13 srpna 2012

Černá....

Jsem černý anděl podsvětí, jsem padlý anděl
s křídly barvy noci...
Na nichž se třpytí jak kapky rosy
krůpěje krve mých nesplněných přání.

Ty neznáš mne, já neznám tebe,
ale jednu krátkou chvíli
bylo nám dáno jít ke stejnému cíli.
Jsem padlý anděl, ty čaroděj
oba máme vlastní svět, černý svět,
kde do tmy žhne rudý květ.

Květ snů a nesplněných přání,
v černé tmě se sklání a k němu voní noční paní....
Je temná jako sám náš svět...
od ní je těžká cesta zpět....

Noční paní, černý noci stín
vládne všem, jí žádný...
Vládne čarodějům, vládne andělům
vládne lidem, vládne světu a nerada se
pletu v jejím jménu...

Její síla bolí, její síla laská
Jak tedy jmenuje se?
Přece LÁSKA!!!


Ráda bych věnovala tuto básničku mé dceři, která právě prožívá takové černé období, kdy jí zasáhla dvojnásobná zrada. Když zradí přítel a kamarád, bolí to, ale když zradí láska je ta bolest nevýslovná a rve srdce na kusy...