Jsem černý anděl podsvětí, jsem padlý anděl
s křídly barvy noci...
Na nichž se třpytí jak kapky rosy
krůpěje krve mých nesplněných přání.
Ty neznáš mne, já neznám tebe,
ale jednu krátkou chvíli
bylo nám dáno jít ke stejnému cíli.
Jsem padlý anděl, ty čaroděj
Jsem padlý anděl, ty čaroděj
oba máme vlastní svět, černý svět,
kde do tmy žhne rudý květ.
Květ snů a nesplněných přání,
v černé tmě se sklání a k němu voní noční paní....
Je temná jako sám náš svět...
od ní je těžká cesta zpět....
Noční paní, černý noci stín
vládne všem, jí žádný...
Vládne čarodějům, vládne andělům
vládne lidem, vládne světu a nerada se
pletu v jejím jménu...
Její síla bolí, její síla laská
Jak tedy jmenuje se?
Přece LÁSKA!!!
Ráda bych věnovala tuto básničku mé dceři, která právě prožívá takové černé období, kdy jí zasáhla dvojnásobná zrada. Když zradí přítel a kamarád, bolí to, ale když zradí láska je ta bolest nevýslovná a rve srdce na kusy...
Taková fantasy mi přišla.
OdpovědětVymazatHa. Dlho som hľadala gýč o anjeloch, láske, depresii a ono sa to našlo samo. Takých básní je milión a už mi lezú na nervy. Podľa mňa to nemá žiadnu extra hodnotu a prepáč, že kazím ilúzie no, to čo vládne vo svete poslednou dobou rozhodne nie je láska.
OdpovědětVymazatJsi empatická a dokážeš se vcítit do pocitů dcery,která ted' zažívá nelehké období.Myslím,že pro mámu to bude pořád její dítě,jedno,zda jí je dvacet nebo čtyřicet.Pěkná báseń.
OdpovědětVymazatV takové básničce se najde někdy každý z nás... Až se mi rozbušilo srdce.
OdpovědětVymazat[2]: No nevím kolik ti je let, co všechno máš nebo nemáš za sebou, ale jedno ti povím, aýž ti bude tolik kolikje mně, tvj pohled na svět bude úplně jiný. A pokud se ti stane něco podobného jako mojí dceři doufám že budeš mít někoho kdo pro tebe taky napíše básničku. Nehraju si na umění, na to vím že nemám, jen ze sebe dostávám tímhle způsobem smutek. A že ve světě pomalu láska mizí jsem si představ si taky všimla. A taky tolerance. Což je vidět i na některých komentech. Jenže se smutkem jde deprese ruku v rucu. A navíc mi k ní napomáhá i to, když vidím jaké generace se tu objevují. Rozmazlení, netoleranní, všeho a ničeho neznalí zpovykaní frackové kterým je na hony vzdálená jakákoli úcta k hodnotám.
OdpovědětVymazatVendy, ze tvé básničky mě mrazí a moc dobře chápu, co jsi v ní chtěla vyjádřit.
OdpovědětVymazatNo já nevím, trochu přehnaná reakce na ten druhý koment. Označit někoho za zpovykaného fracka jen proto,že má odlišný názor na poezii a nelíbí se mu Tvoje báseň. Lepší vyjádřit svůj názor, ikdyž se třeba nemusí všem líbit, než jen slepě chválit a pochlebovat. A ohrazovat se věkem a zkušenostmi je také trochu mimo. Mě se ta báseň také nelíbí, ale každý má prostě svůj vkus, a nebudu svůj názor nikomu vnucovat. Chtělo by to trošku tolerance a pochopení na obou stranách. Báseň nechám mimo, mě by spíš zajímalo, jak se staví dcera k veřejnému propírání jejího intimného života na blogu ? Souhlasí s tím? Je si vědoma, že se to tu řeší ?
OdpovědětVymazatBásnička je nádherná. Děti sice ještě nemám, ale jelikož je moje maminka hodně sdílná, vím, že její bolest z dívání se na můj smutek je někdy ještě větší než můj smutek samotný (to jsem napsala trochu kostrbatě, ale snad je to k pochopení).
