpy a já mohla v klidu vládnout v kuchyni a péct cukroví beztoho, že se mi neustále někdo pletl pod nohama, nemusela jsem hlídat horké plechy aby je nikdo neshodil, anebo mi vůbec nevysypal cukroví na zem.
Na předvánočním Staroměstském náměstí jsem byla dvakrát a to v době když dcera zpívala ve folklorním souboru a měli na Staromáku vystoupení ( i letos tam zpívaly stejně malé děti jak byla ona tenkrát). Pak už jsme se odstěhovali a na výlety už nedocházelo. Tedy na ty zimní. A tak jsem jak malej harant těšila na ten náš úterní. Nejen na osvětlení a výzdobu ale i na tu atmosféru předvánočního města....
Že to bude pěkné napovídalo už jak krásně byl nazdoben smíchovský Anděl a jeho vánoční trhy.

Úterní couračka byla nadvakrát, dopoledne jsme vyrazily do OC Smíchov zašopovat si a projít si obchod a obchůdky ve zdejším nákupním centru. Dcera si chtěla koupit nějaký top na firemní večírek a tak jsme poctivě prolézaly obchod za obchodem. Nakonec se ale poštěstilo a koupily jsme si obě vyjímečně! stejná trika. Dovoleno mi to bylo prototože prý nehrozí že bychom se spolu sešly obě na nějaké akci. Je to takový divočejší kousek. Bílé s černou hlavou pantera. Na tyhle zvířecí věci nějak nejsme ani jedna, ale znáte to, vyjímka potvrzuje pravidlo a tohle vypadá opravdu dobře...
Ale nejen že jsme nakupovaly, ale hlavně jsem nezapoměla fotit neboť to byl můj prvotní cíl. A tak cestou do centra v parku nad strahovským tunelem z vyhlídky k tomu určené vznikla Pražská panoramata 2....


Ten park je pro mne tak trošku záhadou. Díky tomu že jsme nebydleli až tak daleko mám z mala s rodiči a prarodiči tyto končiny prošlé nesčíslněkrát. Do Holečkové jsem i občas zašla za maminkou do práce, ale vůbec si neuvědomuji že by tu nějaký park byl. Spíš vznikl stejně se Strahovským tunelem který pod ním částečně prochází. Možná to byl jen další s pražských kopců porostlý náletovými dřevinami. Vchází se do něj s Holečkové okolo areálu bývalého kláštera a jak jsem zjišťovala celý kopec i tento park nese názec Sacre Couer. Stejně jako bytové rezidence zde postavené a stavěné. V bývalém klášteře je i odsvěcená kaple stejného jména, která je dnes využívána jako luxusní restaurace. Ať tak či tak, dnes je zde krásný park se zónou cvičích strojů pro seniory, s vyhlídkou na dolní a střední část Smíchova, Nové Město, je krásně vidět i kostel na náměstí Jiřího z Poděbrad na Vinohradech, Petřín a Bohnice....a přímo z parku vede přes ulici Kartouzská lávka do OC Nový Smíchov.



Zdalipak byl Mistr Gott doma Mrkající?


Lávka do centra a víc zblízka zatravněná střecha celého nákupního střediska. V minulých panoramatech tak vidět nebyla


Původně se prý počítalo že i na střeše budou letní restaurace, proto ta úprava. Nakonec ale z toho sešlo....
Myslím že to je i docela škoda, protože odsud by byly také krásné pohledy na Prahu. V pozadí kostel na Karlově, a Emauzy



Pohled na tzv. Pražský Manhattan. Výškové budovy na Praze 4. Uvažuje se o výstavbě dalších.....


Nové město Pražské. Dominuje Týnský chrám, Národní divadlo , špička Prašné brány a tam co jsou ty jeřáby je vidět střecha kostela Panny Marie Sněžné ve Františkánské zahradě za Jungmannovým náměstím.


bylo sice zataženoa pěkný opar, ale teplota se vyšplhala na devět stupňů a tak počasí spíč připomínalo předjaří než desátý prosincový den. K tomu dojmu přispívala i svěží zeleň všeho co na zimu neshazuje listy a trávy.
Ale na vzdálené Bohnice krásně sluníčko svítilo. To jsou úplně ty paneláky vzadu.

Park je i vítaným místem procházek pejskařů a jejich kamarádů. Užívají si tu volnosti probíhání nahoru a dolů.


Minule odtud vznikla první panoramata, dneska Petřínský kopec sám objektem výcvaku. Na ten dům s vyhlídkou na střeše si možná budete ještě pamatovat z článku Petřínské momentky.


A nejen ve dne, ale i navečer vzniklo pár pohledů a Prahu z výšky. Tentokrát z výše věže Staroměstské radnice. Tohle je pohled na Žižkov a to co tam vypadá jak raketa před startem je Žižkovská televizní věž.


Petřín...rozhledna, ta šňůrka světel a osvětlený objekt vlevo je dráha lanovky a retsaurace Nebozízek, pravo Strahovský klášter, sv. Mikuláš, Mostecké věže, a úplně vpředu věž a objekty Klementina.


Kostel sv. Havla a pohled směrem k Národnímu muzeu


Ostatně pohledům ze Staroměstské radnice bude věnován samostatný článek....