Jako i lidé mají své méně či více úspěšné brášky a sestry, tak i já mám dva úspěšné brášky. Jeden bydlí v Brně u dobrého kamaráda mého člověčího táty Ivana, a jmenuje se Bred a druhý žije v Polsku, u Joly a jmenuje se Bernard.
Bredík je jediný kterému pánečci říkají tak jak se opravdu jmenuje. Mě nikdo neříká Borku ale Bobeši a stejně i tak Bernardovi říkají Brutus. Asi mají rádi římské dějiny. Bred je na výstavách hodně úspěšný, o tom svědčí i fakt, že získal titul Český šampion dřív než já a to začal s výstavami o dost později. U pánečka Ivana a paničky Vlasty se má velice dobře, mají ho moc rádi a jsou na něj právem pyšní. A bráška to samozřejmě ví a taky se tak tváří.....
Ale ani jeden z nás nemá na Bernarda, ten nejen že už bude mít svoje druhá štěňátka, ale co se týče nasbíraných titulů a šampionátů na něj prostě ani jeden nemáme. Ani náš táta Colorado, a to se na Cruftu letos ohromně vyznamenal. Ale to je tím, že můj člověčí táta není na nějaké velké ježdění na výstavy do zahraničí. To Bernard už s paničkou sjezdil velký kus Evropy, a už se na výstavách umisťují i některé z jeho prvních dětí....
A nakonec já, mám už titul Český junior šampion a Český šampion. Taky dobrý !
No řekněte, nejsme klucí krásný?
