Kamenná soutěska Steinwandklamm ...

Pro další část výletu opravdu potřebujete mít srdce na pravém místě

a ne v kalhotách jako já. A milovat feraty. Já tedy na tohle opravdu nemám.

Ne že bych se bála výšek, lezu pořád ještě vysoko po stromech při průklestu

výšky mi moc nevadí a netrpím závratí na třetí šprušli žebříku. Spíš je to

o tom, že počítačový povaleč jako já, nemá zrovna super kondičku na to lozit

po deseti metrových a vyšších žebřících, navíc se skoro dvoukilovým aparátem

na krku. Přesunuli jsme se totiž z pohodového procházení po Hohe Wand do

Kamenné soutěsky Steinwandklamm. Nicméně Gutensteinské Alpy jsme neopustili,

jen se místo nahoru vypravíme trochu dolů, abychom se tedy stejně nakonec

dali do dost náročného stoupání krasovou vápencovou roklí kterou vytvořil

v těchto vápencích tající alpský ledovec, a následně domodelovaly další

přírodní vlivy. Roklí občas protéká příležitostný potok Klammbach. Zvláště při

jarním tání nebo po velkých deštích.

V roce 1884 vybudoval rakouský Klub turistů v soutězce průchody po dřevěných

schodech a můstcích a v roce 1927 zde vznikla i feratová část. Soutěska

leží mezi městy Pernitz a Furth an der Triesting. Přístup do ní je od restaurace

Jagasitz (my jí říali Babuška Jaguška) po šotolinové cestě která spadá dost příkře

dolů do údolí kde je pokladna a turniket, kterým se protáhnete do samotné stezky.

Začínáme na 549 m.n.m. abychom se opět vyšplhali nahoru a oklikou dorazili opět

k Babušce Jagušce ve výšce 706 m.n.m. Ze soutěsky nemám moc fotek, za prvé

na úzkých můstcích a schodech jsem nechtěla zdržovat za mnou jdoucích dalších

sto lidí, a za druhé, funěla jsem jak sentinel a byla jsem ráda, že se vůbec udržím

na nohou. Ale musím zas s radostí konstatovat, že se mnou šel pár mlaďáků

o dobrých 35 let mladších a na konci cesty byly naprosto stejně vyflusovaní jak já ...

---

Vítejte v Kamenné soutězce ...

Příležitostný potok Klammbach. Naštěstí ještě trochu tekl, někdy je zde vůbec sucho

I tady je na snímku voda, i když to tak nevypadá

Cesta nikam. Tady se tak skály zajímavě překrývaly, že vám lidé jdoucí

před vámi zničehož nic zmizeli z očí, jako by se do země propadli

Paní která šla přede mnou a seděla vedle mne v autobusu měla tedy můj velký

obdiv. Věk kolem sedmdesátky, ale šlapalo jí to jk hodinky. Je to velká výletnice

jezdí během roku hodně na takové jednodenní zájezdy

Pohled od tzv. Turecké jeskyně kde soutěska jejím průchodem končí. Pak už jen vás čeká

odpočinková rovinka a široká pohodlná cesta mírně klesající zpět k Babušce Jagušce

U Jagušky vás takto opět přivítá pohled na Schneeberg

Bylo to v době, kdy se nám trochu pokazilo krásné slunečné počasí a občas

zabouřilo a spadlo i pár kapek. Po výstupu soutěskou to chvilkové ochlazení

přišlo velmi vhod

A Schneeberg konečně ukázal na chvíli svou tvář

Další naše kroky už vedly lukami a lesem mírně z kopce až k horní nádrži u hospody Karnewirt

a odtud dolů údolím říčky Myra s jejími dost vodnatými vodopády až k dolní nádrži v obci Muggendorf ...