Zrcadlový svět....

Alenčin svět za zrcadlem? Realita nebo sen?

Jen vím, že šla jsem se podívat

jak vypadat může jeden

krásný den...

Sedmnáct zastavení jara....zastavení patnácté - sakurové

Když jsem chodila naposled

po Mníšku a fotila na zámku, nemohla jsem si nevšimnout zajímavé sloupové sakury u MÚ. Je to ještě mladý stromek, ale obalená květy byla jedna radost...jen mi vadilo to nehezké pozadí za ní, ale jinak vyfotit nešla. Jo, a nekácela jsem se při focení sklácena virózou já, nýbrž se při výsadbě podcenila funkce dřevěného kůlu jako podpory a ona teď chudinka roste značné našišato.....

---

I to je japonská třešeň, ranná a jednoduchá odrůda. Focená u nás přes plot sousedův ...

Po návratu dom jsem uvítala že dcera potřebovala dojet do města pro prášky, protože v parku před gymplem jsou nádherné stromy sakur, a tak bylo jasno! Jde se fotit! Jenže....při odchodu z domu jsem zjistila že nemůžu najít klíče od domu a navíc mám našponovanej čas chytnout autobus, takže jsem v tom zmatku nechala foťák doma. Ale to jsem si uvědomila až v autobuse. A tak jako již mockrát holt nastoupil telefon. Tudíž kvalita je poněkud horší.

Další cesta do města se naskytla v úterý, tentokrát jsem na foťák nezapoměla, ale už pomalu nebylo co fotit.

A navíc foukal tak silnej vítr, že fakt fotit makro za takových podmínek byl dost blbej nápad.....

Tomuto stádiu jsem jako malá holka říkala růžový sníh. Chodili jsme nakupovat kolem jedné nádherné velké sakury a když opadávala tak jsem si do kapesníku tu růžovou spadanou závěj sbírala na doma. Jenže jaké bylo moje zklamání, když jsem po návratu domů z kapesníku vysypala hnědé, pomačkané cosi. Dlouho mi to pak leželo v hlavě kam zmizela ta krása....

Tady je jasně vidět jak fučel vítr...

Vzácná chvíle klidu mezi dvěma poryvy větru