19 října 2012

Podzimní momentky....

Včerejší krásný den vytáhl na procházku nejen mne ale i dceru a bez psů, jen tak jsme si vyrazily udělat klasické vesnicko - chatovo - lesní kolečko. Jenže než jsme došly na cestu k lesu zatáhlo se vypadalo to, že nakonec ještě zmokneme. Naštěstí se ale rozfoukal na chvíli dost ostrý vítr, který mraky zase rozehnal....Konečně jsem zaregistrovala, že začínají konečně růst moje jmenovkyně václavky, letos docela se zpožděním. Jinak hub stále v lese je dost a dost, ale za prvé jsme neměli sebou nic do čeho sbírat a za druhé už mám za posledních pár dnů hub a pokrmů z nich až nad hlavu...



Na zemi nastláno listí kupy a vedle kvetla taková ohromná pampeliška a čelka pilně dosbírávala ještě na poslední chvíli nektar.

Rony, pes dceřinýho kamaráda, koukal na nás s terasy a že se mi ho podařilo vyblejsknout takhle jsem zjistila až když jsem stáhla fotky do kompu. Před tím se tvářil úplně normálně....






Další procházkové až zase zítra....a znovu dvě bonusové....



Zcela opadaná jeřabina tvořila proti obloze zajímavý kontrast.




Zapomenutí broučci....

Při srovnávání fotek jsem objevila několik snímků, na které jsem buď zapoměla nebo se mi nehodily hned pubikovat. A tak jak se pomalu nastřádaly teď je sem můžu dát.....

Jako první sluníčko sedmitečné. Bylo trochu už takové ztuhlé když jsem ho fotila, bylo vidět že se mu už neutíká před objektivem tak rychle jak za teplých dní.


Chrobák z jedné lesní vycházky. A má na sobě mšici. Takže buď sloužil jako taxík nebo si ho mšice spletla s nějakou rostlinou. Asi už taky na ní lezl podzim


Zelená kobylka nejdřív v trávě vidět nebyla, stejně jak v listí ty houby které jsem sbírala. Ale pak se pomalu a ztěžka začala prodírat vysokou trávou hned vedle jedné houby a tím na sebe upozornila. Zapózovala na listu a pak jsem si jí vzala na ruku, nejdřív byla v klidu, pak mě štípla a nakonec kaskadérsky visela na hraně dlaně