čtvrtek 31. srpna 2017

Ty si má, levandulová....




Dnešní fotky voní sladkou Provance, zní sice profláknutou
leč stále hezkou melodií a uklidňují svou barvou.
V Provance jsem nebyla, i když bych moc ráda, jen jsem se poválela
na zemi okolo vloni zakoupených nových levandulových sazenic.
Doprovod mi dělal sprej s vodou a starosklíčko s mezikroužky...








středa 30. srpna 2017

Třapatky ....



Užívajíc si posledních teplých a slunečných dní jak
na terase tak v bazénu, navíc majíc na návštěvě opět kamarádku z Prahy,
nějak kašlu na procházky a tím pádem pokud chci něco nafotit, musí mi stačit zahrada.
Včera jsem tedy před západem vzala foťák, starosklíčka s mezikroužky a šla lovit.
Nafotila jsem celkem asi 70 fotek, ale nelekejte se a nepadejte do mdlob, použitelných nebo
alespoň zajímavých bylo míň jak polovina.
Dneska začnu se snímky na velkém záhonu. A to třapatkou, nebo přesněji Echinaceou a hrátkami
se sluníčkem ....







pondělí 28. srpna 2017

Přes kapky ....



V noci ze soboty na neděli tu byla docela pořádná
mela. Pršelo opravdu hodně, blýskalo se kolem dokola a foukal
vítr tak, že ještě ráno bylo na oknech do zahrady spousty kapek. A tak
mne napadlo si vzít zas heldu a mezikroužky a do těch kapek se
podívat. No a co jsem tam viděla to vám teď ukážu ...


Kapka na zelenci


... a trochu větší







Krom kapek na zelenci, jsem všechny fotky kapek na skle otočila
o 180° a tak vznikla malá okénka do jiného světa ...



úterý 22. srpna 2017

Dneska to jsou dva měsíce...



.... co mi volala dcera a poprvé mi řekla " Ahoj babi".
A tak do našeho života vtrhla, trochu nečekaně a trochu komplikovaně naše Emča
a okamžitě se nám s naprostou samozřejmostí uhnízdila v srdcích.
Dokonce dědeček, byť se snaží navenek stále držet tak trochu stranou
každý den když zapínám počítač mi klade stejnou otázku "Tak co holky? Něco nového? "
Ví totiž, že mi dcera posílá fotky a píše co nového zas ten náš prťouš dělá.
To, že už má dva měsíce se začíná projevovat i tím, že začíná vyjadřovat svůj
názor . Zatím tedy havně buď křikem anebo pantomimou. A že jí to tedy jde !
Obojí !!
Ostatně to je velmi dobře vidět na následujících fotkách ....


Když si měl děda Emču pochovat, nejdřív zděšeně odmítl, že jí rozbije, ale když
mu dcera řekla, že si jí chová i její starší bráška a kupodivu ji doposud nerozbil
nechal se přemluvit, ale prý si na to raději sedne ...


Takhle dala najevo co si myslí o babiččině výrobku


Je to koketa, prostě ženská Smějící se


Už si dokonce občas užívá když jí dcera svlékne


Stejně tak dokáže házet i významné pohledy


Hihňat se víc ...


.... nebo jen tak aby se neřeklo


.... ale i zaujatě pozorovat co je venku



Tentokrát jse si krom posledních dvou fotek vypůjčila ty co fotila dcera.

pondělí 14. srpna 2017

Jak to vypadá ....



..... když se mění clona při focení detailů.

Myslím, že některým by to mohlo pomoci i při focení normálním kompaktem
který má režim priorita clony. V něm si jen nastavíte clonu a aparát sám dopočítá
čas. I když jsem fotila starým sklem, kde se musí na digitálu všechno dělat v manuálním
režimu, myslím že pokud budete fotit kompaktem, mohli by jste docílit podobného efektu.
Chce to jen trochu trpělivosti a zkoušet různé clony.
Všeobecné pravidlo je, že čím nižší clonové číslo, tím rozostřenější je pozadí před foceným
objektem a postupně při zvyšování clony se pozadí zaostřuje. Jen je pak problém s tím,
že se záběr ztmavuje. V tom případě se musí, pokud to aparát nedoměří, manuálně snižovat
i čas. Myslím, že většina kompaktů už má možnost manuálního režimu, takže v něm si
nastavíte jak čas tak clonu. Když si to vyzkoušíte, zjistíte že se dají dělat zajímavé
obrázky právě i tím kompaktem a nejen zrcadlovkou ....
Na jednotlivých snímcích v koláži je clonové číslo aby jste mohli posoudit
jak se ten záběr postupně mění. Modelkou mi byla jedna z rostlin Astilbe, které na zahradě mám.




pátek 11. srpna 2017

Rhapsody in blue ....