OdpovědětVymazat[7]: O.K. samozřejmě má každý právo na svůj názor, O.K. možná byla moje reakce trochu přehnaná, O.K. nepotřebuji ani slepě chválit ani pochlebovat. A teď k tobě, bohužel, nemáš blog, možná nemáš odvahu se s ním pochlubit a tak nevím kolik ti je let, ale to že jsem tak vyjela je následkem toho jak dnešní náctiletí se vesměs chovají, jak si žijí své plastikové životy, vidí jen svět upravený Photoshopem a nablblými seriály. A když jsou postavení před jeho pravou neupravenou tvář jsou mimo....Každý třetí blog je o čem? O malování, o hubnutí, o tom jak sbalit kluka, o módě...pokud je TOHLE jejich hlavní životní náplň, tak potěš....A myslím že tvoje otázka o veřejném propírání života mé dcery je taky trochu zcestná. Kde vidíš jaké propírání? Co se tu řeší? Říkám tu veřejně jak blogové puberťačky co má zrovna na sobě za prádlo? Jak moc jí vyrostly od minule kozy? Jak si zašukala s kamarádem pod stromem? Je to tu někde? TO je veřejné propírání něčího intimního života, ne když řeknu že má černé období....pokud nemáš děti, a všechno tohle tě teprve čeká, přeju ti abys měla tak tolerantní a milující matku jak si troufám říct, že já jí jsem.....protože každé moje dítě za mnou může kdykoli přijít se svým problémem a řeším ho nebo se snažím ho s ním řešit. I s každou svou bolestí....
OdpovědětVymazat[8]: Vím co myslíš....nemám dobré období ani já, odvezli mého skoro devadesátiletého tatínka do nemocnice, dneska jsem musela odejít z pokoje hodně rychle protože jsem se tam nechtěla rozbrečet aby neměla ani moje maminka ani on pocit že je konec. Doufám že není a dlouho nebude, ale pohled na toho donedávna vitálního člověka mne hodne ranil. Zvlášť když od nich bydlím 200 km a vídám je párkrát do roka ta změna byla hodně radikální....
OdpovědětVymazat[6]: Ali díky, vím že víš o čem je řeč . Protože to konec konců znáš taky moc dobře....
OdpovědětVymazatNevím, co je to za lidi, kteří se seběhnou jak hyeny k někomu, kdo je evidentně v psychické nepohodě a píšou mu hnusné komentáře.
OdpovědětVymazat[12]:Díky Ivo, ale i o tom je blog, každý má prostor pro svůj koment. Nevím jak je na tom věkově Monika, jak vidíš nemá žádný blog, nebo neměla odvahu ho zveřejnit, ale co se týká Robiny když se podíváš na její profil, je to čtrnáctileté ťuntě které opravdu neví o čem je život. Možná kdybych vůbec nic nepsala nikoho bych neurazila v jeho cítění....Já opravdu neměla nějaké ambice na to abych se dostala na horní příčky TT jen to je můj styl vyrovnání se situací. A že máme špatné období? To se stává....
OdpovědětVymazatVendy,ber to s nadhledem,zivot je jeste naucí a není toho málo.Kdysi jsem taky psala básne a byla jsem velmi zklamaná,ze mi je nevytiskli,ale más blog a tam si muzes psát co se tobe líbí a kdyz jiní proti tomu neco mají?At si trhnou......Jinak me se básen líbí,je procítená,napred jsem myslela,ze píses vlastní pocity!
OdpovědětVymazatNapsala jsi to hezky, od srdce a je skutečně vidět, že se trápíš. Já jsem utěšovala před několika lety syna, když se s ním zničeho nic rozešla přítelkyně. Bylo to těsně před vánocemi a já musela u něj několik dní i přespávat, protože mi ho bylo strašně líto.
OdpovědětVymazatTěžko něco radit, když se blízký člověk trápí. Už několikrát jsem ale poznal, že konec jedné etapy může poslěze být začátkem něčeho nového, neméně dobrého a třeba i lepšího.
