pátek 31. října 2014

Vyhlášení výsledků sedmého kola soutěže....



Jak byla tentokrát slabá účast i hlasování bylo takové hodně vlažné.
Začínám chápat proč Daniela došla "jen" do osmého kola. Já ale stále doufám že to dotáhnu až na tu dvanáctku.
Bylo by škoda skončit takovou zajímavou přehlídku krásných staveb. Zvlášť teď před vánoci budou kostely při různých
předvánočních akcích vyzdobené a přístupné takže se domnívám že to teprve začnou ty správné hody. Navíc pokud napadne sníh, dostanou zase jiný rámec.
Budu tomu věřit a doufat že mě nenecháte ve štychu a budete dál posílat své úlovky a představovat ostatním další a další krásné kostely, kapličky, drobné sakrální stavby ale třeba i živé či jiné zajímavé betlémy protože jejich čas se neúprosně blíží ......

A jak to všechno tentokrát dopadlo ?

Kostely


(Frypat)

Drobné stavby a jiné



(Kerria)

Tak konečně se podařilo Patrikovi vyfouknout babám vítězství a tak se těším na jeho, ale hlavně i vaši účast v dalších kolech. A už od zítřka zas hurá na to !!! Nezapomeňte !!!

středa 29. října 2014

Co se děje v trávě ..... a nejen tam



Když zmizí mlha zůstává v trávě miliony
třpytivých kapek v případě když do nich svítí sluníčko. A to pak mokro nemokro zalehnu
a snažím se tu krásu nějak zachytit. Nevydržím to dlouho, protože ta rosa je neskutečně studená
a už není léto aby se v ní člověk s radostí brouzdal naboso a nějaké vlhko ho necháválo v klidu. Kdepak,
teď už to je o zdraví a tak těch snímků je jen pár. Ale zas jak se říká toho dobrého jen pomálu aby se nám
(vám) to nepřejedlo .....









A dva nehodící se .... to jsou ty z názvu, nejen tam



Příště se podíváme co se dělo na obloze když jsem se vracela minulou sobotu z procházky.

úterý 28. října 2014

Krajem já šel, šel dál a dál .....


Tak já vím, nejsem on ale ona, jenže když on se text písně
Pavla Bobka k následujícím fotkám hodí. A nemůžu si zrovna teď vzpomenout na žádnou písničku ve které by se zpívalo o krajině a nazpívala jí zpěvačka. Asi proto že zpěvačky moc o krajině nezpívají ... jelikož bylo krásně slunečno tak se krajina koupala ve sluníčku a barvách. A že těch barev bylo hodně. Zlaté stromy, modrá obloha, bílé mraky ....












Pomalu a jistě se mi zas vyprazdňuje archív, ale taky se blíží doba kdy zas konečně dojde materiál a já budu pokračovat v práci na zakázkách. Jo, jo.....ozvala se další zájemkyně a tak budu dál pokračovat. Ve středu mám ještě jedno osobní sezení s psycholožkou a ve čtvrtek konec. A pak se můžu zas v klidu věnovat svému. Takže zas bude fotek poskrovnu a blog zas bude na chvíli sirotek odložený Usmívající se .....

pondělí 27. října 2014

Mám ráda cestu lesní .....



