Pořád se ze všech stran ke mně nesou zprávy jak rostou houby, kolik jich je a kdesi cosi. Ovšem nejlepší je se přesvědčit na vlastní oči. Takže v přestávce mezi jedním a druhým deštěm jsme s dcerou na její osobní přání vyrazily do lesa....
Začátek byl docela slibný protože za humny chat jsem našla tři nádherné křemenáče a spousty malých tam ještě zůstalo, protože jak říká kamarád : Takový prcky sbírá jen zbabělec! A netradičně na kraji pole bylo pár hnízd krásných babek. jenže jak jsme dorazily do lesa šmitec...nic....ale za to co bylo tak sucho! I když je to neuvěřitelné po těch posledních propršených dvou týdnech je v lese sucho. Jen tam, kde chybí vytěžené stromy po vichřici a kde jsou trochu díry bylo mokro a tam se pár houbiček našlo. Ale opravdu to bylo o hledání, ne o sbírání. Zmlsaná ještě loňskou sbíračkou respektive vybíračkou na jihu Čech to bylo vcelku zklamání. Po dvou hodinách v lese nic moc....ale abych nebyla nespravedlivá tak na výbornou bramboračku kterou dcera uvařila a na zítřejší praženici to bylo....
A to je celý dnešní úlovek.... jsem tedy zvyklá na jiné, větší....