OdpovědětVymazat[9]: Ano, máš pravdu , nemám blog. Protože asi nejsem tak otevřená, a takovéto sdílení vlastního soukromí bych třeba neustála. Jsme si věkově blízké a také mám již dospělé děti. Také moje dcera prožívá občas nepříjemné okamžiky s láskou, což je vlastně úplně normální a k životu to prostě patří. Samozřejmě se snažím býti jí oporou, ale k tomu patří i respektování soukromí a diskrétnost. Někdy i nechce, aby o jejím trápení věděl např. její otec. A já její soukromí respektuji. Nebudu zde řešit blogy náctiletých děvčátek, k tomu věku to prostě patří. Tvoje rekace mě donutila přečíst si více tvých příspěvků a já to opravdu nechápu. Kritizuješ ty mladé holky, za obsah jejih blogů, ale proč. Každý ,kdo si založí blog, a jde s kůží na trh ( protože to opravdu nic jiného není)se přeci musí připravit na to, že to budou číst i lidé, kterým se to nebude líbit, a že někdy budou mít potřebu se k tomu vyjádřit. Tvůj blog se tváří ( na první pohled), že je o zvířatech. Proto jsem se na něj dostala. Ale po přečtení více článků, mám pocit, že slouží spíš na ventilování tvých frustrací. OK , je to v pořádku. Je to tvůj blog ! Piš si na něj všechno ,co chceš, ale připrav se na to, že internet prostě není anonymní, je to neskutečná drbárna , a že spousta lidí, reaguje, jen proto ,aby někoho druhého vytočili. Zpátky k Tvé dceři .... má dcera také blog, a napsala na něj, že má špatné ( černé/ smutné) období ? Pokud ano, v pořádku ... pokud to veřejně sděluješ pouze ty, je to podle mě narušení jejího soukromí, protože ona by si to asi jako cedulku na čelo nenalepila..... Pokud píšeš o svých pocitech ,v pohodě, pokud zde uveřejňuješ fotky sebe, krajinky, psi, hmyz, v pohodě .... pokud popisuješ momentální rozpoložení nebo trápení někoho jiného, nebo sdílíš fotky cizích lidí ( mladé holky tančící na zastávce) .... myslím, že na to nemáš právo ! Ale je to přeci Tvůj blog !!! A tohle je pouze můj názor ! Jinak Ti přeji hodně štěstí a doufám, že tvé špatné období brzy skončí
OdpovědětVymazat[17]:Svůj blog jsem si založila původně jako náhradu klasických webovek v okamžiku, kdy jsem si pořídila Bobeše a začala se seznamovat se světem výstav a chovatelství. Tudíž se netváří JAKO že je zvířatech, ale je i o nich. Později jsem přišla na to, že mít jen jedno téma mne neuspokojuje a začala jsem postupně přidávat.Kdybys blogovala zjistila by jsi to sama, že věnovat se jen jednomu tématu delší dou zas až tak úplně nejde, protože se ti začnou zákonitě k němu nabalovat jiná. Ale přišla jsem i na to, že to je výborná terapie když má člověk nějaké prblémy v životě(je to levnější, než jít k psychologovi) a také jsem právě díky tomu našla některé virtuální ale i skutečné kamarády, kteří pomohou radou i pohlazením na duši.Ano mám teď v posledních pár letech špatné období a blog mi pomáhá se z mých frustrací dostávat, to jsi napsala správně. I když si myslím že takových článků z těch cca osmiset je mizivé procento. A teď k dalším výtkám. Drbárna není jen na netu ale HLAVNĚ v reálném životě a zvlášť na vsi se v ní lidé přímo vyžívají. Dokud jsme žili v Praze, bylo každému úplně jedno co kdo dělal. V okamžiku kdy jsme se přestěhovali na ves se situacenaprosto změnila a neustále se někdo stará o to o co nemá. Dál, mám v profilu psáno, ŽE SE RÁDA DÍVÁM PŘES HLEDÁČEK FOTOAPARÁTU KOLEM SEBE....ano takže uveřejňuji fotky toho co kolem sebe vidím, a jelikož není svět prost lidí jsou tam i jiní(tak mne napadlo že naprosto stejný argument, tedy že nemá právo uveřejňovat fotky cizích lidí jsme četla i u Pavla na blogu, nepsala jsi