středa 5. února 2020

Po schodoch, po schodoch ....






Sluníčko a teplo .... tak to mě vážně strašně chybí. Jasně, v zimě ani teplo nemůžu chtít, ale to sluníčko, to by přece mohlo svítit, ne? Tohle je pro mne vzpomínka na jeden perličkový podzimní (no já vím, ani to tak nevypadá) den. Velká Fürstenberská zahrada a její ústřední schodiště. A nahoře, za tím otevřeným oknem posezení v maličké útulné kavárničce. S Padesátkou, s latté a Friscem Spritz a s takovým tím domááácím klábosením mezi námi děvčaty. Báječná terapie!
P.S. Dneska by jako terapie pomohlo snad jen spousty svařeného vína, anebo na okna nalepit tapety s motivem moře, slunce a palem. Je totiž neskonale hnusně ....