čtvrtek 8. dubna 2021

Šokézní překvapení....

 


.... mě čekalo dneska ráno, když jsem odtáhla
zatemňovačky. Něco málo mi mělo napovědět už to, že škvírou pod konci nešlo tolik světla kolik normálně jde. Jenže jsem si říkala, aha, je slyšet že auta jezdí po mokré silnici, takže je zataženo. Jenže ne, až když mi spadla na hlavu při otevření okna zas kupa sněhu, došlo mi že je venku nachumeleno. A to vcelku tak nějakými cca čtyřmi až pěti centimetry sněhu. Mokrého sněhu. Těžkého sněhu. Který samozřejmě leží i na střeše altánku. Tudíž dřív než jsem si dala ranní kafe, popadla jsem smeták a valila ten sníh nějak sklepat ze střechy aby se nezačala pod ním trhat. Přece jen, už má za sebou čtyři sezóny (zatím se drží ale nejdýl, první tři střechy vydržely vždy tak jednu a půl sezóny) a jeden neví co s ní ta váha udělá. A vlastně nejen s ní, ale i celou dosti subtilní střešní konstrukcí. Přece jen je to altánek na
LÉTO! a ne na kila sněhu. A když už jsem byla venku, tak jsem udělala i pár snímků. Vzpomněla jsem si, že naposledy, když jsem takovéhle nečekané sněhové nadělení fotila pro velikonoční přání dandíkářům, odnesla jsem to málem přetrženým vazem v kotníku a dvěma měsíci epoxidové podkolenky. Naštěstí tentokrát přežil altánek i já bez úrazu ....