mu tam?)A mimochodem takových fotek tady taky moc uveřejněných nemám. Dcera blog nemá, ale je na FB i jiných sociálních sítích a tam má svůj status (vdaná, svobodná, zadaná, nezadaná) dán veřejně a i veřejně se am se svými kamarády o své pocity dělí a to mi připadá FB ještě nebezpečnější než blog, protože tam se to úchylama jen hemží. TAKŽE pokud já napíšu že má černé období je to jen zlomek. A navíc za celou dobu existence blogu se snažím soukromí dětí nezveřejňovat, tudíž o nějakém porušování nemůže být ani řeč Když se podíváš k jiným blogerům nebo blogerkám zjistíš že mají na blogu víc fotek svých rodiných příslušníků, včetně malých vnoučat než mám já a píší o nich rozhodně i víc...Takže promiň ale tvé nařčení z porušování soukromí opravdu nechápu....A co se týká mldých náctiletých blogerek, tobě připadá jejich zaměření, chování, a posedlost hubnutím, plastikami a pod. normální? Díky falešnému vnímání světa je mezi nimi tolik anorektiček, bulimiček jak nikdy! Připadá ti normální že píše sedmnáctiletá holka o tom jak vyslope s přítelem flašku vodky a sjede lajnu koksu a přidá ještě tomu fotky jak to zvládá? Mě ne. Každý kdo bloguje jde s kůží na trh a počítá i s negativními články, to je jasné ale tvoje reakce mi přišla opravdu dost neadekvátní....a některé argumenty trochu zcestné....
OdpovědětVymazat[14]:Tak ono to se to prolíná, mé pocity i ty i za dceru....
OdpovědětVymazatWendy, já se nechci přít a vytvářet Ti tady nějakou kontroverzní diskuzi. Tak jak jsem napsala, je to tvůj blog a ty si na něm piš , o čem chceš. Mě prostě přišla právě "neadekvátní " Tvoje reakce na Robinu. Nic víc......
OdpovědětVymazat[20]: O.K. Já taky nechci další komentování, popíralo by to právo na vlastní názor. Nejsem teď taky v takové pohodě v které bych si přála být ale prostě mi vadí odsuzování "šmahem" a navíc určitá arogance některých náctiletých blogerů. A není to proto, že mi "zdrbla" jednu básničku, vůbec ne...
OdpovědětVymazatVendy, buď nad věcí! Nedovedu pochopit hanlivé komentáře, když se mi něco nelíbí, nechám to bez povšimnutí, rozhodně bych neměla žaludek na to, abych druhým kazila radost.
OdpovědětVymazatSom toho istého názoru ako Hanka. Všimla som si, že na blog.cz sa takými, akou je autorka druhého komentáru, len tak hemží. Nechápem, prečo chodí nejaká pubertiačka na blogy zrelých ľudí a ešte ich aj komentuje. Veď tých na jej úrovni je na inernete bohate, nech sa vyjadruje k veciam, ktorým rozumie. Dnešná mládež je tak bezcitná, že asi ani vlastný rozchod so svojou láskou nedokáže precítiť, nie to, aby sa vžila do cítenia iných. Veď zajtra príde ďalší. A že sa jej ide zastávať žena v tvojom veku, to mi je ešte čudnejšie. Chcela by som vidieť, či píše komentáre aj tým pubertiačkam. Prajem ti, aby to pochmúrne obdobie tvojho života čo najskôr skončilo. Kvôli takýmto ľuďom, akí sa stretli pod týmto tvojím článkom, dávam na blog len to, čo dávam.
OdpovědětVymazat[23]: Dík Danka, ale z puberťákama nic neuděláš, snad jednou dospějí a přijdou na to že byli řádně praštění, no a co se týká Moniky....asi má v něčem svou pravdu, já taky a nakonec není pravda nikde. Můj blog je takový jaký je a takový bude i dál a já budu psát tak jak to všechno cítím a chci to tak psát. Holt jdu z kůží na trh a tak se stane, že se někdy odřu nebo spálím. Ale nehodlám kvůli tomu nic měnit. Jen mi přibude tu a tam na dušičce nějaký ten škrábanec....jo bude to asi těžké i nadále, protože jak sem se dozvěděla, má tatínek funkční srdce jen na třicet procent a to je u skorem devadesátiletého člověka hodně vážná diagnoza....
