....tak jsem neodolala a nemoc nenemoc vzala pana Bobeše, foťák, hučku na hlavu a vyrazila. Po těch dnech doma, buď v posteli nebo u sporáku to bylo přímo očistná kůra. Vzduch, modrá obloha a sluníčko jsou skvělým katalyzátorem dobré nálady a tu procházku jsem si užila. Už proto, že se mi venku skvěle dýchalo a i pan Bobeš byl nadšenej a lítal jak pošuk sem tam. Ale musím ho i pochválit, že když jsem se někde zastavila fotit poslušně zůstal u mne a nikam nebral roha. Zvlášť když jsem fotila u přepadu přehrady kde to na zbytcích zledovatělého sněhu docela klouzalo, a to i mě....
Dneska je zase krásný sluníčkový den a tak přemýšlím o pravidelné silvestrovské procházce odpoledne s hafušákama i když už zase ten kašel se trochu zhoršuje.
Kde nesvítilo sluníčko byla zjinovatělá tráva....
Z přehrady odtékalo dost vody přes přepad a díky tomu vznikaly v okolí zajímavé ledové objekty...(zase jsem zkoušela vodu fotit na co nejdelší čas, který udržím)
Ale ty nejhezčí "omrzliny" jsem našla na březích potoka....ale ty budou mít svou samostatnou přehlídku