Hodně jsem se těšila, že si
budu moci nafotit nějaké odrazovky hladinovky. A to na hladině Huťského rybníka, ještě přesněji v jeho rameni ke kterému se dá dostat. Navíc kolem jsou svahy krásně barevné a tak jsembyla hodně natěšená.
Jenže už při pohledu z kopce na kterém stojí Vargač mi bylo jasné že toho moc nenafotím. Rybník byl totiž odpuštěn kvůli výlovu a z ramene kam jsme měli namířeno zbylo jen blátivé dno....
Ale i tak se dalo něco nafotit a jak se říká že něco zlého je pro něco dobrého, vznikly tak alespoň netradiční snímky hradu Vargač.
Tenhle pohled mne tedy moc nenadchnul....
Po této cestě k rybníku běhalo docela dost lidí. Pokračovala pak dál přes louku do protějšího kopce, ale tam jsme nešla. Až příště....
První ze spadlých stromů který mi posloužil jako lávka na focení...
....a pohledy z něj
Pro porovnání jak silné byly ty dva kmeny. Manžel od nich stál asi metr
Na tomto mrtvém stromě rostly ohromné choroše. Byly velké a ne zrovna voňavé....ukážu vám je v houbičkovém příspěvku...
Další strom kterému jsem neodolala a použila ho jako most. Ohromná vejmutovka která sahala skoro přes celou šířku zátoky...dobře se z ní fotilo, ale bylo mi zároveň moc smutno, že tak krásný strom který mohl ještě mnoho let stát takto skončil...
Nebylo by příjemné se do něj složit....brrrr
Řekla jsem si, že takový jarní výlet by nebyl k zahození, takže už snad bude voda, možná bude opravená a spřístupněná vyhlídka na rybník a šance na prozkoumání dalších cest bude taky velká....
To je od rybníka vše a další zastavení, či spíše procházka bude po střední části parku kterému dominují mohutné kmeny dubů, buků a douglasek. Ty mají mimochodem velice zajímavou strukturu kůry.
