12 září 2014

Bejvávalo.....



Když jsem si četla tolik chvály na ty moje ubohé zbytky
fuchsií, napadlo mne, že u synka ve fotkách jsou někde ty moje dřívější krasavice. Z dob kdy taky vyšiloval s focením a každý květinový přírůstek musel zdokumentovat. A našla jsem, našla jsem dokonce jiřinky které jsem si naobjednávala z výstav v Litomce v dobách kdy jsem neměla problémy se hřbetem a i begónie které každoročně zdobily truhlíky na oknech a udivovaly kolemjdoucí.
Bohužel, jiřinky jsem musela rozdat protože po začátku problémů se zády každoroční vyrývání ze země na podzim a jarní vyrývání děr na opětovné zasazení už nezvládám, begónie mi sice jakž takž dělaly radost do loňska, ale letos se až na pár jedinců rozhodly že to vzdají. A fuchsie? Ty které jsem měla naobjednávané vydržely vždy jen pár měsíců a pošly další nepřežily zimu.( Navíc se mi taky stávalo že mi došlo naprosto něco jiného co jsem si objednala. Chápu že třeba zrovna to co jsem měla objednané bylo už fuč, ale nelíbilo se mi když jsem měla objednaou bílofialovou fuchsii tak mi došla červená anebo naopak či místo velkokvěté mi drazila fuchsi sice v žádané barevnosti ale s drobounkými kvítky. Bez jakékoli omluvy nebo upozornění že prostě posílají něco náhradního). A to se s nimi pěstuju už nějakých víc jak třicet let, takže se nedá říct že bych byla začátečník, spíš šlo o to že si prostě nesly v genech nějakej moribundus kterej je vždy po nějakém čase zachvátil a uchvátil a šly do kopru.
A tak jsem při prohlížení zamáčkla slzu, zahnala cukání opět si po čase nějaké objednat a udělala pár
koláží toho všeho co bejvávalo....

Nejdřív tedy ty fuchsie, jen málo z nich bylo s menšími květy, tam mne muselo něco zaujmout. Buď barva nebo tvar. Víc jsem jich měla plnokvětých velkokvětých, protože tam teprve vynikla ta krása a rozmanitost květů .....




Tu poslední drobnokvětou tu ještě mám, ta se mi naopak rozrostla tak, že jí mám ve dvou velkejch květináčích. Asi to bude tím, že jsem si jí kdysi uzmula jako oplégr z veřejné výsadby a nepatřila tudíž k těm přešlechtěným.




Jiřinky
To tu ještě chybí z výstavy dobnokvěté pomponky, které měly květ velký jak desetikoruna. Takže spíš malý? Ty měly nádhernou tmavě fialovou, sněhově bílou, žlutou a neonově růžovou barvu . A velmi dobře se sušily





Begonie byly povětšinou převislé, ale i ty klasické velkokvěté. Jak se jim první roky dařilo narostly tak, že začaly taky převisat. Nahradily mi ty fuchsie které jsem pak přestala objednávat, protože jsem se už naštvala když mi z třiceti sazenic přežily léto tak dvě tři a ty pak povětšinou nepřezimovaly. A nebyly to jen fuchsie ale i spoustu jiných rostlin v tomhle zahradnictví pěstovaných. jestli je měli něčím naočkované aby si člověkmusel za rok objednat znovu..... i ty begonky byly objednané, ale musím říct že tam to bylo úplně něco jiného. Až holt letošek nějak nevyšel.






A jako bonus jsem našla pro Majku (Marijakes) k svátku a pro ostatní jako zajímavost květ Liliovníku tulipánokvětého který vyfotil syn ve školkách když se v Litomce učil na zahradnické škole. Měli tam stromy tři a on se do něj zamiloval .... dokonce ho chtěl zasadit tady na zahradě. Jen pozdější velikost stromu a nesnášenlivost zmenšovacího řezu ho od toho odradila


Toliko kytičkové vzpomínání a příště už opravdu budou ty kapkové.....