neděle 3. dubna 2016

Čtvrté kolo a třetí vyhlášení vítěze ....




Nějak se zapojuji do jiných věcí a zapomínám na své
povinnosti tady. A jednou z nich je i vyhlášení vítěze třetího kola sakrálek.
Poprvé v soutěži a hned první místo, tak tomu říkám paráda!
Ostatně on si to ten příspěvek opravdu zasloužil, protože byl
krásně a obsažně zpracovaný. Není také divu, když jeho autorkou je

SIGNORAA
a její příspěvek o kostele
(5 hlasů)
a na druhém místě to je
MARIJAKES
(3 hlasy)

Moc gratuluju a doufám že to nebyl od vítězky poslední příspěvek.


A já vám chci dnes představit další z kostelů ze zdejšího okolí
a to poutním kostelem Narození Panny Marie na Mariánské Hoře u Dolní Čermné.
Původně začal výlet, kde vznikly fotky všech kostelů a kaplí
které zde představuji, návštěvou rozhledny Marijánka. Jenže pak mi manžel
řekl že se tam nachází i poutní místo s kostelem a bylo jasno. Doplním si sakrálky
a udělám si strejčka na dobu, která nebude výletům příznivá.


Tak se podíváme nejdřív slovně co o tomto místu říká internet:


K poutnímu místu na Mariánské hoře se váže pověst o Antonínu Keprtovi z Kunvaldu, který tu roku 1814 vezl mlýnské kameny z Pruska na Moravu. Pozdě večer zde jel roklinatou cestou až k nejvyššímu výstupku. Tady povoz neudržel a vůz s nákladem se na něho převrhl. Nevida pomoci se modlil k Panně Marii Cellenské. V tom prý zaplála záře a zjevila se bílá panna, která vůz z něj zdvihla. Vozka vstal bez úhony a jel dál za světlem tak dlouho dokud neuhnul na dobrou cestu, pak světlo zmizelo. Zachráněný vozka dojel až do známé hospody v Třešňovci kde a pak i jinde o své příhodě vypravoval. Zavázel se každý rok vykonávat pouť do Maria Celli a to také až do své smrti plnil. Na památku svého zázračného zachránění pověsil zde na lípu obrázek představující ten zázračný děj.
Vznik poutního místa na Mariánské hoře souvisí se společnými poutěmi českých, moravských a polských poutníků do rakouského mariánského poutního kostela v Horním Štýrsku. Poutníci se ke společné pouti scházeli zde již od počátku 18. století. Pouť do Maria Zell trvala si deset dní tam a putovalo se 350 km pěšky. Zhruba stejnou dobu trvala i cesta zpět. Roku 1825 je budoucí zakladatel poutního místa Leopold Fiala z Písečné na poutě do Maria Zell poprvé a to jako čtrnáctiletý. V roce 1857 se z Písečné stěhuje do Ústí nad Orlicí a protože je kameník na Mariánské hoře postavil pískovcový sloupek (dnes stojí před hlavním oltářem).
Aby mohli poutníci začít a ukončit svoji pouť bohoslužbou postavili zde v roce 1864 malou kapli, která dnes stojí uprostřed kostela.
V roce 1865 se stěhuje Leopold Fiala na Mariánskou hou do nového domku, který si postavil. Poutníků rychle přibývá a z toho důvodu nechává v roce 1868 Leopold Fiala postavi k původní kapličce, větší kapli s věží a dvěma zvony. V roce 1869 přijímá do své služby mladého řemeslníka Josefa Langera, který se stává autorem hlavního oltáře, postranních oltářů sv. Peregrina a sv. Františka, oltáře sv. Anny, kazatelny a rámů na obrazy křížové cesty.



Obraz Nejsvětější trojice je přivezen z Maria Zell a obraz Polské Madony Czenstochowské je dar polských poutníků. Darů od poutníků rychle přibývá, takže již v roce 1875 mohla být kaple prodloužena do dnešního stavu. Kostel tak získal stejné uspořádání jako v rakouském Maria Zell. V roce 1879 odkazuje Leopold Fiala zdejší poutní místo římskokatolické církvi. V roce 1881 zhotovil pro zdejší kostel truhlář Hübl z Jakubovic varhany.
O dva roky později byly zhotoveny pískovcové sochy na hlavním vchodem.

V roce 1885 je Mariánská Hora ustanovena poutním místem a na tuto slavnost se schází velké množství poutníků a kněží. V dalším roce je vybudována na louce před kostelem křížová cesta. Ve druhé světové válce jsou zrekvírovány oba dva zvony, po jejím skončení je odlit jeden nový zvon "Panna Maria Královna Míru" o váze 141 kg.
V současné době se zde konají od května do října každou neděli v 16 hodin bohoslužby. Jinak je možno kostel navštívit i mimo tuto dobu, když je někdo přítomen v poutním domku vedle kostela.

A ještě zbytek obrázků kostela. Byla zrovna pouť a tak se prostě
nedalo vyhnout tomu aby na záběrech nebylo hafo lidí.