14 ledna 2012

Na polích foukalo......

....a foukalo. Sníh se přesýpal z jednoho konce pole na druhý. Ze zatažené oblohy se co chvíli začaly sypat vločky a mezi mraky se utvořila díra z které tu a tam vykoukl sluneční paprsek.

Zimní přehrada. Další z jejích podob v jednotlivých ročních obdobích.







Hurá, konečně zase na vzduchu....

Konečně, konečně, konečně....nás panička zase vzala na procházku ven do lesa. Před rokem tady zima pomalu končila, sníh který napadl už v listopadu zmizel a zůstal jen na pár místech ve stínu. Za to dnes zima vlastně teprve začíná. Včera přes noc napadlo nějakých pět šest centimetrů a tak se schovalo to ohavný bláto pod bílou peřinu a my s Matesem rejdili jak hračky na klíček čumákama ve sněhu. Sice se nám zase udělaly ty hnusný sněhový bambule na chlupech, ale když jsem viděl Matesa jak s nima lítá jak pošuk, docela jsem ho obdivoval. Mě to osobně děsně vytáčí, a vadí mi, ale jemu zřejmě ne. Ale nijak nám to nezkazilo náladu a lítali jsme a hrabali a zavrtávali se do sněhu. Jediný co nám trochu zrovna nevyhovovalo byla závěrečná koupel doma. Panička nás totiž namočila do teplý vody aby na nás roztály ty děsný bambule...i když to nemám rád musím uznat, že to nebyl špatný nápad, protože jsme se jich zbavili okamžitě a nemuseli jsme nějak dlouho roztávat na pelíšcích.....









Mates je prostě těžko vyfotitelný pes, je neskutečně živý a chvíli nepostojí. Takže většina jeho fotek je víc či míň mázlých....