Bělotrn je bodlák, jako každý druhý. Má kulovité květenství
které do doby než rozkvete je takové nic moc. Ale když rozkvete
a člověk se na něj podívá pěkně zblízka, a když myslím zblízka, tak opravdu
hodně zblízka je to svět sám pro sebe. Krásná blankytná modř kombinovaná s bílou
a tmavě modrou láká hodně včelky ale i jiné hmyzáky. Jen je trochu víc narostlý
a tak zabírá hodně místa tudíž až odkvete čeká ho přesazení na jiné místo
kde jehovelký vzrůst nebude překážet ...







Že by návštěvník z jiných galaxií?

čtvrtek 10. srpna 2017

Odešla zas jedna legenda .....



Včera přišla česko - slovenská hudební scéna opět o jednu
velkou legendu. Ve věku 70 let odešla jedna z nejvýraznějších hudebních postav
hráč na klávesové nástroje a skladatel,zakladatel a vůdčí osobnost art - rockové skupiny Collegium musicum

MARIÁN VARGA
*29.1. 1947 +9.8. 2017

Měl zásadní vliv na slovenskou popovou ale i rockovou hudbu. V 60. letech
vytvořil se skupinou PRÚDY jedno z nejvýznamějších alb "ZVOŇTE, ZVONKY" a započala
tak jeho dlouholetá s polupráce se zpěvákem Pavolem Hammelem. Z té vzešlo pět
alb. Od 70. let stál v čele nejvyspělejšího rockového souboru tehdejšího Československa
COLLEGIUM MUSICUM. Jeho charakteristickým znakem byla hra na "hammondky" a za tento
nezaměnitelný způsob hry na klávesy byl v 70. letech v Západní Evropě vyhlášený jako nejlepší
hráč na Hammondky v Evropě. Skládal hudbu i k filmům a inscenacím, jak televizním tak divadelním.
Od rozpadu Collegia v roce 1979 vystupoval sólově.
Jeho hudba byla založená na absolutní improvizaci, což znamenalo že jí hrál a komponoval v reálném čase.

Přestože složil mnoho písní a skladeb, zůstane asi navždy zapsaný
v paměti všech skladbou Homage a J.S.Bach. V ní se prolnul skvěle art rock s vážnou hudbou....

V posledních letech bojoval s mnoha zdravotními komplikacemi, problémy měl
s žaludkem, trpěl obstrukční plicní chorobou a nakonec i rakovinou



Trojice Hammel, Varga, Hladík
Lal'ia polná


středa 9. srpna 2017

Takhle to má být "správně" ...



Když jsem se ptala ve skupině kde
jsou všichni stejně "postižení" a fotí starými manuálními skly na to,
kde jsem udělala chybu při focení série s chmýřím, dostalo se mi rady, že mám
zcela nezvykle na makro víc clonit. Vyzkoušela jsem to tedy, a opravdu ony ty fotky hned měly krásně
ostré detaily. Jenže .... jsou nudné. To, co na nich bylo tak zajímavé, ten snový nádech
najednou zmizel. Z čehož vyplývá, že dál raději budu fotit originální a nedokonalé
za to zajímavé fotky, než kvalitní, leč nudné.


Ostatně můžete sami posoudit, která se vám víc líbí ...







Když jsem se chlubila tím, co jsem nedávno tvořila, hlavně tou svatební kytičkou,
říkala jsem si v duchu že by se šiklo víc takových nevěst. Bez reptání zaplatí, pochválí dílo
(tedy tahle opravdu chválila a chválila, až jsem si říkala že se tou chválou úplně rozteču)
nevymýšlí si blbosti. No a dneska se mi ozvala její sestra jestli bych jí neudělala na září taky
kytičku, korsáže a náramky pro družičky. A vymyslela si zajímavou kombinaci barev na kterou se
hodně těším. Bílá, mint a růžová. Ta jen jako doplňková barva. Už mám i vymyšleno z čeho
ty růžové udělám. Jen doufám, že tedy seženu materiál. Ale mám i alternativu, tak se uvidí
co mi vyjde ....

úterý 8. srpna 2017

Opět "nedokonalé" ...



Když jsem fotila fotky, z kterých tu byla
minulá série, nebylo to jen o tom chmýří, ale prošla jsem si
zas záhon abych si nafotila co kde kvete. Takže dnes to bude trochu rozličnější
nicméně fotky se ponesou stejně v onom trochu snovém duchu ....