14 prosince 2021

Tak trochu kouzelné ....

 


.... dopoledne bylo to stříbrnonedělní. Jelikož 
jsem už potřebovala po těch deseti dnech v práci v atmosféře neustálého napětí a slovních útoků nutně si vyčistit hlavu někde venku, sama, jen s foťákem, na nedělní dopoledne jsem si prostě naordinovala procházku ať se děje co se děje. A musím říct, že mi počasí přihrálo skvělou šanci. Ráno jsem vstala, z radostí zjistila že stále ještě je dost sněhu i když zataženo. Než jsem si ale dopila ranní kafe padla najednou mlha jak mlíko. Fákt hustá. 
Sice mi to trochu změnilo plán kam jít fotit, ale nijak katastrofálně. Vyrazila jsem tak do míst kde už jsem dlouho nebyla, ale díky polní cestě a stromům okolo ní jsem si říkala, že se sněhem a mlhou by to tam mohlo být docela fotogenické. Navíc než jsem vyfuněla do kopce, začalo se ukazovat, že zřejmě mlhu brzy vystřídá sluníčko, protože se rapidně začalo měnit světlo podle toho, jak se si sluníčko razilo cestu ven. Když jsem se dostala na polní cestu po které jsem měla v plánu pokračovat, pípla mi zpráva od známého, že jsou na zahradě a jestli se nechci zastavit. Proč ne? A udělala dobře. Nejen že jsem si užila hezké povídání, a nádavkem k němu i grog, ale když jsem se vydala na další cestu, sluníčko už se prodralo mlhou natolik, že nejen že hřálo, ale i krásně začalo mlhu rozpouštět. Ale tak akorát aby něco už z mlhy vystoupilo, a něco se v ní ještě schovávalo ....