20 května 2021

Než na to G zapomenu ....

 


.... protože to by mne ale hodně moc zlobilo.
Na něj jsem se totiž zase moc moc těšila. Už mnohokrát jsem tu zmínila že jsem prostě v hudbě na ty skupiny - dinosaury jako Deep Purple, Queen, Nazareth, Genesis anebo Pink Floyd. A dvě poslední jmenované mezi sebou svedli u mě takový malý souboj. Genesis s Philem Collinsem kontra Pink Floyd s fenomenálním kytaristou Davidem Gilmourem. Jako, jo, Genesis jsou výborní, o tom žádná, ale... prostě když on ten David je ták dobrej! Kdo někdy hrál na kytaru, musí k němu vzhlížet pomalu jako k Bohovi (no a máme tu další G. Jako Gott) . Navíc po skončení kariéry Pink Floyd vystupuje a skládá sám, a tak mi krásně i pasuje do téhle výzvy jako sólista na G. Jako omlouvám se Mistrovi, byl to skvělej profík, ale nikdy nebyl mým šálkem ničeho. Ani kávy ani čaje, byť na nich taky rozjížděl svou mnoho desetiletí trvající kariéru. Tedy na čajích tanečních. 
A když už jsme v našich hudebních vodách neudělím tuto poctu ani Antonínu Gondolánovi a jeho bratrům, ani jeho sestře, skvělé swingařce kterou jsem měla možnost párkrát slyšet zpívat s O.H. a která by si to připomenutí možná i zasloužila, protože to není tak dlouho co zemřela. Ne, pro mne je prostě tou jedničkou 
David Gilmour.

Vybrala jsem pro dnešek úvodní písničku On An Island, ze stejnojmenného sólového alba. A vybrala jsem video, kde doprovodné vokály jedné legendě zpívají legendy hned dvě. 
David Crosby a Graham Nash ze skupiny Crosby, Stills and Nash, jeden čas ještě také s Neilem Youngem.