.... sice dávno odkvetlé, a dokonce i přes veškeré
kotrmelce letošního počasí dodržující svůj čas žloutnutí, ale na fotkách ještě zachované ve své kráse v plném květu. To je dnešní námět článku. Je to tak, prostě o měsíc zpožděná příroda se nedá oblafnout a tak je červen a tulipány žloutnou. Čímž mi dávají najevo, že budu muset vzít rejč a vytahat je ze záhonů. Tentokrát už z obou, protože záhon pod terasou nutně potřebuje rekonstrukci. Cihlová zídka se za ta leta trochu vyboulila jak pracuje zemina v záhonu, navíc není pospojovaná maltou, ale jen nasucho naskládaná na sebe, tulipány tam jsou už ix desítek let a už jich dost nekvete a co se týče krokusů, už potřebují též trochu pokrotit. Navíc mi z něj zašlo pár růží, takže budu muset výsadbu trochu inovovat. Stejně jako okolo velkého záhonu půjdou do výsadbových košů, pro snazší manipulaci při vyrývání. Ovšem že bych se na to těšila .... není větší práce, než na místě kde se nedá moc pohybovat vyrejvat tulipány které jsou až půl metru pod zemí. Právě kvůli téhle jejich zahrabávací vlastnosti je dávám do těch košů. Vyndám je všechny najednou a nestane se, že bych je rýčem přepůlila. To zas bude cibulí na sázení! Už jsem se naučila je opravdu vybírat a zbytek vyhodit, ale vždycky mi to trochu rve srdce a když pak vidím, jak se derou ven zjara na kompostu, je mi jich i líto ....
