14 května 2013

Sedmnáct zastavení jara....zastavení desáté - Mníšecké

Jak jsem tak brouzdala
po zámeckém parku a rozhlížela se kolem zaregistrovala jsem i pomalu se dokončující úpravy jeho zbylé části. Park je jak se u zámku na malém městečku a navíc v jeho středu dá předpokládat malý, ale i tak jeho úpravy z naprosto zarostlé pustiny plné odpadků a černých skládek do podoby elegantního parčíku jsou vydařené. A to ještě není hotová celková výsadba....takže berte tyhle fotky jako takové mezidobí, kdy už se něco rýsuje ale ještě to není úplně ono....






Jedna z opravdu mohutných lip okolo zámku...


Pomněnkovec ve výsadbě u zámku...



Kousek za tou balustrádou bude vchod do spodní části parku. Ta patří k nově vybudované vyhlídce...




Dobře skrytý odpadkový koš...ale podle čistoty parku je zřejmě opravdu hojně užíván. A navíc jsem tam zaregistrovala vždy někoho kdo uklízel a uhrabával pískové cestičky a trávníky.


Magnólie nezaujala jen mne, ale když jsem šla do parku s mužem který v něm ještě nikdy nebyl, nějaká mladá dvojice tam u ní fotila romantické, zřejmě zásnubní fotky. A tady je kolegyně fotografka (tedy kolegyně na vyšším levelu, portrétní fotky jsem zatím nezkoušela) na terase vyhlídky, ti dva byli dole za balustrádou.


A některé detaily z města které mne zaujaly. Třeba mřížky na odvětrávání domu, výborný nápad a provedení. Ostatně v domě sídlí keramici...


Kostel sv.Václava jsem ostatně na blogu již několikrát ukazovala, ale je to myslím kostel pohledný a navíc patří mému jmenovci a patronu, tak ještě jednu fotečku snad snesete :)


Vedle něj stojí socha svatého, ovšem není na ní žádný nápis o koho se jedná, ještě se zkusím podívat na stránky města jestli něco nenajdu.


Socha prošla nedávno rekonstrukcí stejně jak ostatní v tomto parčíku okolo kostela a ostatně jako i sám celý parčík. Byly vykácené staré velké ale napadené kaštany a vysázeny nové, staré cestičky které nikdo nepoužíval zmizely a místo nich se udělaly cestičky v místech zkratek vyšlapaných v trávě, a je zajímavé že jiné zkratky se už neukázaly, chodníky dostaly nové dláždění....vůbec se i v tak malém městečku, které navíc žije hlavně z chatařů a turistů a cykloturistů skvěle hospodaří a stále se něco opravuje, ale i pořádá...ponejvíc na zámku a jeho okolí. A při tom si stále ponechává tu svou ospalost z dob kdy trampové brouzdali po lesích, kdy na osadách zněla Askalona a Brdy byly jedním z center trampského hnutí. To mi tak lahodí....



Kolem kostela je zeď na jejichž rozích jsou výklenky asi pro sochy svatých. Zřejmě ale se buď nedochovaly nebo nebyl zájem je vrátit zpět? Kdo ví...


Erb pánů z Engelssflusu, majitelů panství a zámku do roku 45. Stejný je i nad portálem kostela.



A jelikož byla právě mše, nedalo mi to abych se nezašla podívat. Fotky jsou bez blesku, páč jsem nechtěla věřící moc dráždit.... bylo úplně plno a je zajímavé kolik mladých se tu mší účastní, a jezdí i z okolních vsí a městeček...




Bojuju sama se sebou....2

Druhý měsíc mého bojování
s chutěmi, váhou a sama sebou. A výsledek? Pro mne zcela uspokojivý ba co víc na mne až skvělý zvlášť když se mi to daří jen z pomocí změny jídelníčku a šlapání na šlapadle, které notabene díky tomu že se dělá na zahradách (tady i na chatě) není už tak pravidelné jak ze začátku a navíc i nějaký ten hříšek jako řízek s bramborovým salátem, dortík, koláč u maminky a šlehačkový pohár doma se najde. Ale hřeším ráda a hřešit se musí, protože jen a jen se striktně držet daného není dobré pro psychiku a to sama na sobě poznávám. Nějaké stresování z toho že jsem porušila pravidla neexistuje, porušila no a co? Od toho jsou aby se porušovala a prostě to vykompenzuji jeden či dva dny delším šlapáním na větší zátěž....

A výsledky? Tady jsou...
Výchozí váha na začátku: 90,2 kg
Po dvou měsících: 86,1 kg

A jelikož i měření je součástí a navíc dokazuje víc než váhové úbytky tady jsou míry opět na začátku a vedle nich po dvou měsících:
HO 106 cm, 106 cm
Pas 93 cm, 89 cm
Boky 110 cm, 109 cm

Zatím jde všechno tak jak mám naplánováno nebo ještě spíš jak jsem si tak nějak představovala a to bez dalších podůrných prostředků jako jsou koktejly a odbouravače tuků. Neříkám že na ně třeba nedojde, ale zatím to jde bez nich tempem které nezatěžuje orgány ani psychiku. Průměrné dvě kila za měsíc jsou tak akorát zdravé hubnutí.....
Řekla bych že je nejvíc znát omezení tuků a to hlavně v salámech, i v případě přípravy jídel, naučila jsem se i méně solit, což kvituje i zbytek rodiny, který mne za to dost často peskoval, dokonce si i někdy jídlo přisolují. Víc zeleniny i když té jsem se nevyhýbala nikdy a pravidelnost která je opravdu nutná....

Tak za měsíc zase uvidím.....