OdpovědětVymazatMrzí mě,čím procházíš,také nemám teď dobré období báseň je to moc krásná,je z ní cítit smutek,přeji ti ať ti to černé období brzy skončí
OdpovědětVymazatPřeji všem mladým děvčatům maminku, která má tolik empatie a lásky, že se svou dcerou soucítí. Děkuji za krásnou báseň. Anna
OdpovědětVymazatNádherné!Prostě nádherné!
OdpovědětVymazatJe to úžasná báseň ...věřím, že dceru podpoří a potěší. Mě by potěšilo, kdyby i někdo věnoval v mém černém období báseň. Člověk si tak uvědomí, že na něj doopravdy někdo myslí.
OdpovědětVymazatVendy, vůbec nic si nedělej z přemoudřelých komentářů dívenek, které ještě nic neprožily, ale už mají jasno.
OdpovědětVymazatJá moc děkuju vám všem kteří jste mě tak trošku pohladili a potěšili. Jo naše milované děti nám připravují pořád nějaká nemilá překvápka a pak i když už jsou dospělí stále od nás chtějí abychom je hladili a utěšovali. Tak od toho zase mi rodiče jsme. A když nám pomalu odchází rodič jsou oni těmi kdo podrží tak trochu nás. A taky i ta i když černá, bolavá a krutá Láska. Měla jsem samozřejmě úplně jinou představu o tom jak tenhle právě uplynulý týden a půl ztrávím, v klidu a v pohodě. Jenže nejdřív přišla se svou zprávou dcera a tak jsem nemohla dopustit aby svou zaslouženou dovolenou trávila doma s bratrem a otcem, protože co si budeme vyprávět oni chlapi takovéhle věci berou jinak. Takže jsem jí přemluvila aby za mnou dojela. A pak přišla další rána v podobě převozu mého otce do nemocnice a následná diagnóza toho že jeho srdíčko pracuje jen na třicet procent a to i ze stimulátorem. Takže bylo jak po dobré náladě, tak po klidu....jen ještě čekám co mne po dnešním návratu do třetice čeká doma .
OdpovědětVymazat[7]: Ale Robina si ve svém komentáři taky nebrala servítky. Bez obalu vypálila, že báseň je kýč, a že nemá extra hodnotu. Jenže VendyW ji psala pro dceru a hodnotu to má.
OdpovědětVymazat[10]: A teď vidím, že musíš být opora na obě strany, jak pro dceru, tak i pro mámu a sama pro sebe, to je opravdu těžké. Přeju ti tolik síly, abys to všechno unesla ve zdraví a tatínkovi hodně energie, a abyste to všechno zvládli.
OdpovědětVymazatJeště do třetice, všimla jsem si vaší výměny názorů v komentářích a taky jsem se šla podívat na blog Robiny - takže k Robině: nepřipadá mi jako trapná puberťačka a její blog je zajímavý, ona je hodně originální a má zvláštní styl. Ale možná, že básničku hodnotila prudce umělecky a nelíbila se jí z uměleckého hlediska, i když každé hodnocení podle mě je subjektivní a objektivita jde stranou. Mně se třeba tvá báseň líbila svou obrazností, je magická.
OdpovědětVymazat[33]: Asi jsem se měla podívat k Robině co je zač, jenže mě tak šíleně blbnul tentokrát ten mobilní internet že jsem pak nakonec vůbec vzdala jakékoli vkládání fotek, takže mám kupu obrázků a odepisovala jen na komenty. A taky jsem nebyla a nejsem úplně v pohodě a zareagovala jsem neadekvátně, ale po té blogové kauze Lotty a po prostudování pár podobných blogů mne fakt teď nějak ty pubertální blogeři dost štvou. I chování jejich vrstevníků na veřejnosti....takže holt to Robina schytala momentálně za všechno a za všechny....Děkuji ti za komenty a myslím že je asi na čase tohleto uzavřít. Chybu udělala každá z nás a tím to hasne....P.S. Já dělám to, že když se mi něco nepozdává nebo k tomu nemám zrovna náladu nebo nějaký názor, tak to prostě nekomentuju....