........ zpívala v jedné písničce Helena Vondráčková a mě
tahle slova bzučela hlavou když jsem po těch cestách v sobotu chodila. Těch cest bylo spousty
a tak jen pár jsem jich cvakla. Povětšinou vždy tu po které jsem se dala. Je tu těch různých odboček od hlavní
cesty mnoho, některé opravdu někam vedou, jiné pěkně mazaně klamou tím že vás zavedou do slepé uličky. A je to
dost těžké poznat. Nastoupíte cestu krásnou širokou čistou aby jste po několika deítkách či stovkách metrů náhle zjistili že se najednou buď rozdvojuje a teď musíte volit kterou pokračovat protože ta někam vede a která je ta slepá, nebo je náhle před vámi stráň a cesta před ní končí. Prostě jen tak najednou, jako by tam nějaký zlomyslný kouzelník
tu cestu začaroval. Musím říct že těch začarovaných je pomalu víc než těch co někam vedou.Je to jak v životě, nikdy nevíme jestli jsme zvolili tu správnou cestu nebo jestli nás zavede do slepé uličky, z které se jen těžko vymotáváme ven.
Někdy se to nepodaří a my v ní navždy uvízneme.
Ty cesty dovedou klamat a zklamat stejně jak tomu je v životě. Někomu nabízí pohodlí a klidnou cestu, jiného staví
před skály a kopce aby se na konci ukázalo že sice dojde ke stejnému cíli ale s takovým vypětím že kolikrát podlehne únavě a útrapám těch cest .......


Tady je cesta dobře schovaná mezi stromy a když rostou houby tak stačí udělat odbočku na ní a kolikrát se jich tam najde víc jak přibůhví jak dlouhém výletu po lese.




Tady vede za těmi nízkými zlatými buky další z odboček. Tahle vyjímečně má svůj konečný cíl. Ovšem na velké křižovatce cest a pokud se z ní špatně neuhne (což se stalo mě) dojde se na nejvyšší bod zdejší krajiny na vrch Palice. Jednou jsem si tam výlet udělala a díky těm všem odbočkám, nábližkám a dalším cestám se z toho vyklubal dost náročný a únavný výlet jak pro mne tak pro psiska ..... ještě že mne tenkrát vzal autem jeden dobrák který tam po lese hledal uprchlého pesana. Všechno nakonec mělo dobrý konec, já se dostala o kus blíž domovu a pejsek se našel .....


I když by se mohlo zdát že je tohle focené v plném létě, není tomu tak. Bohužel ..... teplo sice v tomhle úseku cesty bylo ale nebylo to ono. Z léta to má jen nádech ve světle


Tady už se nedá i přes slunko pochybovat o tom jaké vládne roční období



A to je konec cest ......

neděle 26. října 2014

Sušiny a bodláky .....


Minulou sobotu jsem dala vale veškeré práci jak doma
tak na zakázce protože byl nádherný a slunečný den, dle předpovědí poslední a šla se projít.
Sama. Sice bylo přetěžké odolávat psím očím smečky když jsem se obouvala, ale zatvrdila jsem se
a vyrazila sama. Tedy sama úplně ne, ale já a můj milenec netrpělivě už čekající až ho vezmu do rukou. No samozřejmě, ten můj krásný a vymazlený krasavec..... foťák. To aby nedošlo k mýlce Mrkající Smějící se
Jak se doba víc a víc chýlí k té ohavnější části roku ubývá k focení živých a barevných kytiček a přibývá suchých a nebarevných torz. Ale i ona mají své kouzlo a já je ráda fotím. Až při detailním snímku člověk kolikrát zjistí kolik nečekané
krásy v sobě skrývají.....




Na cestě pod polem kde byl vysetý ostropestřec lze najítu tuhle bylinku - bodlák v různých stádiích. Od poupat po uschlé jedince




Jiný z bodláků, pcháč zelinný



A klasika ..... lopuch.


Další sušiny jsou zástupcem miříkovitých. Ovšem v tomhle stádiu těžko říct z které rostliny téhle rozsáhlé skupiny je




Další sušina je odkvetlý sadec, v létě bylina hojně vyhledávaná motýly. Pokaždé jich na jeho porostech hodují mnohé druhy v dost velkém počtu.


Poslední plod sice nespadá ani do jedné kategorie ale neměla jsem ho kam vrazit tak jsem ho přifařila do tohoto článku.
jedná se o plod rostliny s ďábelským jménem českým ale andělským jménem latinským. Rulík zlomocný neboli Belladonna







čtvrtek 23. října 2014

Květinkově .....



