.... a hurá už poněkolikáté do rezervace
Králova zahrada na bledule. Každý rok se na tenhle okamžik těším, a každý rok mi zas a opět padne brada a já se pokorně skláním před tou krásou. Ostatně proč taky ne, když fotím. Předloni jsem si vyšlápla sama na kole, vloni jsem byla dokonce dvakrát a letos s námi opět šla jedna známá (no, bývalá skorotchyně dcery), já, dcera a Bobule. Ta se taky moc těšila, pro ní to je taky vždycky zážitek. Pro mě tedy byl zážitek chování některých návštěvníků, ale to je bohužel už takový folklór. Rezervace nerezervace, já můžu všechno. A s radostí to naučím i svoje děti a vnoučata. Letos jsem se už neudržela a sjela tam jedny prarodiče kteří pro pár fotek posílali děti do porostu bledulí. Prý vědí kde jsou a prý děti nic nepošlapou. Zkuste něco nepošlapat když jdete pozadu, že? O vyšlapaných dálnicích mezi bledulemi nemluvě. Nakonec bych se ani nedivila, kdyby ochránci přírody vstup do rezervace vůbec zakázali ....
Nefotila jsem sice tolik co jiné roky, ale i tak je fotek hodně a tak se na všechny můžete podívat tady ....