OdpovědětVymazatUrčitě jsi pod psychickým tlakem, máš to z jedné strany i z druhé strany, a když je možnost se z toho vypsat, tak to udělej... já vlastně své básničky psala vždycky, když mi bylo mizerně, zajímavé je, že když mi bylo fajn, nebyla jsem stavu něco napsat -nebo to bylo tak pitomé, že jsem to musela zavrhnout a vyškubnout papír a pro jistotu spálit, aby ten paskvil náhodou někdo neviděl...
OdpovědětVymazat[35]: Taky píšu básničky spíš když jsem smutná, nebo po nějakém krásném prožitku, nicméně veselostí oplývají málokdy. Procházek bylo dost a dost, ostatně konečně můžu dodat všechno co mám a nedávala to sem. Krásně je, svítí sluníčko, jen včerejší cesta díky věčným kolonám na silnicích tedy stála za to. Normálně trvá cesta Mníšek - Třebová po D11 dvě a půl hodiny, o víkendu dokonce ještě o půl hoďky méně, včera jsme odjížděly v jedenáct a domu dorazily v půl čtvrté...a dneska to vidím zase na den u bazénu....
OdpovědětVymazatMne sa ta basen paci. Nie som expert na poeziu, ani na nic co by malo mat s umenim nieco spolocne.Je v nej prezity cit , taky aky som mala moznost spoznat tiez. Taku basen napise iba osoba milujuca, ktora to prezila. Laska boli vzdy. Ak neboli, nebola to laska. Tiez poznanie. Moje. Ale zase, velakrat musime upratat, aj vo svojich zivotoch, aby sme mohli spoznat nieco krajsie. Ta velka laska na kazdeho sklamaneho este len caka. Spozna ju, pretoze prezila sklamanie.Wendy, Ty si tu temu uz uzavrela,ja som sa k nej v toto krasne nedelne rano z toho mojho " atelieru" vratila. Prepac. Krajina predo mnou zacina byt nadherne zaliata slnkom. Nemam tu fotak, nepodelim sa. To slniecko nad krasnou krajinou je liek na vsetky bolesti sveta. Je nedela, bezte si ten krasny svet uzivat. Laska a stastie pride za vami.Isto Krasny den prajem.
OdpovědětVymazatNezlobím se, naopak, jsem ráda že ses ozvala. Užívat si budu, dcera je bohužel v práci....ale aspoň jí to nedá přemýšlet. Ono šlo hlavně o to, jakým způsobem se k ní ten dotyčný zachoval a jak dlouho jí vlastně tahal za fusakli...
OdpovědětVymazatVidím že se tu rozproudila velká černá debata.
OdpovědětVymazat[39]: No docela jo .A to jsem ještě nedala fotky z Prahy a Karlova mostu....tam se to rušením soukromí jen hemží ...ne, je těžké fotit a zároveň nefotit. A když mi přijde zajímavý nějaký úsek nebo motiv, holt jsou tam i lidé....nedá se nic dělat, ale také je fakt, že některé lidi jsem taky fotila proto, že mne zaujali....
OdpovědětVymazatNebudu se rozepisovat ke každému komentáři a shrnul bych to jednou větou: Lidi, neblbněte, vždyť nejde o život!!!
OdpovědětVymazatP.S. A pokud se hádají ženy, tak jdu raději stranou, protože hádky žen postrádají racio a jsou hlavně o emocích.
OdpovědětVymazat[41]: Jsem si vědoma toho, že se každému nemusí líbit to co se líbí jinému, a že mi občas někdo šlápne na kuří oko, s tím se musí počítat...jde o to jak. Spíš ale mne než komentář Robiny tak nějak svým šmahem odsouzením překvapil komentář následující a ten mě popravdě rozhodil a možná i rozzlobil o dost víc. Tobě děkuji za názor, protože mi tu krom jednoho, či dvou chybí mužský element i pohled na to co je nebo není a jak moc zásah do soukromí...
OdpovědětVymazatJsem tu sice už po "uzávěrce", ale já jsem "své" vyjádřila:
OdpovědětVymazatJá na básničky moc nejsem, ale tahle se mi líbí ;) I když je taková smutná.
OdpovědětVymazat