sobota 9. června 2018

Kamenná soutěska Steinwandklamm ...



Pro další část výletu opravdu potřebujete mít srdce na pravém místě
a ne v kalhotách jako já. A milovat feraty. Já tedy na tohle opravdu nemám.
Ne že bych se bála výšek, lezu pořád ještě vysoko po stromech při průklestu
výšky mi moc nevadí a netrpím závratí na třetí šprušli žebříku. Spíš je to
o tom, že počítačový povaleč jako já, nemá zrovna super kondičku na to lozit
po deseti metrových a vyšších žebřících, navíc se skoro dvoukilovým aparátem
na krku. Přesunuli jsme se totiž z pohodového procházení po Hohe Wand do
Kamenné soutěsky Steinwandklamm. Nicméně Gutensteinské Alpy jsme neopustili,
jen se místo nahoru vypravíme trochu dolů, abychom se tedy stejně nakonec
dali do dost náročného stoupání krasovou vápencovou roklí kterou vytvořil
v těchto vápencích tající alpský ledovec, a následně domodelovaly další
přírodní vlivy. Roklí občas protéká příležitostný potok Klammbach. Zvláště při
jarním tání nebo po velkých deštích.

V roce 1884 vybudoval rakouský Klub turistů v soutězce průchody po dřevěných
schodech a můstcích a v roce 1927 zde vznikla i feratová část. Soutěska
leží mezi městy Pernitz a Furth an der Triesting. Přístup do ní je od restaurace
Jagasitz (my jí říali Babuška Jaguška) po šotolinové cestě která spadá dost příkře
dolů do údolí kde je pokladna a turniket, kterým se protáhnete do samotné stezky.
Začínáme na 549 m.n.m. abychom se opět vyšplhali nahoru a oklikou dorazili opět
k Babušce Jagušce ve výšce 706 m.n.m. Ze soutěsky nemám moc fotek, za prvé
na úzkých můstcích a schodech jsem nechtěla zdržovat za mnou jdoucích dalších
sto lidí, a za druhé, funěla jsem jak sentinel a byla jsem ráda, že se vůbec udržím
na nohou. Ale musím zas s radostí konstatovat, že se mnou šel pár mlaďáků
o dobrých 35 let mladších a na konci cesty byly naprosto stejně vyflusovaní jak já ...


Vítejte v Kamenné soutězce ...


Příležitostný potok Klammbach. Naštěstí ještě trochu tekl, někdy je zde vůbec sucho


I tady je na snímku voda, i když to tak nevypadá


Cesta nikam. Tady se tak skály zajímavě překrývaly, že vám lidé jdoucí
před vámi zničehož nic zmizeli z očí, jako by se do země propadli


Paní která šla přede mnou a seděla vedle mne v autobusu měla tedy můj velký
obdiv. Věk kolem sedmdesátky, ale šlapalo jí to jk hodinky. Je to velká výletnice
jezdí během roku hodně na takové jednodenní zájezdy






Pohled od tzv. Turecké jeskyně kde soutěska jejím průchodem končí. Pak už jen vás čeká
odpočinková rovinka a široká pohodlná cesta mírně klesající zpět k Babušce Jagušce


U Jagušky vás takto opět přivítá pohled na Schneeberg


Bylo to v době, kdy se nám trochu pokazilo krásné slunečné počasí a občas
zabouřilo a spadlo i pár kapek. Po výstupu soutěskou to chvilkové ochlazení
přišlo velmi vhod


A Schneeberg konečně ukázal na chvíli svou tvář


Další naše kroky už vedly lukami a lesem mírně z kopce až k horní nádrži u hospody Karnewirt
a odtud dolů údolím říčky Myra s jejími dost vodnatými vodopády až k dolní nádrži v obci Muggendorf ...