Včerejší dutá hlava se ukázala nebýt ani vrozenou vadou ani následek
školení a vypisování různých osobnostních testů anóbrž přicházejícím moribundusem. Jsem tedy óhromně nadšená protože mě čeká v sobotu výstava s Bobím. Absolvovat jí s opuchlým nosem, vodítkem v jedné a kapesníkem v druhé ruce a občas mezi záchvaty kýchání postavit Bobeše do výstavní pózy. A navíc ještě k tomu zahraniční rozhodčí.... no paráda

Takže dneska jelikož moribundus úspěšně postupuje a nabývá grády jen krátce.
Jemně a lehce květinkově.....







středa 22. října 2014

Půvabný chaos, šedé nebe a prázdná hlava ....


Tak a teď si asi říkáte co se z toho vyklube.
První dvě věci se týkají další várky fotek a ta prázdná hlava je můj dnešní stav. Tedy, někdo by mohl konstatovat že to je u mne zcela setrvalý stav, ale dnes je zcela pravdivý. Byla jsem na základě IAP což je výmysl Úřadu práce a celý název je
Individuální akční plán zařazena na tzv. Bilanční diagnostiku. Je to dobrá pakárna a mám fakt z toho půldenního sezení
hlavu totálně prázdnou. A to jsme udělali z plánovaných tří testů jen jeden a vyplnili jeden dotazník. To horší nás teprve čeká zítra takže je mi jasné že zas budu totálně K.O. Psycholožka která tohle všechno s námi dělá je paní velmi, velmi povídavá a jelikož není odsud tak vlastně to všechno jede způsobem Asi, možná, uvidíme, snad .... a tohle všechno
se koná ode dneška do konce měsíce. Tři hromadná sezení a dvě osobní konzultace.
Výsledkem je zpráva a návod na použití na nás dlouhodobě nezaměstnané.
Fákt dost dobrý .....
Obsazení klasické jak z detektivky. Jedna velmi chytrá ovšem v dnešní době nezaměstnatelná žena a to proto že má vědomosti a je rodilá francouzská mluvčí i když Češka (ta je zabitá jako první), jedna bezkonfliktní paní která už dál prostě nezvládala psychicky ani fyzicky práci v sociálních službách ( tu necháme na později, zatím není motiv)), jedna mladá čerstvá absolventka která neví co chce (to je vždycky ta krásná jejíž smrt všemi otřese) , pozorovatelka (tedy já buď přijde pomoc včas a může pak podat svědectví nebo si pomůže sama) dva romští sourozenci (párijové společnosti nad jejichž úmrtími se nikdo nepozastaví), jeden mladší muž který moc rozumu nepobral (vím je to ohavné, ale je to tak i zde platí že jeho zabití se ukáže jako zcela zbytečné, prostě byl v nepravý čas na nepravém místě), jeden klasický prudič který je silně negativistický ke všemu (na tom si vždycky všichni smlsnou a jsou rádi že se ho zbavili a navíc se přijde na určitý vztah s dalším zúčastněným) a jeden mladý muž který je spokojen tak jak je ovšem ( ona zvláštní osoba o které nikdo nic neví, nikdo ji nezná a nikdo neví proč se vlastně v jejich řadách ocitla) aby měl pokoj od ÚP se tohoto shromáždění účastní. (tedy to je jediný důvod pro nás pro všechny, aby jsme ukázali že máme zájem se zlepšovat ovšem v místě kde prostě práce není je to úplně na nic) no a ona žoviální psycholožka. A teď si tipujte kdo koho by nejraději zavraždil. Myslím že Agáta by slintala radostí nad tolika rozličnými figurami .....

No ale dost už povídání a jdeme na druhou část, tedy na ten chaos a šedou oblohu. Když jsem fotila ty pavučiny v ocích plotů bylo šedo a zataženo a některé pavučiny byly opravdu hodně chaotické, nicméně krásné a u jedné jsem i když nevědomky zachytila i pana domácího......